Moderní léky na cukrovku se nedaří dostat k pacientům

Moderní léky na cukrovku se nedaří dostat k pacientům

Nové léky na diabetes 2. typu ze skupiny tzv. gliflozinů, které působí i proti srdečně-cévním komplikacím, mají čeští lékaři k dispozici už téměř 5 let, ale k pacientům se stále příliš nedostávají. Na jejich předepisování se vztahuje několik omezení, pacienti si je však mohou hradit i sami.

“Před třemi týdny vydala Evropská kardiologické společnost ve spolupráci s Evropskou společností pro studium diabetu doporučení, ve kterém se moderní léky pro léčbu diabetu ze skupiny gliflozinů dostaly do tzv. zelené kategorie. Tím se jednoznačně říká: ‘Ano, pacienti by je měli mít.’,” sdělil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc, přednosta II. interní kliniky – kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Do popředí zájmu se dostal zejména empagliflozin, u kterého studie potvrdila, že významně snižuje riziko kardiovaskulárních komplikací a úmrtí u diabetiků. Konkrétní čísla jsou velmi potěšující. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin dokázal tento lék snížit o celých 38 %, hospitalizaci pro srdeční selhání o 35 % a celkovou úmrtnost diabetiků o 32 %. Tyto výsledky jsou specialisty přirovnávány např. k takovému přelomu, jako bylo v minulosti zavedení léků na vysoký cholesterol.

Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zatím se příliš neujaly

“Trochu nás trápí, že se nám tyto léky nedaří dostat k českým pacientům. Ale nedaří se to ani celosvětově” přiznává prof. Linhart a dodává: “Je to možná dáno tím, že léčba cukrovky celosvětově byla zaměřená na kontrolu laboratorních parametrů (glykemie, glykovaného hemoglobinu). Nasazení těchto léků je ale obtížně měřitelné den ze dne. Jak se dá změřit, že nedostanete infarkt nebo nedostanete srdeční selhání? To je trochu vzdálený cíl, který je obtížně uchopitelný.” Kardiologové proto doufají, že nová evropská doporučení přispějí k většímu používání moderních léků.

Značná část českých pacientů může mít přípravek v podobě tablety hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Musí však splnit příslušná kritéria. “V našich podmínkách existují určitá preskripční omezení, takže tyto léky nemůžeme dát úplně každému, komu bychom chtěli. Například musí mít pacient glykovaný hemoglobin vyšší než 60 mmol/mol. Také platí, že tyto léky mohou psát diabetologové, ale kardiologové zatím ne,” vyjmenovává prof. Linhart a dodává: “Posunuli jsme se do situace, kdy bychom tato preskripční omezení měli přehodnotit. Česká kardiologická společnost se bude snažit ve světle nových dat a doporučení rozjet jednání se zdravotními pojišťovnami, ale máme v tomto směru pouze poradní hlas. Chtěl bych ale ocenit konstruktivní dialog, který již vedeme s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.”

Další bariérou pro získání moderní léčby diabetu jsou finanční limity, které určuje zdravotní pojišťovna a do kterých se lékaři či ordinace musí při předepisování léků pacientům vejít, jinak jim hrozí pokuta. I tyto naplánované rozpočty mohou předepisování nových, dražších léků bránit.

Pacienti, kterým úhrada léků pojišťovnou není z jakéhokoliv důvodu zajištěna, si je však mohou uhradit z vlastních zdrojů. Náklady se pohybují měsíčně do 1 100 korun.

Jak fungují glifloziny?

Díky moderní léčbě pomocí gliflozinů dochází u pacienta k úbytku hmotnosti pomocí odbourávání tukové tkáně, nikoli pomocí odvodňování nebo redukce svalové hmoty. Tím dochází také k důležitému poklesu krevního tlaku. “Naše ledviny jsou nastavené tak, aby šetřily cukr, ale glifloziny jim v tom zabrání a tělo začnete zvýšeně vylučovat cukr močí. Tento úbytek cukru zlepšuje kontrolu cukrovky. Tělo se také zbaví přebytku vody, což pomáhá zabránit srdečnímu selhání,” vysvětluje prof. Linhart. Nasazení léků má ale i své stinné stránky. Pacienti chodí více močit, a musí velmi dbát na osobní hygienu, protože stoupá riziko kvasinkových infekcí. Podle prof. Linharta není také vhodné brát tyto léky v období některých jiných zdravotních komplikací, např. po infekci.

Samotné léky nestačí

Samotné nasazení nové léčby ovšem nestačí, pacient musí výrazně změnit svůj životní styl. “Za zvyšující se počet pacientů může nedostatek pohybu, zejména sedavý životní styl, a nadměrný příjem energie z potravin a slazených nápojů. Změna životního stylu přitom není složitá, stačí 6 000 kroků denně, které změní váš život. Základní informace mohou všichni najít na internetu na stránkách www.6000kroku.cz nebo www.jaknacukrovku.info,” shrnuje profl Linhart. “Naším cílem je nejen to, aby pacient přežil, ale také aby přežil a neměl komplikace,” dodává.

4110

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku