Nikotin jako lék: Zprvu oslavovaný, později proklínaný

Domovem tabáku virginského (Nicotiana tabacum) stejně jako tabáku selského je Jižní a Střední Amerika. Původní obyvatelé Ameriky ho proto znali mnohem dříve než Evropané a používali tabák jako lék, halucinogen, a také při náboženských obřadech již 6000 let před naším letopočtem. Kouřit se však začal až mnohem později, asi 1000 let před Kristem.

Kouření přivezl Kolumbus

Pro Evropu tabák objevil společně s novým kontinentem Kryštof Kolumbus roku 1492. Kolumbus pozoroval původní obyvatele, jak kouří tabák volně zabalený do tabákového listu nebo pomocí trubiček nazývaných „tobago“. Po svém návratu do Evropy představila Kolumbova posádka pěstování a používání tabáku lidem ve Španělsku.

Kateřina Medicejská si šňupací tabák oblíbila

Také sousední námořní velmoc Portugalsko dováželo z kolonií nové rostliny.
Francouzský velvyslanec Jean Nicot de Villemain, který pobýval v portugalském Lisabonu v roce 1559, se zde seznámil s tabákem a popsal jeho léčebné účinky. O rok později ho přinesl jako lék ve formě šňupacího tabáku na francouzský dvůr. Královna matka Kateřina Medicejská, která prý trpěla migrénami, si šňupací tabák velmi oblíbila. Nicota odměnila a později ho povýšila do šlechtického stavu, stal se panem de Villemain. A tabáku se mezi lidmi začalo říkat „královnina rostlina“. Nicot si všiml vzrůstajícího zájmu o „americký prášek“ a začal s ním obchodovat. Zájem Pařížanů o tabák udělal z Nicota významnou osobu. Francouzský botanik Dalechamps dal v roce 1586 rostlině jméno Nicotiana a jméno později převzal i Linné. Během následujících let námořníci a diplomaté rozšířili kouření tabáku po celé Evropě. Teprve v 17. století se tabák dostává také do Číny a Japonska.

Kouření jako lék

Kouření bylo nejdříve paradoxně používáno k léčebným účelům. Doporučovalo se např. při bolení zubů, při migréně, ale také proti moru, astmatu nebo dokonce rakovině. Postupem času se však stalo naprosto běžné. Nikotin z tabáku získal v surovém stavu M. Vauquelin v roce 1809. O devatenáct let později se podařilo chemikům Reimannovi a Posseltovi z Heidelbergu izolovat z rostliny samotný alkaloid a na počest Nicota jej nazvali nikotin. První chemickou syntézu nikotinu pak popsali A. Picket a P. Crėpieux v roce 1885. V současné době je nikotin jednou z nejrozšířenějších návykových látek. Například v šedesátých létech minulého století užívala nikotin ve formě cigaret více než polovina všech mužů v Americe. Žádná země, do níž se kouření tabáku jednou zavleklo, se této drogy dosud zcela nezbavila.

Kouření jako jed

Kouření tabáku je dnes všeobecně spojováno s onemocněním plic, kardiovaskulárního systému, nádorovým bujením a mnoha dalšími nemocemi. Je považováno za hlavní příčinu toho, proč lidé umírají. Na každé krabičce cigaret prodávané v České republice si můžeme přečíst varování Ministerstva zdravotnictví: „Kouření vážně poškozuje zdraví.“ Balíčky tabáku nesou navíc věty typu: „Kouření způsobuje smrtelné choroby“, „Kouření způsobuje rakovinu“, „Kouření způsobuje srdeční choroby“. To všechno je pravda. Není pochyb o tom, že kouření je škodlivé, a zdravotnická osvěta na celém světě organizuje akce a kampaně pro jeho omezení.
Stinnou stránkou užívání nikotinu prostřednictvím kouření cigaret je skutečnost,že cigaretový kouř obsahuje kromě nikotinu velké množství dalších chemických látek, z nichž je mnoho jedovatých či dokonce rakovinotvorných. Nikotin je pouze jednou ze 4700 chemických sloučenin obsažených v cigaretovém kouři, prokazatelně je však hlavní farmakologicky aktivní látkou.
Jedna cigareta obsahuje 1 až 4mg nikotinu. Čistý nikotin ale nemá žádné známé rakovinotvorné vlastnosti. V klasické cigaretě dochází k uvolnění nikotinu hořením, díky kterému se uvolňují veškeré jedy a karcinogenní látky obsažené v kouři. Tím nejnebezpečnějším pro zdraví je dehet.

Nikotin stimuluje myšlení i pozornost

Při kouření se nikotin z tabákového kouře dostává do plic a dále do krve a s krví i do mozku. Tam vyvolává stav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost. Kromě toho zvyšuje aktivitu trávicího traktu, produkci slin a žaludečních šťáv, zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce a stahuje cévy. Také zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, produkci potu a může vyvolat stažení zornic.
Svými efekty v těle však nikotin současně vyvolává i extrémně silnou závislost a považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec. Kuřáci se vzhledem k této závislosti jen obtížně zbavují nebezpečného návyku. Paradoxem je, že v tomto boji jim může nejlépe pomoci právě nikotin. V medicíně se proto dnes nikotin používá právě k odstraňování závislosti na kouření tabáku ve formě náplastí, sprejů a žvýkaček. Než s takovou kúrou začneme, je dobré se předem poradit o odvykání s lékařem specialistou.

Elektronické cigarety jako menší zlo

Zdravější alternativou ke kouření tabáku jsou elektronické cigarety. Kouření elektronické cigarety má prokazatelně menší zdravotní rizika, protože v elektronické cigaretě nic nehoří a tedy se nic ani nespaluje. Elektronické cigarety neprodukují žádné karcinogenní látky, které by vedly k onemocnění rakovinou, jako je tomu u klasických cigaret. Elektronické cigarety nepoškozují srdce a nevyvolávají srdeční onemocnění. Evropská kardiologická společnost vydala zprávu a studii, ve které stojí, že použití elektronické cigarety nemá negativní vliv na srdeční funkce a „nahrazování tabáku elektronickými cigaretami může být zdraví prospěšné“. Samozřejmě ale zůstává nejzdravější variantou vůbec nekouřit. To se ovšem snadno doporučuje. Závislosti na nikotinu, pokud si ji už vypěstujeme, není snadné se zbavit a ne všichni mají dostatečně pevnou vůli.
Proto je možná dobré poslechnout doporučení Evropské kardiologické společnosti a zaměnit tabák za elektronickou cigaretu. Také v souvislosti s nově přijatým zákonem o zákazu kouření tabáku v restauracích je výhodnější přejít na cigarety elektronické (vapovat) než potupně postávat s klasickou cigaretou venku před hospodou.

Mgr. Vít Černý

1947

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný