Můj příběh: “Po dvaceti letech vztahu mi došlo, že žiju s člověkem, kterého neznám.”

S Láďou to byla láska na první pohled. Poznali jsme se na střední, kde jsme sice studovali různé obory, často jsme se však potkávali na hodinách angličtiny. Oproti ostatním uměl plynule mluvit, byl zcestovalý. Ideální partie! Vydrželo nám to celou vysokou školu a došli jsme také k oltáři. To bylo po deseti letech vztahu, kdy už jsem si myslela, že se toho prstýnku ani nedočkám. Byli jsme ale pořád mladí, randili jsme spolu vlastně od puberty. Když Láďa zjistil, že má diabetes II. typu, stála jsem celou dobu při něm. Vlastně si myslím, že nás to ještě posílilo.

Rozhovor s předsedou Pražské židovské obce Františkem Bányai: „Židovská kuchyně mi chutná, ale některá jídla diabetu nesvědčí“

František Bányai je od roku 2004 předsedou Pražské židovské obce. Narodil se ve slovenských Levicích a v roce 1965 odešel do Prahy, kde ...

Zalíbil se mi kolega z práce

Jenže dalších 10 let v manželství se obešlo bez dětí, což mě velmi trápilo. Nebyla jsem si sice jistá, zda je vůbec chci, pomohlo by mi však, kdybychom se o tom tenkrát upřímně bavili. Láďa ale moc výřečný nebyl. A tak jsem si vytvářela spoustu domněnek, mezi které samozřejmě patřilo, že už ho nepřitahuju, nechce se mnou být, nebo má jinou ženu.

Nepamatuju si, že bychom se o tom někdy bavili, ale když jsem nastoupila do nové práce a potkala tam Martina, bylo vymalováno. Byl galantní, vždy se ke mně choval uctivě. Zajímalo ho, jak se mám, nosil mi květiny a dárky. Co vám budu povídat, zamilovala jsem se až po uši, na tom asi není nic divného. Nechtěla jsem ale opustit Láďu, a tak jsem vztah s Martinem po několika měsících ukončila.

Stravování diabetiků: K nastolení rovnováhy žaludečních šťáv poslouží kmín, hřebíček, pepř i další

Mezi koření řadíme části specifických rostlin, například listy, pupeny, plody, kořeny či kůru. K jeho hlavním přínosům patří podpora trávení, což ...

Čekal mě šok

Jenže mě natolik svíralo svědomí, že jsem se Láďovi za dva týdny přiznala. Nemohla jsem jinak. Čekala jsem, že se se mnou okamžitě rozvede, ale stalo se ještě něco snad horšího. “To je v pohodě, já mám taky jiný ženský. Vždyť je to normální, ne? Ještě bychom si zevšednili,” pousmál se. Byla jsem v šoku. “Láďo, co že máš?” vytřeštila jsem oči. Začal mi vyprávět, že na služebních cestách je to pro něj naprosto běžná součást. A já si vlastně nikdy ničeho nevšimla, kromě podezření, když nechtěl děti. Ale že by jeho avantýry byly až takhle rozsáhlé, to mě nenapadlo ani omylem.

Došlo mi, že neznám člověka, vedle kterého jsem kráčela 20 let – po většinu času navíc s naprostou důvěrou. Nakonec to stejně skončilo rozvodem, ačkoliv jsem si myslela, že vinu na tom bude mít moje nevěra, že bych za to měla pykat. Od té doby jsem se s nikým neseznámila, a to uběhlo už 5 let. Mužům nevěřím, mám pocit, že mě všichni musí hned zradit. Změnila jsem práci a teď to vypadá, že se budu na nějaký čas stěhovat do Německa. Snad třeba tam se někdo ukáže…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Monikou

97241