Můj příběh: “Odpustila jsem mu nevěru, protože mi pomáhal s cukrovkou. On s tím ale nepřestal. A já už mu nevěřím.”

Když jsem potkala Martina, myslela jsem si, že lepšího chlapa na světě není. Ještě aby ne. Byl krásný, chytrý a dalo se s ním hodiny polemizovat snad o čemkoliv. Bavilo mě to. A to natolik, že jsem kvůli němu opustila práci v Praze a odešla za ním na Šumavu. Připadalo mi to jako splněný sen. Kdo by nechtěl žít na tak krásném místě? Než jsem si tu ale zvykla, trvalo to dobré tři roky. S mojí cukrovkou a častými melancholickými náladami to byla v podstatě zkouška samoty.

Můj příběh: “Díky diabetu jsem se seznámila se slavným zpěvákem. Pak mi vyhrožoval.”

Byla jsem mladá puberťačka, když jsem chodila na všechny koncerty mé oblíbené kapely. To ještě nebyli tak slavní a hráli spíše pro místní. ...

Zjistila jsem, kolik obdivovatelek má

Neměla jsem přátele a Martin se také v žádné velké společnosti nepohyboval, neměl mě tak s kým seznámit. Znala jsem akorát jeho rodinu. Jelikož byl ale jedináček, žádná švagrová, se kterou bych občas zdrbla muže, tu na mě nečekala. Rychle jsem však zjistila, že ačkoliv se Martin tváří, že kamarádů moc nemá, má něco jiného. Slečny. Spoustu slečen.

Zjistila jsem to vlastně náhodou. Potřebovala jsem si půjčit jeho telefon, abych se přeobjednala na kosmetiku, když se mi ten můj zrovna vybil. Vůbec mě nenapadlo, že bych si ho nemohla půjčit, protože u nás v rodině jsme si telefony půjčovali v případě nouze pořád. Kdo měl který první po ruce, po tom sáhl. Martina to tehdy neskutečně rozčílilo a pro mě bylo nepochopitelné, kde se to v něm bere. Pak jsem si to spojila dohromady.

Můj příběh: “Tchyně si myslí, že když má cukrovku, musíme jí vždy vyhovět.”

Naše tchyně Alena je v jádru zlatá ženská. Co jí ale zjistili cukrovku, šlo všechno od desíti k pěti. Najednou jako by se topila v sebelítosti, ...

Hned jsem mu řekla, co jsem našla

Ještě ten večer jsem šla a podívala se do toho telefonu znovu. Bylo to tam všechno. Flirtování, slova chvály, oslovení tak, jak si myslíte, že má oslovovat jen vás. Peprné fotografie a popis jeho každodenních činností, které sdílel s úplně někým jiným, než jsem byla já. Když jsem šla ve zprávách dál, objevila jsem, že už asi došlo “na nejhorší”. Podvedl mě.

Pamatuju si tu reakci do teď. Sevřel se mi žaludek, rozklepaly se mi ruce. A přemýšlela jsem, co budu dělat. Netrvalo dlouho, kdy jsem s tím na něj vyrukovala. Přiznal se, pobrečeli jsme si oba a slíbil, že už to nikdy neudělá. Prý, že jsme se doma hádali. Ale já jsem moc dobře věděla, že se nic hrozného nedělo, naopak říkal, že tráví spoustu času v práci. Nemohla jsem to pochopit, ale zakopala jsem to ve svém srdci i duši někam hluboko. A snad na chvíli zapomněla… Martin, asi aby mě udolal, mě požádal o ruku, a mě to vlastně na chvíli umlčelo.

Můj příběh: “Cukrovka mi ukázala, že se nesmím vzdávat. Dnes to učím ostatní.”

Když jsem se dozvěděla, že mám cukrovku, bylo mi kolem patnácti let. Měla jsem úplně jiné myšlenky. Chtěla jsem lítat po diskotékách, pít na baru ...

Dělá to znovu a já tentokrát mlčím…

Rychle se ale opakoval ten samý scénář. Když partner poruší vaši důvěru, budete žít pořád v nějakém podezření. A tak jsem se do jeho telefonu podívala znovu, i když jsem věděla, že to není správné. Bohužel jsem v něm vždy něco našla. Většinou už nebylo evidentní, že by došlo k nějakým intimnostem, ale stejně to nebylo pouze kamarádské.

Jenže jsem se tak moc styděla přiznat ke svému opětovnému “slídění”, že jsem raději mlčela. Začalo se ve mně ale hromadit tolik hněvu, a zároveň i lítosti… V hlavě se mi honilo mnoho otázek a jedna z nich byla: “Proč se to děje zas a znovu?” A pak nevím, co mě to napadlo, ale začala jsem mu nadbíhat, snažit se o jeho pozornost. Chtěla jsem, aby ve mně viděl to, co v těch holkách. Nevím, jestli to pomohlo. Jsme pořád spolu, zasnoubení, ale jako bychom žili jen vedle sebe. Pořád si myslím, že když mi tolik pomohl s cukrovkou, měla bych s ním přeci zůstat. Možná je to trýznění sebe sama, ale nevím kudy kam…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Terezou

21582