Můj příběh: Díky cukrovce jsem našla novou lásku. Bývalý manžel jen zírá

Můj příběh: Díky cukrovce jsem našla novou lásku. Bývalý manžel jen zírá
Dát si život a tělo dohromady někdy trvá. Odměna nás ale často překvapí Zdroj: Pixabay

Na to období po rozvodu bych nejraději zapomněla, říká paní Edita (53). Dva roky sebelítosti, propad do deprese, prášky a návštěvy u psychologa, přejídání a přibírání na váze. Ze ženy v nejlepším věku začala být troska. A pak přišla cukrovka, kterou dnes Edita vnímá jako spásu.

Když jsme se rozváděli, měla jsem přes osmdesát kilo. S manželem jsme už dávno žili jako bratr a sestra, nic fyzického mezi námi neproběhlo už kolik let. Takže jsem se vlastně nemohla ani divit, že si našel milenku,“ vzpomíná Edita, kterou ale manželova nevěra přece jen zdrtila. Ono zahodit 20 let manželství není jako vyhodit prasklý hrnek do koše.

Rozvod byl drsný

V první chvíli jsem na něj byla hrozně naštvaná a nejradši bych mu okamžitě sbalila kufry a dala je za dveře. Což jsem samozřejmě nemohla, protože dům byl psaný na nás oba,“ říká Edita. „Pak jsem se ale vyděsila, že bych měla zůstat sama a snažila jsem se rozvodu zabránit. Povolila jsem, až když se ke mně manžel začal chovat hrubě a mně došlo, že naše manželství už nemá šanci. Na jeho slova, že jsem tlustá jako kráva a že nezná nikoho, kdo by se mnou chtěl být, nikdy nezapomenu,“ vzpomíná na chvíle, které by nejraději úplně vymazala ze své paměti.

Cvičení pomáhá proti stárnutí mozku i cukrovce. Záleží ale na typu fyzické aktivity

Cvičení si obvykle spojujeme se zvýšením svalové síly, zlepšením zdraví srdce, snížením hladiny cukru v krvi a mnoha dalšími zdravotními přínosy. ...

Dva roky trápení

Když bylo po všem, Edita se úplně sesypala: „Manžel se odstěhoval k té své načančané hubené třicítce, dům jsme prodali a já si pořídila garsonku. Necítila jsem se v ní ale dobře, připadala jsem si jako lvice v kleci. Chyběla mi moje zahrádka a byla jsem neskutečně sama. Děti jsme nemohli mít, rodiče mi umřeli v poměrně mladém věku, kamarádku jsem měla jednu, ale daleko.“ Přišla vlna vzteku, pak depresí. Edita dostala od lékaře neschopenku, protože byla ve stavu, kdy nebyla schopna ani vstát z postele. Když konečně zabraly léky a ona se přece jen trochu vzchopila, přišlo období přejídání, které ji dostalo až na hranici metráku.

Cukrovka na sebe nenechala dlouho čekat

Stres, nulový pohyb a přejídání nezůstaly bez následků. Nejspíš v tom byly i nějaké genetické předpoklady, ale svým životním stylem si Edita rozhodně nepomohla. „Když mi doktorka řekla, že mám cukrovku 2. typu, nic to se mnou neudělalo. Bylo mi to jedno. Její povídání o tom, co smím a nesmím, co bych měla a co musím, mi šlo jedním uchem tam a druhým ven. Jela sem domů a říkala jsem si cukrovka sem, cukrovka tam.“ Jenže doma jí to nedalo a sedla k počítači. Strohé zdravotnické informace ji zdaleka nevyděsily tolik, jako příběhy známých osobností, které kvůli cukrovce přišly o zrak nebo o obě nohy.

Noční reflux může vést k chronickému kašli i zánětu hrtanu. Pomoci mohou preventivní opatření

Když člověk jí nebo pije, dolní jícnový svěrač (tzv. LES) se uvolní a umožní obsahu proudit do žaludku. Poté se dolní jícnový svěrač uzavře a ...

Nový život

To mě nakoplo. Ta představa, že by mi mohli amputovat nohu nebo že jednou zůstanu slepá a bez pomoci. Že mě doma jednou najdou ležet bez sebe a všem to bude fuk,“ vzpomíná Edita. A konečně se sebou začala něco dělat. Začala změnou stravy a když se jí podařilo pár kilo zhubnout, začala chodit plavat, koupila si permanentku na cvičení, pořídila si pejska a začala s ním chodit na dlouhé procházky. A vydržela. Po roce měla o 20 kilo méně. „Po dalším půl roce jsem byla na 72 kilech a vypadala jsem o 10 let mladší. Na cvičení jsem si dokonce našla kamarádku – a ta je dnes mojí švagrovou. Seznámila mě totiž se svým bratrem, který byl také po rozvodu – a dnes je to můj skvělý manžel,“ říká Edita šťastně. Nebýt cukrovky, možná by se ještě pořád utápěla v sebelítosti.

Nová láska a shozená kila udělaly své a já vypadám líp než ve čtyřiceti. S novým manželem hodně cestujeme a já si to vážně užívám. A můj exmanžel jen zírá. Ta jeho třicítka mu po roce soužití utekla s nějakým mladším a zazobanějším. Takže ten, kdo se směje naposledy, jsem tentokrát já,“ usmívá se Edita.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Editou

44359

Diskuze k článku