Nezajídejte stres: Dostaňte emoční jedení pod kontrolu

Obsese jakéhokoli typu, protože uvnitř nás samotných chybí pevná osa, kolem které vše běží, rotuje, plyne a má smysl. Někdy, může se stát, že pouze a jen vykolejíme, což se koneckonců, stává nám všem. Život je o tom, abychom s malými přestávkami, ve kterých si potřebujeme odpočinout, šli. Zkoumali prostor uvnitř sebe, poznali a pochopili, kým vlastně jsme. Protože, víme-li, co bytostně chceme, proč jsme se sem narodili, co je tím naším velkolepým darem, jaké vlastnosti, pravdy, morální hodnoty akceptujeme a vyznáváme, kráčíme správně a kráčíme zrovna tak, abychom naplnili svůj životní zákon.

Co když se na té naší cestě ztratíme?

Jak už jsem psala výše, během života se na cestě ztratíme do jednoho všichni. Na malý okamžik, na malou chvíli. Je to tak v pořádku, netrvá-li dlouho a tyto letmé dopady nás dokážou posouvat k potřebnému cíli. Problém však nastává, pokud se nedokážeme odrazit, najít zpět svou cestu, pokud to celé trvá nesmírně dlouho, pokud v těch propadech začneme ubližovat sami sobě. Nejprve jen zlehka, aniž bychom si kolikrát všimli.
Můžeme začít zavírat dveře, které byly ještě donedávna pro určité lidi dokořán, obestřeme se samotou, abychom se brzy propadli do stavu naprosté izolace. Ztrácíme zájmy, pro které jsme ještě donedávna žili. Namísto běžného plynoucího dne je tu nyní nezdolná hora vteřin, se kterými si najednou nevíme rady. Propustí nás z práce, vyhodí od zkoušky, ztratíme velice blízkého člověka, onemocníme… I to jsou právě ony chvíle, kdy se nám život najednou rozsype. Důležité je, neztrácet naději. Protože ona cesta existuje vždy.

Červená řepa je skvělým zdrojem prospěšných látek. Diabetikům pomůže srovnat hladinu glukózy v krvi

Řepná šťáva je přírodní nápoj, který je velmi prospěšný pro váš organismus. Pravidelné kúry s jejím využitím podporují celkovou obranyschopnost ...

Černé díry a jídlo

Troufám si říci, že tohle též známe do jednoho všichni. Cítíme se na dně, a tak se začneme plnit. A to doslova kdečím, co nám uleví a snadno přijde pod ruce. Častou berličkou bývá právě jídlo, neboť je dostupné, na dosah, s minimem úsilí. A pak to začne… Sladkosti v podobě dortíků, sušenek, čokolády, častá je též zmrzlina, alkohol, ale i nadbytek pochutin, které křupou, zklidní, vyzrají nad tíživým, lepkavým pocitem, že nám něco uniká, že o něco přicházíme.
Ze své pozice nutričního terapeuta vídám tuto situace velice často. Zvláště, přijde-li někdo s požadavkem o redukci váhy. Velice dobře si vzpomínám na ženu, která celý týden bydlela v hotelovém pokoji, pracovala a pak, na víkendy jezdila za rodinou domů. I ona měla své černé díry, které plnila jídlem a alkoholem. Co také dělat sama, pět dní v týdnu mezi čtyřmi stěnami. Tato žena však chtěla řešit výhradně svou redukci. Nechtěla slyšet nic o tom, že by bylo dobré změnit život od základu, vpustit si do něj zcela nové vjemy, radosti a hodnoty, odložit alkohol, odložit nepotřebné. Zatím na to neměla sílu a tak, namísto příčiny, řešila důsledek.
Případně, děti, které rostou bez lásky. I s těmito příběhy se na svých konzultacích setkávám. Děti, které vyrůstají mezi cizími lidmi, protože jejich vlastní rodiče jsou obklopeni prací, mimo domov, mimo vlastní rodinu. A tyto osamocené, emocemi přeplněné děti, zažívají své vlastní vzestupy a propady, doslova prahnou po trošce pozornosti, které se jim dostává pouze zdánlivě. A tak, prázdné a vyprahlé, hledají rychle něco funkčního, co jim přinese onu chvíli klidu, lehkosti, zdánlivého pohlazení. Což dort plný šlehačky na moment splní.

Smutnou skutečností dnešní reality jsou děti sedící u svých telefonů, počítačů, obklopeny chipsy, sladkostmi, sladkými energetickými drinky, cigaretami a mnohdy i alkoholem.

Zrádné večery a emoční přejídání se

Opět mohu navázat na svou praxi, ve které se tak děje skutečně často. Osamělé, rozhádané páry, ale i jedinci, dokonce již zmíněné děti. Nadejde večer, dlouhý a prázdný. Jak s ním naložit, aby alespoň za něco stál? K mání je pouze televize, počítač, plytký hovor někde přes Facebook. Což samozřejmě lidské duši z dlouhodobého hlediska nestačí. Když už však takový večer doprovodí dobroty, alkohol, líbivá pozlátka, najednou je vidina večera krásnější. Má obrysy, je tam něco, na co se těšíme, po čem prahneme, co nás uklidní, utiší, dovede snáze zaplout do svých snů.
A pak opět, takovíto lidé velmi často naplňují mé konzultace, to, aby zredukovali váhu, disponovali energií, která jim při tomto životním stylu pochopitelně dojde a nenávratně chybí. Chceme-li zredukovat váhu, téměř nikdy to není jen o jídle. Věřte mi, téměř nikdy. To, proč se necítíme v našem těle dobře, proč bojujeme s nadváhou, často též obezitou, nepříjemnou únavou, prýští z desítek nesprávně nastavených vzorců, které je třeba přenastavit a pochopit. Krokem jedna je však uvědomění. Těžko se rozhodneme pro samotnou změnu, když nás k ní naše mysl nepustí.
A takto bychom mohli pokračovat do samého rána. Emoční jedení je jen výsledkem selhání v jakékoli životní oblasti. Jakmile si tuto fázi uvědomíme, nebývá problémem se následně rozběhnout. Držím vám tedy pěsti na vaší nové cestě.

Rozhovor s architektkou a diabetičkou Katkou Průchovou: „Nošení senzoru nemá vliv na krásu ani hodnotu člověka“

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to ...

Jak z bludného kruhu ven?

1. Trápí-li nás emoční přejídání, o kterém víme, že přerostlo v problém, je důležité, abychom si jej uvědomili. A už nic neodkládali. Na zítra, na jindy, na smutné nikdy. Odklad, kdy se řešení problému mílovými kroky vzdalujeme, nás hází do stejné mizérie, jako plnění černých děr sladkými dortíky. Promysleme si plán a pevně držme jeho otěže.
2. V obchodě zrychleně proplujme kolem sekce dobrot, případně, vyhněme se jí širokým obloukem. Nadechněme se a jděme, zvládneme to, jen si tak uvnitř sebe samého nastavit.
3. Lednici a spíž naplňme pouze a jen jídlem, u kterého víme, že má smysl. Mysleme na dostatek zeleniny, kvalitního čaje, to vše nám pomůže ustát první momenty.
4. Během dne, jakmile naše mysl zabloudí k pohádce zvané dobroty a jídlu, které se vymyká běžnému jídelníčku, položme si tuto otázku: Budu mít lepší pocit, z toho, že jsem to vydržel a ustál, nebo mi větší díl radosti přinese chvilková slast na jazyku?
5. Naplňme dny okamžiky, které stojí za to. Může to být výlet do hor, za kulturním zážitkem, návštěva blízkého člověka, kterou jsme pro nedostatek času donekonečna odkládali.
6. Začněme sportovat, i kdyby se jednalo jen o krátké procházky, které později proložíme lehkým během. Choďme plavat, jezděme na bruslích, cvičme jógu, tancujme. Vyzrajme nad pocitem lenosti, vypěstujme si u pohybu příjemný a potřebný návyk.
7. Začněme pracovat na všem, co nás tíží. Přišli jsme o práci? Vždyť to není konec světa. Zhluboka se nadechněme a snažme se nabídnout své zkušenosti a dovednosti jinde. Je mezi námi a partnerem propast? Zajděme si na terapii, nebojme si říci si o pomoc. Nejsou v rodině dobré vztahy? Zkusme si zamést před svým prahem, případně, zapracujme na procesu odpuštění.
8. Vzpomeňme si na to, co nás kdy v životě naplňovalo. Byla to kresba? Tanec? Zpěv? Byla to rekonstrukce zahrady? Práce s bylinami? Kulinářské kurzy? Cestování a objevování zvláštních, zapomenutých míst? Historie? Rychlá auta? Rozhledny na území České republiky? Na každou z nich se vydejme, naplňme život dobrodružstvím a výzvami.
9. Každý den si poznačme, co jsme zvládli a na co jsme pyšní. Nebojme se projevit vděčnost. Ať už na papír anebo veřejně. Vděčnost je obrovským hnacím motorem.
10. Udělejme si každý den radost, jakkoli, čímkoli, co nám neublíží a bude v náš prospěch.

Zuzana Švédová je nejen nutriční terapeutkou, ale i spisovatelkou. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky Zuzany Švédové

Mgr. Zuzana Švédová, DiS.

Působí jako nutriční terapeutka se zálibou v byliny, bylinkové produkty, léčivý potenciál přírody, který povzbuzuje na těle i duchu. Také se věnuje publikační činnosti, kdy přispívá do různých novin a časopisů. Mimo jiné se zaměřuje na problematiku stravování při diabetu, sama se léčí s cukrovkou 1. typu. V nedávné době jí vyšly knihy Zdravou stravou proti únavě, Štědrý bylinářův rok a nově také Štědrý bylinářův rok II. Je maminkou pětiletého syna, ráda cestuje, vaří a nahlíží do starých archivů, ze kterých čerpá inspiraci pro svou tvorbu.

4096