Můj příběh: “Cukrovka může měnit i osudy těch, kteří s ní nebojují.”

Mojí kamarádce Sáře diagnostikovali cukrovku chvíli poté, co jsme ukončili vysokou školu. Přátelství nám vydrželo dlouhé roky už od základní školy, dělaly jsme spolu všechno. Ještě před její diagnózou jsme spolu prožívaly první lásky, zklamání, rozchody, neúspěchy u zkoušek i změny oborů během studia. Nebylo nic, co by nás mohlo rozdělit. Alespoň jsem ti to vždy myslela. Když jsem potkala Radka, sdílela jsem s ní každý detail nové lásky a ona se radovala se mnou.

Můj příběh: “Cukrovka může měnit i osudy těch, kteří s ní nebojují.”

Mojí kamarádce Sáře diagnostikovali cukrovku chvíli poté, co jsme ukončili vysokou školu. Přátelství nám vydrželo dlouhé roky už od základní ...

Byla to láska jako z filmu

Radek byl právníkem v mezinárodní advokátní kanceláři a za rok měl skládat advokátní zkoušky. Obdivovala jsem ho. Jeho sebevědomí, charisma, rozhodnost. Podlamovala se mi z něj kolena. Byl pro mě jako opěrná zeď, která se ani pod tíhou problému nepohnula, byť o píď. Všechno s ním bylo tak jiné a zároveň jednoduché. Začali jsme hodně cestovat, to byl pro mě jeden ze splněných snů. Viděla jsem Mauricius, Zanzibar, Maledivy i Ekvádor. Procestovali jsme celé Bali, Thajsko i Malajsii. Všechna ta místa byla do jednoho úchvatná.

Když Radek v Japonsku poklekl a požádal mě o ruku, neváhala jsem. Prsten, který mi jako stvrzení našeho rozhodnutí věnoval, byl obrovský a nádherný. Hned jsem volala Sáře, jestli mi půjde za svědka a ona nadšeně souhlasila. Svatba se konala na Santorini a bylo tam jen pár nejbližších přátel a rodina. Připadalo mi to jako pohádka. Sára si občas posteskla, že už dlouho nikoho neměla. Šest let zpátky se rozešla s Tomášem, protože byla přesvědčená, že na ní někde čeká něco lepšího. To se dlouho nepotvrdilo. Nebyla zrovna typ na randění, a tak spíše čekala doma na svém gauči, až jí tam její princ objeví.

Můj příběh: “Cukrovka může měnit i osudy těch, kteří s ní nebojují.”

Mojí kamarádce Sáře diagnostikovali cukrovku chvíli poté, co jsme ukončili vysokou školu. Přátelství nám vydrželo dlouhé roky už od základní ...

Manžel se pasoval do role utěšovatele

Po diagnóze cukrovky byla Sára jako vyměněná. Její poraženecký přístup mě neuvěřitelně rozčiloval. „Co tím chceš dokázat? Musíš se vzchopit a žít,“ domlouvala jsem jí. „To je pořád musíš, musíš. Nemusím, nechci. Kdyby se tohle všechno nestalo, určitě bych si dávno našla chlapa. Takhle budu pro každého akorát přítěž,“ naříkala. Říkala hlouposti. A myslím, že uvnitř svého srdce to věděla také. Od zjištění své diagnózy nebyl den, kdy by u nás nebyla na kávě. Nejdřív proto, že to měla blízko z práce. Nakonec se přestěhovala do vedlejší ulice. Tehdy mi to vlastně ani nepřipadalo divné.

Radek jí nejdřív utěšoval. „Jsi krásná ženská, uvidíš, že tě někdo bude milovat takovou, jaká jsi, cukrovka na tom nic nezmění,“ domlouval jí. „Vidíš, jak je hodný? Takoví chlapi už dneska nejsou, toho si važ,“ plácala mě po ramenou. „Nevidím důvod, proč by Radek nebyl slušný. Je takový vůči každému,“ odpověděla jsem a už jsem vlastně tehdy cítila, že její postoj k Radkovi je mi nepříjemný. Začalo se to stupňovat. Občas mu pochválila oblečení, pak nové auto. Za každou maličkost mu opakovala, jak je šikovný. Radka jsem na to upozornila, ale mávnul nad tím rukou. „Snad bys po těch letech nežárlila?“ smál se.

OGTT v těhotenství: Jak probíhá a co můžete očekávat?

Většina žen s těhotenskou cukrovkou má i tak normální těhotenství a porodí naprosto zdravé děti. S diabetem se mohou ženy plánující přírůstek ...

Skončilo to rozvodem

Netrvalo dlouho a přišla jsem domů dříve. Našla jsem je tam, spolu. Stála jsem jako opařená, protože z absence jejich oblečení šlo poznat, že povídáním o počasí si volné chvíle nekrátili. Otočila jsem se a šla pryč. Příště už jsem si přišla jen pro věci. Na chvíli jsem našla útočiště u mámy v garsonce. Pak jsem si našla nový byt. Přišla jsem o kamarádku i o manžela, rozvod jsme stihli vyřídit do půl roka. Kdyby nebylo cukrovky, možná bych ani nevěděla, že vedle sebe nemám tak báječného milujícího chlapa, jak jsem si tenkrát myslela. Prý se budou se Sárou brát na Santorini. Jen jsem se nad tím pousmála. “Alespoň už to tam znají!” smála jsem se. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Před pár týdny jsem se začala vídat s kolegou… A vypadá to vážně nadějně! Cukrovka nakonec může měnit i osudy těch, kteří s ní osobní bitvu nesvádí.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Dominikou

1851