Můj příběh: Kvůli cukrovce jsem přišla o střechu nad hlavou. Dnes už vím, čí to byla vina

Celý život jsem byla spíše opatrná – už jako dítě jsem se bála jít do nějaké větší akce, aby se mi něco nestalo. Vylézt na strom? To pro mě bylo něco, co se rovnalo smrti. Už tehdy mě ostatní děcka spíš odstrkovala a já radši trávila čas doma – prvně u pohádek, později u knížek. V dospělosti se to moc nezměnilo. A ani v práci jsem si pak nenašla moc spřízněných duší. Koneckonců tomu tak bylo i ve vztazích. Když už jsem potkala někoho, s kým jsme si rozuměli, stejně to déle než dva roky nevydrželo. Takže jsem se vlastně celý život uzavírala hlavně sama do sebe a svých koníčků.

S cukrovkou přišla osudová rána

Když mi při jedné kontrole u obvoďačky doktorka sdělila, že mám hodně cukru v krvi, byl to pro mě šok. Přeci nemůžu být nemocná?! Bohužel i při dalších odběrech se potvrdilo, že opravdu mám cukrovku 2. typu. Bylo mi 50, byla jsem sama, práce mě moc nenaplňovala a do toho cukrovka. V tu chvíli jsem měla pocit, že se mi zhroutil celý svět. Začala jsem se litovat, propadat depresím, hledat viníky na všech stranách. A hlavně jsem se ještě víc uzavřela do sebe. Došlo to tak daleko, že jsem přestala chodit do práce, ze které mě nakonec kvůli hrubému porušení smlouvy vyhodili. Trávila jsem celé dny a noci v posteli a užírala se tím, že jsem vážně nemocná.

Masáže při diabetu: Pomohou při neuropatických bolestech i se snížením hladiny cukru v krvi

I když je cukrovka mnohdy uváděna jako kontraindikace masáže, dobrou zprávou je, že některé druhy naopak mohou být pro diabetiky prospěšné – ...

Finanční problémy jsem řešila půjčkami

Kvůli ztrátě práce jsem se postupně začala potýkat s nedostatkem peněz. Začala jsem to tedy řešit různými online půjčkami přes internet, kde vám půjčí i bez prokazování příjmů. Jenže jsou tam vysoké úroky a já neměla z čeho splácet. Takže jsem vytloukala klín klínem a překrývala půjčku půjčkou. Došlo to tak daleko, že aby mi půjčili víc peněz, dala jsem do zástavy svůj byt. Jenže, jak asi tušíte, ani tuto půjčku jsem pak neměla z čeho splácet, a tak jsem se jednoho dne dočkala návštěvy exekutora, který mi kromě osobních věcí zabavil vše. A můj byt šel do dražby.

Na pomoc mi přišla sestra, se kterou jsme se roky nestýkaly

Na jednu stranu jsem byla zoufalá, na druhou stranu jsem už kvůli svým depresivním stavům neměla sílu cokoliv řešit. Naštěstí nade mnou držel někdo ochrannou hůl a pár dnů před tím, než jsem se musela vystěhovat z vydraženého bytu a skončila bych na ulici, se najednou u mých dveří objevila má sestra. Nemluvily jsme spolu už spoustu let, od smrti našich rodičů. Já jsem se k ní tenkrát nezachovala zrovna nejlíp, rozhádaly jsme se a ztratily o sebe zájem. Nějakou zvláštní náhodou se však dozvěděla, co se děje a přišla mi na pomoc. Nastěhovala si mě k sobě domů, mají s manželem velký dům. Musela jsem ale slíbit, že se sebou začnu něco dělat a dám se do kupy.

Můj příběh: Snahu o hubnutí a zdravé stravování ukončily až kapačky. Převoz záchrankou si nepamatuji

Cukrovku mi diagnostikovali někdy před třemi čtyřmi lety. Bylo to moje takové první vážnější onemocnění. Ale na to, že mi táhne na sedmdesát, ...

Bez pomoci odborníků bych to nezvládla

Až po přestěhování k sestře a její rodině mi začalo pomalu docházet, co se vlastně stalo. Souhlasila jsem s psychiatrickou pomocí a podstoupila léčbu. Jsou to už tři roky od chvíle, kdy jsem se zase vrátila nohama na zem. Doktoři mi opravdu hodně pomohli – a nejvíc jsem vděčná sestře. Bez její pomoci bych to nikdy nezvládla. A kdoví, jak bych vlastně skončila. Dneska už zase chodím do práce, která mě opravdu baví – a mám tam i fajn kolegy. Bydlím v pronajatém bytě, pomáhám sestře s hlídáním jejích vnoučat a konečně si trochu užívám života – jsem ráda, že žiju a děkuju za to každý den!

Nebylo pro mě jednoduché odhodlat se k tomu, abych se podělila o svůj příběh. Ale dělám to, abych otevřela oči těm, kteří se třeba taky nemůžou s cukrovkou nebo jiným onemocněním vyrovnat. Věřte mi, moc dobře vím, jak se cítíte. Ale také mi věřte, že pokud to sami nezvládáte, není vůbec žádná ostuda obrátit se na odborníky a říct si o pomoc. Pokud to totiž neuděláte, můžete přijít o všechno – a úplně zbytečně. Však i s cukrovkou se dá žít skvělý život…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou, paní Jarmilou
Foto: Freepik

31286