Na přesnost měření senzorů má vliv teplota, nevhodné místo vpichu i těhotenství

Glukometr měří hladinu cukru neboli glykémii v kapilární krvi (krvi v tenkých cévách konečků prstů). Kontinuální senzory měří hladinu glukózy v mezibuněčné tekutině. Ta nemusí být vždy stejná, jako v krvi, a má také jinou časovou dynamiku. I přesně měřící senzor proto může ukazovat trochu jiné hodnoty, než kontrolní měření glukometrem. Výměna cukru mezi krví a tkáněmi je v různých částech těla různě rychlá, proto na některých místech měří senzory spolehlivěji než na jiných.

Prediabetes nemusí vždy znamenat cukrovku. Rozvoji onemocnění lze zabránit

Prediabetes je rizikový stav, který předchází rozvoji diabetu 2. typu. Je-li prediabetes diagnostikován, znamená to, že hladina cukru v krvi je ...

Proč mají senzory zpoždění?

Při rychle se měnící hladině cukru v krvi mohou senzory ukazovat změny s určitým zpožděním. Zpoždění má dvě složky: fyziologickou a technologickou. Fyziologické zpoždění je dáno časem, který trvá, než krevní cukr doputuje z krve do místa aplikace senzoru a tam se vstřebá do mezibuněčné tekutiny. Technologické zpoždění vzniká na místě měření – senzor musí změnu zaznamenat a přepočítat na hodnotu glukózy. Zatímco některé senzory aktualizují novou hodnotu každou minutu, jiné každých pět minut. Zpoždění senzoru bývá zpravidla do deseti minut.

Zpoždění může působit potíže například při fyzické aktivitě, kdy je důležité včas rozpoznat pokles glykémie, a kdy také senzory mají podle studií tendenci měřit méně přesně. U fyzické aktivity je vhodné zvážit nastavení výstrahy hypoglykémie na vyšší hodnotu či použití výstrahy rychlého poklesu hladiny glukózy. Optimální by bylo ověřit hodnoty ještě i na glukometru, v praxi však s sebou sportovci glukometr obvykle nenosí a spoléhají spíše na své pocity.

Kdy může být přesnost senzorů nižší?

První den po aplikaci

Po nastřelení senzoru pod kůži dochází k reakci imunitního systému na cizí těleso. Z toho důvodu může senzor prvních 24 hodin po vpichu měřit méně přesně. Některé senzory již mají algoritmy, které s tímto fenoménem dopředu počítají. Uživatelé se někdy snaží přesnost senzoru zvýšit tím, že jej aplikují 12 hodin před jeho aktivací a tím zkrátí dobu, po kterou měření senzoru probíhá v imunitně aktivním prostředí.

V extrémních teplotách

Operační teploty senzorů se pohybují přibližně od 10 do 45°C. V zimě se tak může stát, že senzor nekrytý dostatečnou vrstvou oblečení podměřuje, či dokonce zamrzne a přestane zcela ukazovat hodnoty. Naopak v extrémním teple někteří pacienti pozorují mírné nadměřování senzorů.

Při užívání některých léků

Technologie senzorů se snaží dopředu počítat s ovlivněním měření různými léky. Při užití vyšších dávek se však stále mohou vyskytovat nepřesnosti. Senzory v tomto případě častěji nadměřují, tj. ukazují vyšší hodnoty, než jaké jsou skutečné. To zvyšuje riziko předávkování inzulinem a vznik hypoglykémie. Mezi léky s potenciálem ovlivnit přesnost senzorů patří paracetamol, kyselina acetylsalycilová, hydroxyurea či vysoké dávky vitamínu C. Citlivost konkrétních senzorů na dané látky se může lišit. Při užívání těchto látek může být vhodné častěji ověřovat hodnoty i na glukometru.

Mlsáte u televize rádi dobroty? Rázem je z toho zlozvyk, který vám udělá ze života peklo

Je známým faktem, že když se na jídlo nesoustředíme, často se nám stane, že toho spořádáme mnohem více, než v případě, že se na naši porci ...

V těhotenství

Ačkoliv je podle dostupných studií přesnost senzorů v těhotenství téměř jen o trochu horší než u netěhotných pacientek, nároky na glykemickou kompenzaci jsou v tomto období přísnější. I malé rozdíly mezi hodnotou na senzoru a skutečnou glykémií mohou mít vliv na kompenzaci těhotné pacientky. Senzory mají zejména v pokročilejší fázi těhotenství tendenci podměřovat a v případě, že ukazují falešně nižší glykémie, může docházet ke zbytečné konzumaci sacharidů navíc a nárůstu kalorického příjmu spojeného se vzestupem tělesné hmotnosti.

Pravidelné ověřování hodnot na glukometru i při používání senzorů je tak pro těhotnou pacientku s cukrovkou vhodným ujištěním, že senzor měří přesně a glykémie se pohybují v hladinách bezpečných pro zdravý vývoj miminka.

Při nesprávné kalibraci senzoru

I když se senzory již běžně nekalibrují, podezřelé hodnoty je stále vhodné ověřit na glukometru. Pro správnou kalibraci senzoru je důležité opatřit věrohodný vzorek krve – mít čisté ruce, použít až druhou kapku krve a také novou lancetku v odběrovém peru (!), aby nedošlo ke kontaminaci nečistotami. Senzory nekalibrujte v době rychle se měnící glykémie, mohlo by ho to zmást a přesnost naopak snížit. Vyčkat s kalibrací je vhodné i při velmi vysokém rozdílu hodnot na senzoru a glukometru.

Při použití nevhodného místa vpichu

Nejčastější doporučené aplikační místo senzoru je zadní strana paže, některé je možné nosit i na břiše či horní části hýždí. Doporučená místa mají podle studií nejvyšší přesnost měření. Někdy se uživatelé rozhodnou použít jiné než doporučené místo vpichu senzoru. Může to být například z důvodu nedostatečného podkoží, fyzického omezení v práci, sportu či při alergické reakci. V takovém případě je vhodné ověřit častou kontrolou hodnot na glukometru, že i na alternativním místě senzor měří dostatečně přesně.

Samotné místo vpichu senzoru by mělo být mimo kožní záhyb, nemělo by na něj tlačit oblečení (např. pásek kalhot), mělo by senzor chránit před stržením (vnější strana paže je náchylnější na zachycení senzoru o zárubně dveří) a neměl by být umístěn blízko kanyly inzulinové pumpy. Senzor vystavený tlaku, povytržený senzor či senzor v blízkosti místa aplikace inzulinu totiž může ukazovat falešně nízké hodnoty glukózy. Na rozdíl od kanyl inzulinové pumpy senzoru nevadí místa s lipodystrofiemi (zatvrdlinami po aplikaci inzulinu), v nich je podle jedné studie přesnost dokonce nepatrně vyšší.

Při fyzickém stlačení senzoru

 Je-li na senzor vyvinut fyzický tlak (například přilehnutí v noci během spánku, či přimáčknutí popruhem batohu), klesá množství kyslíku v tkáni kolem elektrody a senzor může ukazovat falešné hypoglykémie. Po uvolnění tlaku se hodnoty brzy vrací k normálu a na grafu mohou být tyto situace vidět jako “zuby”. Prevencí těchto falešných hypoglykémií je takové umístění senzoru, aby se uživatel během dne i noci vyhnul jeho stlačení.

Nepravidelná menstruace a PCOS mohou mít vliv na rozvoj cukrovky i vysokého cholesterolu

Co je metabolické zdraví? Člověk se zdravým metabolismem má glykémii, krevní tuky, krevní tlak a index tělesné hmotnosti (BMI) v rámci zdravého ...

Jak se přesnost senzorů testuje?

Testování přesnosti by mělo ověřit, že senzory měří u osob s diabetem 1. typu po celou dobu své životnosti dostatečně spolehlivě bez ohledu na to, zda je glykémie nízká či vysoká, zda je stabilní či se rychle mění. Podmínky pro ověřování přesnosti senzorů se však v různých částech světa liší. Nejpřísnější jsou ve Spojených státech, kde pro certifikaci iCGM (tj. senzoru kompatibilního s různými uzavřenými okruhy) musí prokázat vysokou přesnost a spolehlivost měření v cílových hodnotách glykémie, v hypoglykémii i hyperglykémii u pacientů s diabetem 1. typu. Statut iCGM je tedy určitým (i když ne jediným) ukazatelem kvality měření kontinuálního senzoru.

V Evropě jsou podmínky pro senzory volnější. Není například jednoznačně rozlišeno, u jakého typu diabetu musí být senzory otestovány. Je tak možné se u pacientů s diabetem 1. typu setkat se senzory, které byly podle dostupných vědeckých studií testovány spíše na pacientech s diabetem 2. typu. To samo o sobě nemusí znamenat, že je přesnost měření u cukrovky 1. typu horší, znamená to pouze, že to nevíme, protože na to neexistují vědecká data.

Pacienti s cukrovkou 2. typu (zvláště ti neléčení inzulinem) mají výrazně menší kolísavost glykémií, méně výrazné hypo- a hyperglykémie. Testování přesnosti měření je u nich proto méně náročné, protože senzor není vystaven rychle se měnícím a extrémním hladinám krevního cukru. U senzorů používaných u pacientů s diabetem 1. typu je však důležité senzory testovat právě v těchto krajních situacích, protože při nepřesném měření v hypoglykémii či rychle klesajících hodnotách může dojít k těžké hypoglykémii, a také při nepřesném měření v hyperglykémii či rychle stoupající hladině cukru může dojít k předávkování korekčním inzulinem, nebo naopak k diabetické ketoacidóze.

Mrkev a cukrovka: Glykemický index závisí na tom, zda zvolíte tepelnou úpravu

Mrkev je součástí vyvážené stravy a její konzumace přináší celou řadu zdravotních výhod jak zdravým jedincům, tak diabetikům. Její výhodou je, že ...

Při posuzování přesnosti senzoru je užitečné se dívat na to, zda:

• byl senzor testován pro pacientovu konkrétní skupinu (př. děti, dospělí, diabetes 1. typu, diabetes 2. typu)
• byla přesnost hodnocena během celé životnosti senzoru (některé studie uvádějí data např. jen z několika dnů měření a z hodnocení vynechávají první dny, kdy senzory neměří tolik přesně)
• byl senzor během testování vystaven dostatečnému počtu kolísání hodnot do hypoglykémií a hyperglykémií, aby z nich bylo možné přesnost v těchto glykemických rozmezích vyhodnotit.

V neposlední řadě je také důležité si senzor vyzkoušet osobně, je-li to možné. Jen tak si může uživatel ověřit, že jeho osobní zkušenost s přesností měření je v souladu s výsledky vědeckých studií a informacemi získanými od ostatních uživatelů.

MUDr. Klára Sochorová

Lékařka Kliniky diabetologie nemocnice IKEM v Praze. Specializuje se na efektivní využití moderních technologií v diabetologii, flexibilní léčbu diabetu a fyzickou aktivitu.

Zdroj: Časopis DIAstyl,

autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autorky MUDr. Kláry Sochorové

2584