Dobrá kompenzace diabetu může přidat roky života! Co tvrdí vědci o jeho délce?
Obezita: Na hmotnost má vliv genetika. Děti obézních rodičů budou pravděpodobně zase obézní
Zdroj: Freepik
Kromě nevhodného životního stylu se na rozvoji obezity velkou měrou podílí i genetická výbava. Podle nové studie, která byla realizována v Norsku, je u dětí rodičů, kteří byli obézní ve středním věku, značně pravděpodobné, že budou ve stejném věku také obézní. Nový výzkum vrhá světlo na mezigenerační přenos obezity.
Podle údajů Českého statistického úřadu ohrožuje obezita 18,5 % Čechů, z toho téměř 20 % mužů a 18 % žen, mírnou nadváhou trpí 47 % mužů a 33 % žen. Průměrná hodnota indexu tělesného hmotnosti (BMI) obyvatel České republiky činí 25,2, což je těsně nad horní hranicí normální zdravé váhy.
Česko bude tloustnout dál
Navíc podle prognóz, které byly zveřejněny v dokumentu World Obesity Atlas 2023, vzroste v Česku do roku 2035 podíl obézních žen na více než třicet procent a podíl mužů bude dosahovat téměř čtyřiceti procent. Česko je se svými 60 procenty dospělé populace s nadváhou či obezitou čtvrté nejhorší v Evropské unii, hůře na tom jsou už jen obyvatelé Malty, Chorvatska a Islandu.
Banány jako zdroj draslíku: Diabetici by měli jíst méně zralé a kombinovat je s bílkovinou
Banány jsou bohaté na zdraví prospěšné látky. Obsahují širokou škálu vitaminů, včetně vitaminů B, E a kyseliny listové, a také důležité minerály, ...
Na vině není jen špatný životní styl a přejídání
Norští vědci v rámci své studie, která bude prezentována na Evropském kongresu o obezitě, sledovali dvě generace rodin a zkoumali přenos obezity z rodičů na jejich děti. Mechanismy, proč se obezita přenáší z generace na generaci, nejsou dosud dobře známy, ale vědci se domnívají, že jde jak o faktory genetické, tak o faktory prostředí. Děti rodičů, kteří trpěli obezitou ve středním věku, mají podle výzkumných pracovníků vyšší pravděpodobnost, že budou ve stejném věku rovněž obézní. Vědci navíc zjistili, že skóre indexu tělesné hmotnosti (BMI) rodičů ovlivňuje hodnoty u jejich dětí.
„Zjistili jsme, že potomci mají výrazně zvýšenou pravděpodobnost, že budou žít s obezitou ve středním věku, pokud jeden nebo oba rodiče žili s obezitou ve středním věku,“ uvedla doktorka Mari Mikkelsen, autorka výzkumu a odborná pracovnice a klinická dietoložka na UiT The Arctic University of Norway a zároveň autorka výzkumu, který zatím nebyl publikován v odborném časopise.
Rodiče, děti a obezita
Vědci ve své prezentaci uvádějí, že děti rodičů s obezitou ve středním věku mají šestkrát vyšší pravděpodobnost, že budou ve stejném věku také obézní, než děti rodičů, jejichž hmotnost se pohybovala v rozmezí zdravého BMI. Pokud měl obezitu pouze jeden z rodičů, je podle výzkumníků stále třikrát vyšší pravděpodobnost, že děti budou mít obezitu ve středním věku.
Co je BMI
Index tělesné hmotnosti (BMI) se vypočítá vydělením váhy v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Standardní BMI se pohybuje mezi 18,5 a 25 kg/m². Hodnota přesahující 25 znamená nadváhu, nad 30 je obezita 1. stupně, 2. stupně od 35 a 3. stupně nad 40.
Vědci však zjistili mírné rozdíly, pokud měl obezitu pouze jeden z rodičů, a to na základě pohlaví rodiče. Pokud měl obezitu otec, děti měly 3,74krát vyšší pravděpodobnost obezity. Pokud to byla matka, byla tato pravděpodobnost 3,44krát vyšší.
„Také předchozí výzkumy ukazují silnou souvislost mezi BMI rodičů a jejich dětí. To se projevuje i u dospívajících. Jen málo studií se ale zabývalo souvislostmi u potomků ve středním věku,“ uvedla doktorka Mikkelsen.
Vícegenerační obezita
Doktorka Mikkelsen a její tým vycházeli ze studie Tromsø, která probíhá v Norsku. Zahrnuli do ní údaje od dvou generací rodin ve středním věku, jejichž věk se pohyboval od 40 do 59 let. Rodiče byli zapojeni do čtvrté vlny studie, která proběhla v letech 1994 a 1995, zatímco jejich děti se zúčastnily sedmé vlny, která proběhla v letech 2015 a 2016. Celkem tým využil údaje z více než 2 000 rodin, které zahrnovaly rodiče i děti.
Je zřejmé, že genetika hraje v obezitě svou roli a že samotné faktory prostředí k rozvoji obezity vždy nestačí. Někteří jedinci mohou být náchylnější k obezitě kvůli svým genům. Na druhou stranu ale patří faktory prostředí a chování, jako jsou pohybové aktivity, strava, přístup k vysoce kalorickým potravinám, léky a stres, také mezi prediktory obezity.
Vzhledem k tomu, že příčinu obezity nelze připsat jedinému faktoru, je obezita označována za „multifaktoriální onemocnění“.
Slazené nápoje neprospívají srdci a tepnám. I pouhé dvě porce limonády týdně jsou příliš
Strava s vysokým obsahem přidaného cukru je spojena s řadou zdravotních problémů. A nový výzkum ukazuje, že ani cvičení pak nepomůže snížit ...
Cena za obezitu je velká
Jedinci s obezitou jsou vystaveni zvýšenému riziku řady závažných onemocnění a zdravotních problémů, které zahrnují mimo jiné:
- vysoký krevní tlak,
- cukrovka II. typu,
- mozková příhoda,
- úzkost a deprese,
- srdeční onemocnění.
U diabetiků představuje obezita obzvlášť velký problém. Kromě vyššího rizika onemocnění srdce a cév je, jak zjistili vědci, obezita spojena s horším duševním zdravím, a to včetně depresí.
Alarmující přitom je, že data Centra diabetologie IKEM ukazují na postupující trend zvyšování počtu obézních diabetiků II. typu. Z celkového počtu diabetiků II. typu, kteří jsou v péči Centra diabetologie IKEM, se 34,7 % pohybuje v oblasti nadváhy, 28,7 % spadá do obezity 1. stupně, 13,8 % má obezitu 2. stupně a více než 6 % pacientů se řadí do nejzávažnější kategorie obezity 3. stupně.
Zdroje: medicalnewstoday.com, dále dle textu
Foto: Freepik
1972