Může za to tuk: U mužů se cukrovka II. typu rozvine dříve než u žen, i riziko komplikací spojených s diabetem je u nich vyšší

Výzkumní pracovníci z Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu prokázali, že břišní tuk u obézních mužů s diabetem II. typu má vyšší inzulinovou rezistenci a jiné úrovně genové exprese než u žen. Další skupina vědců z Austrálie prokázala, že u mužů je větší pravděpodobnost vzniku komplikací spojených s cukrovkou I. a II. typu než u žen.

Obezita je u mužů rizikovější než u žen

Muži s diabetem II. typu a obezitou vykazují vyšší úroveň inzulinové rezistence v tukové tkáni než ženy. Tento rozdíl mezi pohlavími u lidí s diabetem II. typu pozorovali vědci z Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu. Zjistili, že tato vyšší úroveň inzulinové rezistence u mužů je způsobena méně účinnou inhibicí lipolýzy tukových buněk, tedy procesu metabolizování tuků.

Důkazy naznačují, že rozklad tukových buněk lipolýzou vede ke zvýšené hladině volných mastných kyselin, které mohou přispívat k zánětu a inzulinové rezistenci. Určili také gen, který by mohl hrát roli ve vyšší míře inzulinové rezistence pozorované u mužů.

Hlavní autor Daniel Andersson, Ph.D, MD., kardiolog a odborný asistent na Karolinska Institutet, řekl: „Naše výzkumná skupina se již několik let zabývá studiem různých aspektů inzulinové rezistence v tukové tkáni. Je dobře známo, že existují rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím, pokud jde o riziko onemocnění cukrovkou II. typu. Základní mechanismy rozdílů v riziku mezi pohlavími a vliv lokální inzulinové rezistence v tukové tkáni však nejsou zcela objasněny.“

Výsledky této studie se poprvé objevily v časopise International Journal of Obesity v březnu 2024 a byly prezentovány na Evropském kongresu o obezitě (ECO) v italských Benátkách, který se konal ve dnech 12.–15. května letošního roku.

Vláknina může pomoci zvládnout cukrovku a snížit riziko komplikací, jako jsou srdeční choroby

Vláknina je druh sacharidů, které se nacházejí především v ovoci, zelenině, celozrnných obilovinách a luštěninách. Kromě toho, že vláknina ...

Jak probíhala studie

Lidé s diabetem II. typu byli do studie přijímáni z oblasti Stockholmu v letech 1993–2020 za účelem provedení řady výzkumů zaměřených na metabolismus. Pro tuto část studie bylo rekrutováno 2 344 žen a 787 mužů, kteří sami uváděli stabilní hmotnost po dobu 3 měsíců. Byli vyzváni, aby se dostavili na kliniku v 8 hodin ráno, po nočním půstu.

Poté byly shromážděny údaje o jejich BMI, věku, fyzické aktivitě, kardiometabolických onemocněních a užívání tabákových výrobků. Výzkumní pracovníci provedli krevní test, který měřil cirkulující hladiny mastných kyselin a inzulinu u účastníků a účastnic, a následně provedli úpravu podle BMI, fyzické aktivity, kardiometabolického onemocnění a užívání tabáku.

Podskupině 259 účastnic a 54 účastníků byly odebrány také vzorky podkožního tuku z oblasti břicha. Krevní test nazvaný Adipo-IR ukázal, že muži měli vyšší hodnoty cirkulujících mastných kyselin a inzulinu než ženy, ale pouze v případě, že trpěli obezitou.

K těmto rozdílům mezi pohlavími docházelo bez ohledu na úroveň fyzické aktivity, přítomnost kardiometabolického onemocnění nebo užívání nikotinu.

Vědci zjistili, že mezi muži a ženami s obezitou (ale nikoliv u těch bez obezity) existují rozdíly v hladinách lipolýzy a produkce tuků a citlivosti buněk na ně.

Tuková tkáň žen s obezitou totiž vykazovala desetkrát vyšší citlivost na inzulin než u mužů. Tukové buňky odebrané mužům s obezitou vykazovaly dvakrát vyšší míru lipolýzy než u žen.

Autoři studie předpokládají, že pozorované rozdíly mezi pohlavími jsou způsobeny rozdílnými hormonálními profily mužů a žen, které ovlivňují metabolické dráhy v tukové tkáni.

Doktorka Alexandra Kautzky-Willer z Lékařské univerzity ve Vídni, specialistka na endokrinologii a genderovou medicínu, která se na této studii nepodílela, se vyjádřila, že „víme, že ženy musí více přibrat, aby se u nich vyvinula cukrovka,“ což znamená, že v době diagnózy mají ženy často vyšší BMI než muži, a proto v té době vykazují podobnou inzulinovou rezistenci jako muži.

Noční reflux může vést k chronickému kašli i zánětu hrtanu. Pomoci mohou preventivní opatření

Když člověk jí nebo pije, dolní jícnový svěrač (tzv. LES) se uvolní a umožní obsahu proudit do žaludku. Poté se dolní jícnový svěrač uzavře a ...

Muži čelí vyššímu riziku komplikací cukrovky

Již předchozí výzkumy ukázaly, že u mužů je vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu II. typu při nižším BMI než u žen a někteří odborníci se domnívali, že to souvisí s odlišným rozložením tuku. Muži mají také tendenci k rozvoji tohoto onemocnění v mladším věku.

Jiná studie publikovaná nedávno v časopise Journal of Epidemiological Community Health ukázala, že muži jsou více ohroženi vznikem komplikací spojených s diabetem I. a II. typu než ženy.

Analýza souboru 25 713 mužů a žen starších 45 let z Austrálie ukázala, že muži mají o 51 % vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ženy, o 47 % vyšší riziko komplikací dolních končetin, o 55 % vyšší riziko ledvinových komplikací a o 14 % vyšší riziko diabetické retinopatie.

Měli by muži a ženy dodržovat odlišnou léčbu diabetu?

Pokud existují rozdíly mezi pohlavími, co se týče inzulinové rezistence a rizika závažných komplikací spojených s diabetem, vyvstává otázka: Měli by se muži a ženy řídit také odlišnými léčebnými postupy?

„Léky, které snižují hmotnost, jsou preferovány u všech pacientů s diabetem II. typu, ale zejména u žen,” říká doktorka Kautzky-Willer. „Během puberty mají ženy vyšší inzulinovou rezistenci, ale poté jsou až do menopauzy citlivější na inzulin než muži, mají také lepší inzulinovou odezvu a lepší lipidový profil (nižší LDL cholesterol) a nižší krevní tlak. Mají lepší zásoby tuku (energetická rezerva pro případné těhotenství); po menopauze však ženy ztrácejí biologickou výhodu a rozvíjí se u nich androgenní fenotyp,“ upřesňuje.

Doktorka Kautzky-Willer má za to, že příčiny rozdílů v rozložení tuku a chování je třeba dále zkoumat: „Ve studiích obezity je však obvykle žen mnohem více (70 %), a tak i v některých randomizovaných kontrolních studiích obezity máme přibližně 50 % žen,“ naznačila. „Máme tedy možnost zkoumat rozdíly mezi pohlavími v patofyziologii a v reakci na léčbu.“

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

1554