Můj příběh: Manželovy výmluvy na cukrovku už nezvládám. Nezbývá než udělat radikální krok

Manželovi doktor sdělil, že má cukrovku 2. typu, před necelými třemi roky. Bylo mu tehdy lehce přes 40, měl nějaké to kilo navíc, vyžíval se v ne zrovna zdravé kuchyni a pohybu taky dvakrát moc nedával. Takže svým způsobem si k tomu dopomohl částečně i svým přístupem k životu – však ho obvoďák už pár let zpět upozorňoval, že je ve stádiu prediabetu. Ale bral to na lehkou váhu a nic nezměnil. Když měl však cukrovku potvrzenou černé na bílém, podkoplo mu to nohy.

Manžel se uzavřel do sebe a nemohl se s cukrovkou smířit

Když se manžel tenkrát vrátil domů od doktora, byl bílý jako stěna a vypadal, jako by mu zbývalo posledních pár dnů života. I se tak v podstatě choval – uzavřel se do sebe, odmítal se o tom bavit a chtěl být sám. Pár dnů jsme kolem něj s dětmi chodili po špičkách, říkala jsem si, že to po pár dnech stráví, že si to srovná v hlavě. Srovnal, ale ne tak, jak bych si představovala. Po zhruba týdnu se z vystresovaného módu přepnul do módu oběti a začal hledat viníky své nemoci. A já byla samozřejmě první na ráně. Začal mi vyčítat, že kdybych líp vařila, kdybych ho nestresovala, kdybych po něm nechtěla, aby pomáhal se stavbou domu a podobně, tak že by cukrovku neměl.

Likvidace jehel z inzulinových per je pro diabetiky často komplikovaná. V lékárně je odebírat nechtějí

Jehly z inzulinových per a injekční stříkačky nepatří do domovního odpadu Na úvod je třeba vyzdvihnout, že jehly z inzulinových per či použité ...

Mám cukrovku, nemůžu nic dělat

Sice mě to bolelo, ale snažila jsem se to omlouvat tím, že je to pro něj ještě pořád šok. A pořád si namlouvala, že to brzy skončí, že se s cukrovkou smíří. Nestalo se. Namísto toho, aby se vzmužil a začal dělat něco pro to, aby se dal do kupy, rozhodl se, že když má cukrovku, nemůže nic dělat. Jediné, co za celý den zvládnul, bylo odejít ráno do práce, odsedět si osm hodin v kanceláři, vrátit se domů, lehnout si k televizi a o nic víc se nezajímat.

Přestaly ho zajímat i děti, neměl dle svých slov sílu se s nimi učit, natož s nimi něco podnikat. Aby mi pomohl s něčím doma, to by ho zničilo. Jen ležel a komandoval.

Hádky na denním pořádku

Zpočátku jsem se snažila aspoň kvůli dětem nedělat zle. Ostatně děti to nesly dost špatně, že je táta najednou postavil na druhou kolej a nemá o ně zájem. Navíc jim vykládal, že je vážně nemocný, takže jsem jim pořád dokola musela vysvětlovat, že neumře. Prvňákovi a třeťákovi se to tenkrát ale vysvětlovalo docela obtížně, když je táta přesvědčoval o opaku…

Prosila jsem proto manžela, aby se vzpamatoval, snažila jsem se s ním mluvit, řešit to. Chtěla jsem, aby si našel nějakou odbornou pomoc, pokud to sám nezvládá zpracovat, ale vždy jsem z toho vyšla jako ta špatná. Všechny naše debaty tak končily hádkami.

Horoskop na květen 2024 (nejen) pro diabetiky: Raky může potrápit zažívání, Blížence čeká finanční stabilita

Beran (21. března – 19. dubna) Milí Berani, hvězdy vám radí, abyste si v květnu zachovali především chladnou hlavu. I když se mohou objevit ...

Jiné řešení než rozvod nevidím

Teď už jsem ve fázi, kdy jsem strašně unavená. Táhne se to třetí rok a nic se nezměnilo. Na všechno jsem sama. Přijdu v pět z práce, musím uvařit, uklidit, obstarat děti… Manžel už neposeče ani zahradu, takže dělám vše i kolem domu. Jsem máma táta na plný úvazek a manžel se jen válí a lituje, dokonce už mu vadí chodit i do práce.

Nejhorší je, že vidím, jak moc se to podepisuje i na dětech. Na jednu stranu jim ubližuje, že o ně táta nejeví zájem, na druhou stranu využívají jeho postojů a když se jim něco nechce, seknou se a řeknou mi, že to dělat nebudou, protože táta to taky nedělá.

Jsem z toho neskutečně vyčerpaná, proto jsem se rozhodla, že podám žádost o rozvod. Radši půjdu s dětmi do bytu a budu s nimi sama, než lítat kolem baráku, dělat poskoka manželovi a dívat se na to, jak nás všechny ničí. Jiné východisko z této situace bohužel nevidím…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Petrou

56346