Můj příběh: “Dcera si myslí, že jsem opustila rodinu kvůli milenci. Já jen nechtěla, aby si myslela, že toxický vztah je normální.”

S Michalem jsem se potkala už na vysoké škole. Jaká je pravděpodobnost, že se na jednom oboru sejdou dva diabetici ve stejném ročníku? Bylo to skvělé. Užili jsme si těch pět let bok po boku, a pak spolu dokonce bydleli na koleji. Pochopitelně jsme se po promoci nastěhovali k sobě, následoval prstýnek, svatba a za pár let i první dítě. Jenže to jsem nevěděla, jak těžká situace nás čeká.

Slunce vstoupilo do vlády Raka: Je čas na změny, které jste se báli udělat

V první polovině roku mohli někteří pociťovat velkou tíhu. To, co se v minulých letech zdálo samozřejmé, se najednou otřásalo v základech. Jako ...

Požádala jsem o rozvod

Když jsme se totiž rozváděli, bylo naší dceři Aničce 12 let. Michal jí tehdy dával do hlavy, že máma odchází kvůli jinému muži. Situace doma byla pro mě neúnosná, ale neměla jsem bydlení. Odstěhovala jsem se tak nejdřív bez ní. Dnes už možná i chápu, že si můj bývalý manžel myslel, že mám někoho jiného. Překvapilo ho, že žena, která neustále přechází jeho špatné nálady, urážky a shazování, najednou našla odvahu odejít. I mě to překvapilo.

Ale kvůli jinému muži to nebylo. Dokonce je to už pět let, co jsem tenhle odvážný krok udělala, a od té doby jsem si nikoho nenašla. Měla jsem pár schůzek, které ale nikdy nikam nevedly. A když už se děly, Aničce jsem nové muže nikdy nepředstavovala. Malovala jsem si, že to udělám až ve chvíli, kdy to bude ten pravý. Kdy už spolu budeme nějakou tu chvíli. A zkrátka ještě žádný nepřišel.

Doufám, že jednou to dcera pochopí

Ačkoliv ale naše dcera bude mít za pár měsíců 18 let, stále od Michala slýchá, že jsem rozbila rodinu kvůli jinému muži. Je to až absurdní, protože jsem se vždy snažila, aby jí nic nechybělo, naopak jsem se s jejím tátou snažila dobře vycházet. Kdykoliv přišla, že s ním něco zažila, jásala jsem s ní. Jezdila s ním na dovolené, na narozeniny byl pozvaný i on. Nikdy ale nepřišel. Tu zradu, jak můj odchod rád nazýval, mi asi nikdy neodpustil.

A já bych si někdy moc přála, aby Anička věděla, že jsem neodešla kvůli sobě a touze po nové lásce. Odešla jsem kvůli tomu, aby pro ni toxický vztah, ve kterém jsou hádky, křik a urážky, pro ni nikdy nebyl normální. Věřila jsem, že pokud ji v tom nechám vyrůstat, jednou si najde podobného partnera a bude snášet stejné. Protože se zkrátka naučí, že je to naprosto běžné.

Jak jsem si myslela, že jakmile odejdeme, už nám bude všem třem jen dobře, zatím se to stále nesrovnalo. Přiznávám, že někdy je to na mě až moc. Ale pořád jsem přesvědčená, že jsem udělala tu nejlepší možnou věc, jakou jsem v tu chvíli mohla. Stále nechápu, proč bychom s Michalem po letech manželství nemohli být kamarádi, kteří si vzhledem ke společnému dítěti vyjdou vstříc. Přece to není snad tak těžké…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Kamilou

3020