Nadměrné pocení dokáže znepříjemnit život. Pomoci mohou podpažní vložky, změna životního stylu i dermatologická léčba

Produkce potu je přirozenou reakcí těla na fyzický nebo emoční stres. Přílišné pocení, případně pocení za nízkých teplot nebo při minimální pohybové aktivitě však může signalizovat zdravotní problém.

Když pocení omezuje každodenní život

Nadměrné pocení neboli hyperhidróza nám dokáže znepříjemnit dny a nepopiratelně zhoršuje kvalitu života. Vyžaduje časté převlékání a sprchování několikrát denně. Často utrpí i pracovní život. Zpocené ruce mohou ztěžovat manipulaci s pracovními nástroji, které člověku kloužou z rukou a představují riziko z hlediska bezpečnosti práce.

A pak jsou tu společenské důsledky. Člověk trpící nadměrným pocením se může bát podat ostatním ruku, případně odmítá svléknout si na návštěvě kabát či sako, protože se obává pohoršených pohledů na mokrá „kola“ v podpaží i na zádech. Těžká hyperhidróza může ve finále vést až k sociální izolaci postižených osob, které pak mohou trpět úzkostí – a ta ke zvýšenému pocení také přispívá svým dílem. A začarovaný kruh je na světě.

Chilli: Pálí, léčí a odpuzuje slony

Za všechno může Kryštof Kolumbus. Nejstarší archeologické důkazy o používání chilli jako potraviny pocházejí ze středoamerického Ekvádoru a také ...

Příčiny nadměrného pocení

U diabetiků mají potíže s pocením souvislost zejména s nízkou hladinou cukru v krvi a poškozením nervového systému, tedy takzvanou diabetickou neuropatií. Kromě cukrovky ale může za nadměrným pocením stát i těhotenství či menopauza, případně další onemocnění, jako jsou respirační choroby, dna, obezita, srdeční onemocnění nebo hyperaktivita štítné žlázy. Mohou k němu přispět i psychické potíže či užívání návykových omamných látek. Pojďme se podívat, co se dá v případě nadměrného pocení dělat.

První krok: Antiperspirant a deodorant

Deodorant s nadměrným pocením nepomůže, ale eliminuje zápach rozkládajícího se potu. Antiperspirant naopak omezuje tvorbu potu, tedy pomáhá zmenšit jeho množství. Neřeší sice příčinu, ale poskytne první pomoc. V současné době se poměrně hodně řeší problém antiperspirantů založených na kontroverzním hliníku. Jsou sice velmi účinné, ale hliníkové sloučeniny mohou potenciálně představovat riziko. Proto se lidé čím dál více obracejí k přírodním antiperspirantům, které si mohou koupit v lékárně, anebo dokonce vyrobit sami doma.

Pokud byste se rozhodli vyrobit si domácí antiperspirant, budete potřebovat:

• 20 ml škrobu,
• 20 ml jedlé sody,
• 15 ml kokosového oleje,
• 5 kapek levandulového esenciálního oleje,
• 2 kapky vanilkového oleje.

Příprava je jednoduchá: V mističce všechny ingredience utřeme do hladké pasty. Pak stačí přendat do kelímku a vlastní voňavý antiperspirant je hotový.

Druhý krok: Změna životního stylu

Další, poměrnou jednoduchou možností, jak nadměrnému pocení vyhlásit válku, je omezit kořeněná jídla, alkohol, kouření a sluneční záření. Pomůže také nošení podpažních vložek, bavlněného oblečení a prodyšných bot.

Ředkvičky: Královna jarní zeleniny s léčivými účinky. Dříve se používaly také jako trest za cizoložství

A je to tady. Čas ředkviček nadešel! Spousta našinců každé jaro netrpělivě čeká, až bude moci začít sklízet plodinu, která má na jarní jídelní ...

Třetí krok: Dermatologická léčba

Když nepomůže nic jiného, lze vyzkoušet některou z možností dermatologické léčby. Například iontoforéza je způsob elektroléčby působící na potní žlázy. Funguje tak, že „vypne“ signál nabádající tělo k nadměrnému pocení. Je vhodná pro osoby trpící hyperhidrózou na rukou, v podpaží nebo na obličeji.

Další možností je aplikace botulotoxinu typu A. Injekce této neurotoxické látky brání silnému pocení v podpaží.

V nouzi nejvyšší lze vyzkoušet léčbu takzvanými anticholinergickými léky. U této systémové léčby dochází k blokování neurotransmiterů, které brání stimulaci potních žláz. Tyto léky však mají závažné vedlejší účinky a používají se zejména k léčbě sekundární hiperhidrózy.

Trocha historických zajímavostí na závěr

Pocení je problém, s nímž lidé bojují odnepaměti. Trápilo už staré Egypťany. Ti se zápachem spojeným s pocením bojovali pomocí deodorantu z karobu, ovesné kaše nebo kadidla, případně si dávali na hlavu kousek vonného vosku, který se pomalu rozpouštěl a zanechával za sebou příjemnou vůni. Hlava upatlaná od vosku jim zřejmě nevadila.

První opravdový antiperspirant, který se objevil na trhu v roce 1903, se jmenoval Everdry. Jednalo se o roztok chloridu hlinitého a do podpaží se nanášel pomocí vatového tampónu. Dlouho trvalo, než na kůži uschnul, nepříjemně štípal, a dokonce měl ve zvyku prožírat oblečení. Dá se říci, že dnes jsme na tom s možnostmi naštěstí o dost líp.

Zdroj: lui.cz, eucerin.cz, dify.cz, ncbi.nlm.nih.gov

3022