Nespecifické střevní záněty mohou přispívat k rozvoji cukrovky. Velkou roli hraje střevní mikrobiom

Zánětlivé střevní onemocnění (IBD) je souhrnný termín, který zahrnuje ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu, dvě chronická onemocnění trávicího traktu, pro která je typický zánět střev. Tato onemocnění obvykle doprovázejí člověka po celý život. Nemoci, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida, jsou takzvaně imunitně podmíněná onemocnění. To znamená, že je způsobuje vlastní imunitní systém pacienta.

Příznaky nespecifických střevních zánětů

Hlavní symptomy IBD zahrnují nevolnost, zvracení, krev ve stolici, průjmy, bolesti břicha, nepravidelný menstruační cyklus u žen a únavu. Všechny tyto obtíže mohou závažným způsobem narušovat kvalitu každodenního života. Lékaři se vždy snaží co nejdříve nemoc zklidnit, a předejít tak nevratnému postižení střev a vzniku komplikací, které by pacienty významně omezovaly v běžném životě.

Velkým problémem může být pozdní diagnóza. Podle výzkumu z roku 2020 provedeného ve Velké Británii a zveřejněného v Journal of Crohn’s and Colitis může člověk navštěvovat svého lékaře v souvislosti s přetrvávajícími gastrointestinálními příznaky po dobu 5 let, než mu je stanovena správná diagnóza IBD.

Ředkvičky: Pro zdravé trávení i při cukrovce. Jarní salát vás nabije energií, přidejte ještě řepu

Původcem štiplavé chuti ředkviček jsou izothiokyanáty, které se nacházejí ve veškeré brukvovité zelenině. Tyto hořčičné silice si zelenina sama ...

Zvýšené riziko cukrovky

To, že gastrointestinální trakt hraje důležitou roli v homeostáze glukózy, je všeobecně známo. V posledních letech přibývá důkazů, že střevní mikrobiální metabolity a jejich následný vliv na střevní a systémový zánět souvisí se vznikem a progresí diabetu. Zhruba 90 % případů diabetu II. typu souvisí s narušenou střevní mikrobiotou (tzv. dysbiózou), což je jev, který se projevuje také u IBD. Dysbióza tedy může představovat společný patogenetický faktor IBD i dysglykémie. Podle závěrů výzkumu z roku 2022 hrozí pacientům se zánětlivým onemocněním střev zvýšené riziko vzniku diabetu.

Odlišný střevní mikrobiom

Nejnovější výzkumy ukazují, že u lidí s IBD má střevní mikrobiom, tedy společenství bakterií a dalších mikroorganismů v trávicím traktu, určité zvláštnosti, které ho odlišují od mikrobiomu zdravých jedinců. Právě tato skutečnost by mohla být vodítkem pro lepší léčbu.

Co je mikrobiom

V těle každého člověka žije velké množství mikroorganismů, kromě bakterií se jedná i o kvasinky a viry. U zdravých jedinců je soužití s těmito mikroorganismy v symbiotické rovnováze, to znamená, že ze soužití mají prospěch obě strany. Složení mikrobioty je pro každého člověka jedinečné, dalo by se připodobnit k otisku prstu. Pojem mikrobiom ale nezahrnuje jen samotné mikroorganismy, ale také jejich genetický materiál. Nezáleží totiž pouze na konkrétních mikrobiálních druzích, které osídlují naše tělo, ale také na genech, které tyto druhy používají k ovlivňování jak nás, tak sebe navzájem.

V lednu 2023 publikoval Dr. de Zoete, docent na katedře lékařské mikrobiologie na UMC Utrecht v Nizozemsku, se svým týmem článek v časopise International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. V něm uvádí, že lidé s IBD mají ve střevním traktu dva dosud neidentifikované druhy bakterií – nový druh Allobaculum mucilyticum a nový druh Allobaculum fili. Toto zjištění může vědcům poskytnout důležité informace o základních mechanismech IBD a také o potenciálních nových způsobech léčby.

Smrkové výhonky: Při rýmě, proti kašli i revmatismu. Vyrobit z nich léčivý sirup je velmi snadné

Jehličnany nejsou jen okrasnou součástí našich zahrad a nezbytnou součástí našich lesů. Už staří Řekové, Římané a následně různé kultury během ...

Budoucí možnosti léčby

Kromě současných možností léčby, jako je úprava dietního režimu, imunusupresivní či biologická léčba, je však pro vědce důležité najít lepší způsoby boje proti základním mechanismům IBD.

Jednou ze slibných cest je výzkum zaměřený na střevní imunitní buňky, které hrají důležitou roli při zánětu a dalších procesech ve střevě. Využití aktivity imunitních buněk ve střevě může v budoucnu pomoci při léčbě různých forem IBD.

Další možnou léčebnou metodou, na kterou se výzkumní pracovníci zaměřili a která se v současné době v klinických podmínkách používá jen zřídka, je transplantace fekální mikrobioty. Ta předpokládá přenos „dobrých bakterií“ do střev lidí s gastrointestinálními poruchami.

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

Foto: Freepik

3528