Nově diagnostikovaný diabetik I. typu: “Proč zrovna já?”

Když za vámi doktor přijde s diagnózou cukrovky I. typu, jste naštvaní, zmatení, možná smutní. A také trochu vyděšení. Stejně tak vaše rodina. Nikdo z vašich blízkých zatím pravděpodobně neví, jak to ovlivní vaše další fungování. Zkuste se zamyslet nad tím, kolika lidem po celém světě zjistili cukrovku přesně v ten stejný den, jako vám. Možná dokonce existuje někdo, komu to řekli v úplně stejný čas! Jednou to zvládnete. Jednou to bude lepší.

“Proč já?” Otázka, které se na začátku nemůžete zbavit

Říkáte si, čím jste si to zasloužili? Proč vám osud přihrál do cesty něco, co přeci vůbec neumíte zvládnout? Máte pocit, že to není fér? Nepřekvapí vás, že takové pocity má téměř každý nově diagnostikovaný diabetik. Všechno to jsou ale těžké otázky, na které není jednoznačná odpověď. Pokud se ptáte, zda jste měli k diabetu I. typu predispozice, k odpovědi pravděpodobně dojdete. Pokud se ptáte, proč budete ve svém životě hrát právě s takovými kartami, odpověď bude o něco složitější. Celý váš život je jen úhel pohledu. Jak se říká: “Můžete vidět sklenici poloprázdnou, nebo poloplnou.” Můžete se naučit vidět příležitost v každé nesnázi nebo nepřekonatelný problém v každé překážce.

U diabetu I. typu pravděpodobně sehrály svou úlohu geny, to už jistě víte. Stejně jsou to však v podstatě spekulace. Vědci si dodnes nejsou stoprocentně jistí, co cukrovku I. typu způsobuje. Předpokládá se, že určitá kombinace genů způsobí větší pravděpodobnost, že se u daného člověka rozvine diabetes. Vědci také dlouhodobě zkoumají, jakou roli hraje v našich životech životní styl, prostředí, nebo i místo, kde žijeme. Důležité je uvědomit si, že to není vaše chyba. Ať už jste vy nebo vaši rodiče něco udělali, sotva to vedlo k diabetu I. typu.

Nově diagnostikovaný diabetik I. typu: “Proč zrovna já?”

Když za vámi doktor přijde s diagnózou cukrovky I. typu, jste naštvaní, zmatení, možná smutní. A také trochu vyděšení. Stejně tak vaše rodina. ...

Jaké to je mít cukrovku?

Někdy těžké, někdy smutné, někdy obyčejné. Cukrovka působí na různé lidi odlišným způsobem. Některé posílí a najdou v ní příležitost, jiné zase srazí na kolena. Obecně je chronické onemocnění jedním z nejnáročnějších na psychiku pacienta. Ten totiž ví, že se zkrátka nevyléčí. Můžete se o sebe ale starat, změnit své denní návyky. Neznamená to, že vám byl diagnostikovaný diabetes a vy už nikdy nevystrčíte patu z domu. Můžete mít zábavný a naplněný život plný zážitků.

Cukrovka vás neomezí ani v chození do školy či sportu. Nezapomeňte však své blízké vždy edukovat o tom, jak se mají zachovat, pokud by u vás nastaly komplikace. Je také možné, že se svými přáteli budete chtít sdílet momentální pocity. Svůj strach, své pokroky. To nejdůležitější, co vás ale čeká, je naučit se poslouchat své tělo. Může to znít jako klišé, ale je to náročnější, než to vypadá.

Nově diagnostikovaný diabetik I. typu: “Proč zrovna já?”

Když za vámi doktor přijde s diagnózou cukrovky I. typu, jste naštvaní, zmatení, možná smutní. A také trochu vyděšení. Stejně tak vaše rodina. ...

Vyléčím se někdy?

Věda zatím nemá na cukrovku I. typu jednoznačný lék. V současné chvíli ale JDRF (nezisková organizace financující výzkum diabetu I. typu) hledá možnosti léčby, které by do budoucna mohly změnit životy mnoha diabetiků. Zatím je však tato úvaha jen ve fázi výzkumu a nepřinesla žádné konkrétní výsledky. Pokud jste na poli cukrovky nováčkem, určitě se k vám dostane mnoho informací, které budete těžko zpracovávat. Dejte sami sobě čas a dejte ho i svým blízkým. Nepospíchejte na sebe.

Mluvte s druhými o cukrovce a vysvětlujte jim pojmy, které ještě nedávno byly i vám neznámé. Důležité je nevzdat se. Nebojte se požádat o pomoc. Kohokoliv ze svého okolí nebo odborníka. Není na tom nic ostudného. Vezměte si karty, které vám život přichystal, a HRAJTE! Protože druhá šance nebude.

Zdroj: Jrdf.org, Healthline, Diabetes.co

1569