Můj příběh: Předčasný porod mi ukázal, jak silný může být strach o dítě, říká Barbora

Když jsme se s Lukášem rozhodli mít dítě, stál o to víc on než já. Já ale cítila, že to je ten další potřebný krok v našem vztahu, už jsme spolu byli osm let. První úskalí přišlo, když se na těhotenském testu ukázaly dvě čárky. Nikdy by mě totiž nenapadlo, že to bude tak brzy.

Zmatená a zaskočená

Měla jsem kolem sebe ty, kteří se snažili už dlouhé měsíce, a stále nic. Předpokládala jsem, že mám tak minimálně rok, kdy můžu ještě pracovně fungovat a splním si některé své profesní sny. Z těšení se na miminko bylo tak náhle vyrovnávání se se situací, kterou jsem nebyla schopna přijmout. Život se mi měnil pod rukama a já ho neměla pod kontrolou. Od začátku nebylo moje těhotenství jednoduché. Hned u prvního screeningu nám tvrdili, že je tam zvýšené riziko preeklampsie. Nikdo mi tenkrát nevysvětlil, že to nemusí být automaticky tragédie, ale od té chvíle jsem se bála. A vydrželo mi to až do porodu.

Často mi vycházel vysoký krevní tlak, nohy mi otékaly tak, že mi nebyly žádné boty. Gynekolog mě posílal na různá vyšetření, lítala jsem po kardiologii, věčně jsem byla u obvodního lékaře. Musela jsem skončit v práci a nastoupit na nemocenskou, rizikové těhotenství. Vycházky jen pár hodin denně, do toho pandemie, takže jsem se nechtěla s nikým příliš vídat. Měla jsem strach, abych neprodělala covid v těhotenství.

Proč je důležité umět komunikovat a jak reagovat na vtíravé otázky o cukrovce

Přemýšleli jste někdy nad tím, jakou hrajete ve svém životě sociální roli? Jde o způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu. ...

Těhotenská cukrovka byla poslední kapka

To všechno se podepsalo na mé psychice a často jsme se doma s partnerem Lukášem hádali. Cítila jsem se osaměle a nová životní role mě děsila. Nudila jsem se, psala jsem mu do práce jednu zprávu za druhou. Volný čas jsem často zaháněla objednáváním věcí pro malého, měla jsem pocit, že potřebujeme úplně všechno. Neměli jsme ale tolik peněz, a tak Lukáše moje utrácení rozčilovalo. Oprávněně, ale já to tenkrát tak nevnímala.

Gestační diabetes se zjistí poprvé v těhotenství a obvykle porodem končí. Důležité je, aby žena byla sledována na diabetologii a dodržovala zdravotní pokyny.

Ve 28. týdnu mi byl diagnostikován gestační diabetes. Opakovaně dvakrát za sebou mi vyšly už při prvním odběru krve vysoké hodnoty glykémie. To pro mě byla další rána. Objednání se na diabetologii, glukometr a měření. Dieta. Moje zoufalství nabralo ještě větší obrátky. Najednou všechny chutě, které jsem v těhotenství měla, zůstávaly neuspokojeny. Musela jsem se řídit podle daného jídelníčku. Dodržování pravidel mi dělá obecně problém.

Přestala jsem chodit na pravidelné kontroly

Doktor opakovaně kontroloval velikost plodu, strašil mě, že abnormální velikost je jedním z rizik gestačního diabetu. A já si odmítala přiznat, že skutečně musím dodržovat vše tak, jak mi doktoři radí. Vyhýbala jsem se návštěvám diabetologie, lhala do zápisu o hodnotách a často jsem si dala něco, co bych vůbec neměla. Sladké pití byl můj nejčastější prohřešek. Doktor mi tenkrát chtěl dát pro jistotu inzulin. Odmítala jsem. Přestala jsem na diabetologii chodit a ani jsem se potom už neměřila.

Ve 35. týdnu mi praskla voda. Nikdy jsem nebyla tak vyděšená jako tehdy. Když se náš malý Matyáš narodil, okamžitě ho vzali do inkubátoru, neměli jsme ani možnost pochovat si ho. Pamatuju si, jak jsem ležela na porodním sále a nevěděla jsem celé dvě hodiny, kde je. Žádný z pediatrů nám nepřišel říct, zda je skutečně v pořádku. Jen nám bylo řečeno, že si ho berou na chvíli na testy. A trvalo to strašně dlouho.

Darování krve: Dárcem se může stát i diabetik, existují však určitá omezení

Věděli jste, že průměrně potřebuje každý člověk za svůj život 5 krevních transfúzí a 14× lék vyrobený z krve? Či že k provedení složitější ...

Strach o vlastní dítě

Ten strach o vlastní dítě, který jsem na porodním sále cítila, mi dal za vyučenou. Celé těhotenství jsem lékaře podceňovala a měla pocit, že mi jen škodí dalšími svými diagnózami. Dvě hodiny nevědomosti stačily, abych si uvědomila, že kontroly v těhotenství byly hlavně kvůli němu, aby on byl zdravý. Už vím, že těhotenská cukrovka se testuje z nějakého důvodu. A že zdraví není samozřejmost. Litovala jsem, že jsem si tolik zahrávala.

Dnes máme Matyáše doma už tři roky. A užíváme si ho plnými doušky. Každému bych poradila, aby v těhotenství poslouchal nejen své tělo, ale i zkušené rady odborníků. Ačkoliv se nám někdy vyšetření mohou zdát nadbytečná. Ten strach a ohrožení vlastního dítěte za to zkrátka nestojí.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Barborou

17397