Můj příběh: “Na nevěru jsem přišla způsobem, na který nejsem pyšná. Dnes se za to stydím.”

Když jsem začínala tušit, že mě Marek, se kterým jsem žila už šest let a tři roky předtím randila, podvádí, neměla jsem k tomu žádnou indicii. Myslím, že ženy mají nějaký speciální radar, pomocí kterého vycítí, že se děje něco zvláštního. Alespoň to byla má primární myšlenka. Marek byl diabetik a měl kolem sebe dost uzavřenou komunitu. Často si stěžoval, že já – jakožto “zdravý” člověk – mu tak dobře nerozumím.

Chia semínka: Výživový poklad, kterým nahradíte i vajíčka

Šalvěj hispánská, jak se jinak chia semínka nazývají, není žádnou neznámou potravinou. Už staří Aztékové využívali těchto blahodárných zrníček ...

Vymyslela jsem ďábelský plán

Předpokládala jsem, že kdyby si jednou někoho našel, bude to diabetička. Možná jsem si to nakonec přivolala. Nepřekvapí vás, že jsem jako první šla do telefonu. Každá žena to určitě někdy udělala, nebo se mýlím? Určitě většina. Telefon, to je vlastně taková moderní brána do duše. Člověk tam má úplně všechno. Svoje kontakty, banku, fotografie…

Tehdy si koupil Marek počítač jedné známé značky, ale neuměl s ním. Já už jsem ho měla roky, a tak jsem věděla, že fotky, které má v telefonu, se objeví také v počítači v rámci nějaké zálohy nebo snad sdílení, to jsem nikdy technicky nezkoumala. Možná, že když tam připojí telefon. Ale spoléhala jsem na to.

Počkala jsem dva týdny, pak jsem poprosila svého známého, zda by mi nepomohl ten můj počítač na chvíli vyřadit z provozu. Smál se mi a řekl, že bohatě stačí, když sehraju divadlo s nefunkční nabíječkou. Měla jsem totiž starší verzi, kde byla nabíječka odlišná a nemohla jsem si ji půjčit od Marka. To byla má šance.

Zajímavosti o nejdůležitější tělní tekutině: První transfúzi krve provedli lékaři už v 19. století

Nejobjemnější složkou lidské krve je plazma – jedná se o žlutou tekutinu, která tvoří 55–60 % krve. Sama o sobě obsahuje 90 % vody, 2 % ...

Muž, který lhal

Jednou večer, když jsem dodělávala práci, jsem zamýšlené divadlo sehrála snad lépe než Jiřina Bohdalová Nesmrtelnou tetu. Marek nelenil a hned mi půjčil svůj notebook, prý není problém. Něco jsem si na něm psala a počkala jsem, až půjde spát. Trvalo dvě hodiny, než se rozloučil a odešel do postele. Nemohla jsem to udělat jinak, Marek měl na počítači heslo. A zeptat se na něj jen tak, to by bylo podezřelé.

Když jsem se podívala do fotek, našla jsem, co jsem hledala. Bohužel. Roztomilá a krásná blondýnka, minimálně o dvacet kilo lehčí než já. V prádle, na židli, s roztaženýma nohama… Mám pokračovat? Vlastně nejtěžší bylo přiznat, že jsem porušila jeho důvěru, bylo mi to proti srsti. Už jsou to tři roky. Náš vztah se rozpadl, on si krásnou diabetičku Kláru vzal a čekají spolu miminko. Vlastně jim to přeju. Ale jsem ráda, že dnes vedle sebe nemám muže, který je lhář.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Martou

104608