Obezita u dětí: Rostoucí problém pro celou rodinu

Jedná se o velmi častou situaci. Do ordinace přichází rodiče s dospívající obézní dívkou. Jsou evidentně nešťastní a nespokojení. Tvrdí shodně: „To přece není možné, aby přibírala víc než 10 kilo za rok, když skoro nejí a pravidelně sportuje. Dokonce sní méně než její hubená sestra! A do šesti let byla hubená také. Jídlem to prostě být nemůže. Nedostatkem pohybu také ne. Něco jí určitě je! Třeba se štítnou žlázou?“ Ano, rodiče mohou mít pravdu. Jen zcela výjimečně ji v tomto případě ale mají.

Obezita u dětí není nic výjimečného

Nejprve si připomeňme, že obezita u dětí je v naší zemi velmi častá, trpí jí více než 10–15 % dětí a dospívajících, 80 % obézních dětí přenáší svá nadbytečná kila do dospělosti a morbidní (bezprostředně zdravotně závažnou) obezitu mají 4 děti ze 100 obézních. Dosavadní poměrně plynulý nárůst obezity v posledních letech zrychlila proti pandemii covid-19 zaměřená opatření, tzv. lockdown – izolace, omezení pohybu, stres, výuka on-line a další.

Jak jsou na tom děti s cukrovkou?

Tělesná hmotnost dětí s cukrovkou 1. typu se významně neliší od ostatních dětí, děti či spíše dospívající s cukrovkou 2. typu bývají obvykle naopak obézní. Podívejme se na to očima dětského endokrinologa.

Diagnostika obézního dítěte postupuje ve třech krocích:

1. Krok: Určení obezity a jejího rozsahu

Obezita je definována jako nadměrné množství tuku v těle. Nepřímo informuje o podílu tuku v těle tzv. index tělesné hmotnosti, BMI (Body Mass Index). BMI je v praxi hojně využíván. Má však svá úskalí. Děti robustní konstituce s vyvinutými svaly, které rozhodně nadbytek tuku v těle nemají, se mohou podle BMI jevit jako obézní. Naopak děti vyšší štíhlé postavy bez svalů „jen s bříškem, které je ale vidět na první kouknutí jako tuk navíc“ budou dle BMI paradoxně jako přiměřeně vyživené.

Cenné je dlouhodobější sledování BMI a hodnocení pozice BMI daného dítěte v grafu ve srovnání s vrstevníky. Pro rozhodnutí, zda se jedná nebo ne o obezitu dítěte, obvykle postačí prostý pohled.

2. Krok: Vyloučení onemocnění, které by mohlo obezitu způsobovat

Endokrinologická onemocnění: Jsou nejvíce jako možná příčina obezity v povědomí a rodiče na ně mají obvykle podezření. Spolu s geneticky podmíněnými syndromy tvoří však jen 1 % všech případů obezity, jsou tudíž příčiny vzácné. Z endokrinologických onemocnění, která jsou provázena obezitou, jsou nejčastější snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a nedostatek (deficit) růstového hormonu. V diabetologických ordinacích se stav štítné žlázy u dětí proto kontroluje pravidelně, obvykle jednou za rok.

DIAmáma Hedvika: Dceřino plavání s diabetem nám přineslo rodičovskou výhodu u bazénu

Kurzy nám začaly v září 2021 a my z nich byli nadšení. Jen nálada se Aničce měnila čím dál tím více. Na konci října 2021 jí byl diagnostikován ...

Posuzování obézního dítěte mohou ztížit projevy, které jsou u obézních dětí poměrně běžné – urychlování rychlosti tělesného růstu, popraskání kůže (strie distensae) způsobené rychlým nárůstem hmotnosti a napětím kůže, zvětšení prsních žláz u chlapců (gynekomastie), způsobené jak jejich skutečným zvětšením, tak i zdánlivě zmožením tuku v oblasti prsou (pseudogynekomastie), u chlapců může zevní genitál vypadat navenek jako příliš malý (pseudohypogenitalismus), i když je normální velikosti, ale zanořený v tuku podbřišku.

Geneticky podmíněné stavy: Monogenně (jedním genem) podmíněné vrozené syndromy jsou vzácné a upozorní na ně poruchy tělesného růstu, postižení psychomotorického vývoje a různé více nebo méně typické tělesné abnormality. Podezření je, když obezita vzniká časně, obvykle již od kojeneckého nebo batolecího věku, v grafu BMI nebo grafu tělesné hmotnosti rychle progreduje a hmotnost dítěte dosahuje rychle extrémních hodnot.

Obezita je v naprosté většině případů podmíněna polygenně (mnoha geny) a současně působením tzv. obezitogenního životního prostředí a způsobu života. Pravda sice je, že obézní děti mívají spíše obézní rodiče, ale méně často i oba rodiče štíhlé. Záleží na tom, které rodičovské geny se v konkrétním dítěti namíchají a do jaké míry.

Onemocnění psychiky: Také nemoci psychiky mohou vyvolat obezitu. Příklady jsou v tabulce 2. Při podezření je namístě zapojení dětského psychiatra.

Obezita jako nežádoucí účinek léků: Obezitu dítěte mohou vyvolat nejen celkově podávané glukokortikoidy, které se jako nezbytné hojně užívají pro protizánětlivé a imunosupresivní účinky, ale také některá psychofarmaka a antiepileptika, bez kterých je bohužel zvládnutí základních onemocnění velmi obtížné nebo nemožné.

3. Krok: Odhalení následků obezity

Obezita není je kosmetický problém. Jde o nemoc celého těla. Svými důsledky zatěžuje nesmírně zdravotnický systém i celou společnost. Pozor, následky obezity začínají již v dětském věku! Jejich přehled udává tabulka 3. Má je již v různé míře a kombinacích nejméně třetina obézních dětí. V poslední době došlo ve světě i u nás k nárůstu výskytu cukrovky 2. typu u dětí.

V Německu jí trpí 1 % obézních dětí. Nejčastěji se manifestuje v době puberty v souvislosti s fyziologickým zvýšením inzulinové rezistence v důsledku působení pohlavních hormonů. Zpočátku nebývají po dlouhou dobu žádné potíže. Předpokládá se proto, že část nemocných není odhalena včas. Postižení drobných cév (mikrovaskulární komplikace) jsou ale zjistitelné již při manifestaci cukrovky 2. typu. Třeba připomenout, že vývoj tělesné hmotnosti, krevní tlak i složení krevních tuků je pravidelně sledováno i u dětí s cukrovkou 1. typu.

Když nejde obezita ovlivnit

V poznání etiopatogenze (příčina, vznik a rozvoj nemoci) obezity se objevují stále nové překvapivé poznatky. Ukazuje se, že obézní a štíhlí lidé se významně liší v různých ukazatelích, které někdy je ale jindy není možné vůlí ovlivnit, např. v mechanismech regulace množství a výběru potravin různého energetického složení, v pocitech sytosti na úrovni mozku i trávicího systému, ve složení střevní mikroflóry (mikrobiomu), dokonce v efektivitě využívání energie.

Jak léčit dětskou obezitu

Léčba je teoreticky velmi jednoduchá, prakticky problematická, hlavně co se týká jejího dlouhodobého dodržování a výsledků. Principem je omezení energetického příjmu v potravinách a nápojích za současného zvýšení tělesné zátěže (výdeje energie), což je ovšem všeobecně známo. Důležité je, že po snížení tělesné hmotnosti se zlepší nebo dokonce upraví následky obezity popsané v tabulce 3.

Nad jídlem je třeba trochu přemýšlet. Nutriční terapeutky při diabetologických ordinacích mohou pomoci radou i sestavením „vzorového“ jídelníčku, ušitého na míru konkrétnímu dítěti. Zpočátku se není možné obejít bez vážení stravy. Podmínkou úspěchu je také pravidelná kontrola tělesné hmotnosti. Některým pomůže pobyt ve speciální léčebně, kde se ukáže, že zhubnout lze a jak.

Lék, který může pomoci

V letošním roce se objevil na trhu „lék na obezitu“, na který se dosud čekalo, tj. Saxenda (liraglutid). Podává se podobně jako inzulín podkožně injekcí v předplněném peru jednou denně, je jen na lékařský předpis a není hrazen ze zdravotního pojištění. Jeho cena se pohybuje kolem 2500 Kč měsíčně. Možno ho předepsat dětem od 12 let. Počáteční zkušenosti v praxi jsou slibné.

Vrchní sestra Kliniky diabetologie IKEM radí: Jak si vybrat inzulínovou pumpu?

Ke správné kompenzaci glykémií v kombinaci s pumpou se hodí senzory, které slouží ke kontinuální monitoraci glukózy v podkoží. Nebo lze také ...

Přesný mechanismus účinku přípravku Saxenda na úbytek hmotnosti není zcela znám, zdá se však, že přípravek působí na části mozku regulující chuť k jídlu tím, že se naváže na receptory GLP-1 (glukagonu podobný peptid) v mozkových buňkách, a tak zvyšuje pocit nasycení a snižuje pocit hladu. Motivovaným zájemcům poskytnou podrobné informace v diabetologických ordinacích.

 Ne všechny obézní děti a jejich rodiče si za svou obezitu mohou sami, jak se ještě nedávno tradovalo.

 Jak vypočítat BMI?

Vzorec pro výpočet BMI je: BMI = hmotnost v kilogramech : (výška v metrech)²

Pro hodnocení stavu výživy dětí a dospívajících jsou k dispozici tabulky BMI dle věku a pohlaví podobně jako tabulky pro hodnocení tělesné výšky (Obrázky 1 – 4). BMI nad 90. percentil znamená nadváhu, nad 97. percentil obezitu a nad 99,5 percentil obezitu extrémní.

Jak častý je výskyt endokrinologických onemocnění?

Hypotyreóza, obvykle způsobená autoimunitním zánětem štítné žlázy (tyreoiditidou), se vyskytuje u 1 – 2 na 1000 školních dětí, u diabetiků 1. typu je mnohem častější, tj. u 15 – 20 ze 100. Nedostatek růstového hormonu je vzácnější, u 1 dítěte ze 4000 – 10000 dětí. Na oba stavy může upozornit jednoduchá známka, tj. zpomalení rychlosti růstu tělesné výšky (počtu vyrostlých centimetrů za dobu 1 roku), které lze zachytit poměrně včas při pečlivém zaznamenávání výšky do růstového grafu dítěte. Kontroly růstu se provádějí při preventivních prohlídkách u praktického lékaře jednou za dva roky, ovšem vhodné je i vlastní sledování doma rodiči. Tabulky růstu zdravých dětí od narození do 18 let věku jsou na obrázku 1 a 2 pro dívky a chlapce, také na různých webových stránkách. Příznaky, které mohou upozornit na hypotyreózu jsou v tabulce 1. Bohužel, v praxi unikají dlouho pozornosti a diagnóza je často stanovena až při zbytečně pokročilém stavu.

medailonek MUDr. Jaroslava Škvora, CSc. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text použitý v původním znění se souhlasem autora MUDr. Jaroslava Škvora, CSc. 

1306