Můj příběh: “S partnerem máme humor, který druzí nechápou. Občas se diví.”

Když jsem potkala Adama na brigádě v naší vesnici, hned mi učaroval. Nutno ale říct, že já jemu až tolik ne. V té době jsem se zrovna rozešla s Romanem, který mi zlomil srdce, a tak mé snažení ulovit dalšího muže bylo poněkud intenzivnější, než by si tehdy mladý muž představoval.

Poznali jsme se na brigádě

Trvalo dva roky, než jsme spolu poprvé šli ostatním na brigádě pro snídani. Byla to práce v místní firmě, která se opakovala každé léto. Vždy jsme se tam všichni na konci června, případně začátkem července, podle školy, sešli a vyprávěli si, co jsme zažili. Chodila jsem tam od patnácti let a neskutečně se na to pokaždé těšila.

“Omlouvám se za… No, ty víš. Já tehdy prostě asi toužila po pozornosti, víš?” přiznala jsem něco, co se mi říkalo velmi těžce. “Všiml jsem si,” pousmál se Adam. “I já se omlouvám za své odmítání. Nebylo to ode mě fér, vždy ses mi líbila, ale zkrátka jsem měl tehdy pocit, že by mě čekala za týden svatba,” řekl. “Já se ti líbila?” chytila jsem se okamžitě toho, co řekl.

Můj příběh: “Život jde dál. Ani diabetes mě nezastaví!”

Cukrovka pro mě byla nemoc těch, kteří jedí moc sladkého. Samozřejmě, že jsem rychle prozřela, když mě tahle diagnóza zastihla u doktora. Říkala ...

Líbíš se mi pořád, řekl

“Líbíš se mi pořád,” mrkl na mě. Šla jsem do kolen! Dva roky a pořád tam bylo něco, co mě na něm neuvěřitelně fascinovalo. “Víš, bývalému partnerovi vadilo, že mám cukrovku. Že zkrátka v některých situacích nemůžu být úplně bezstarostná,” začala jsem vyprávět svůj příběh. “Já mám alergii na med!” vykřikl. “No, to asi není úplně to samé,” pozdvihla jsem obočí.

“Já vím, že není. Ale každý máme něco, víš? Proto jsme unikátní a krásní,” řekl mi tehdy. A tak se začal psát náš příběh, který dnes trvá už dvanáctým rokem. Právě čekáme příchod našeho prvního potomka, postavili jsme dům a na ruce mám zásnubní prsten. Tolik štěstí a lásky, co jsem si ani nedokázala představit.

Můj příběh: “Zradil jsi mě!” křičela jsem na něj. A pak se objevil znovu

Když jsem se seznámila s Radkem, byla to láska na první pohled. Nestává se často, že se vám z někoho podlomí kolena a třesou se vám ruce, když se ...

Volím si smích!

Máme takové interní vtípky, často dost vulgární, které nikdo jiný nechápe a často nad námi kroutí hlavou. Potom se ke mně dostává, že si šuškají, jestli mám zapotřebí žít vedle tak nezdvořilého muže, nebo mě někdo označí za stíhačku nebo generála. Musím říct, že dřív mě to opravdu trápilo a vnímala jsem to jako překážku toho, aby náš vztah byl přijat ostatními.

Dnes už vím, že dovnitř nikdo nevidí a vytvořit si domněnky je opravdu snadné. Říkám všem, aby svůj vztah vnímali tak, jak jim radí jejich srdce. Aby nedávali tolik na ostatní a nechtěli se každému zalíbit. Lidé stejně povídají, ať mají co, nebo nemají. Štěstí je volba… A já si každý den volím naše nejapné vtípky a smích, který je doprovází.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Marikou

12234