MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.: Čím lidé sladí aneb Nejběžnější umělá sladidla
Umělá sladidla patří v potravinářství mezi hojně využívané náhrady cukru, jelikož mají několikanásobně větší sladivost, a přitom obsahují minimum kalorií. Kolem užívání synteticky vyrobených sladidel a jejich vlivu na náš organismus neustále panuje řada mýtů a nejasností, které se pokusíme v našem seriálu čtenářům objasnit.
Ideální sladidlo bohužel nebylo dosud nalezeno. Pro běžnou populaci zdravých lidí jsou nejvhodnějšími sladidly bezesporu sacharóza, glukóza a další sladidla složená z těchto složek. Pro většinu diabetiků jsou to ale sladidla nevhodná, jejich používání nemocným cukrovkou škodí. Proto vám postupně představíme nejčastěji užívaná umělá sladidla, se kterými se můžete běžně v potravinářství setkat.
Acesulfam K (E950)
Acesulfam draselný (Acesulfam K nebo AceK) je syntetické sladidlo s heterocyklickou chemickou strukturou. V literatuře bývá uváděno, že acesulfam draselný má 100–200krát vyšší sladivost než sacharóza. Ve vyšší koncentraci může mít mírně nahořklou pachuť. Využívá se jako náhradní sladidlo v potravinářství. Dále má schopnost zvýrazňovat sladivost dalších syntetických sladidel. Jeho předností je výborná rozpustnost ve vodě. Použití tohoto sladidla je především ve žvýkačkách, nápojích, včetně instantních, některých nízkotučných jogurtech, cukrovinkách a dezertech, náhražkách kávy, mražených krémech, hořčici, majonézách, vitamínových doplňcích.
Dříve provedené studie naznačovaly možnost karcinogenních účinků, dnešní studie nepotvrdily zdravotní závadnost. V ČR je používání látky povoleno ve vybraných druzích potravinových a farmaceutických výrobků. Přijatelná denní dávka byla stanovena na 0–15 mg/kg tělesné hmotnosti.
Aspartam (E951)
Aspartam je složen ze dvou v přírodě se běžně vyskytujících aminokyselin, přesněji kyseliny asparagové a fenylalaninu, a tyto aminokyseliny jsou také přirozenou součástí bílkovin v našem těle. Při trávení se aspartam štěpí na uvedené aminokyseliny a malé množství metanolu. Používání aspartamu proto není vhodné při vrozené poruše metabolismu – fenylketonurii, kdy dochází k hromadění fenylalaninu v těle nemocného.
V minulosti se objevilo podezření, že dlouhodobá konzumace vysokých dávek aspartamu souvisí s vyšším výskytem zhoubných nádorů. Provedené studie však toto podezření vyvrátily. Aspartam je sladidlo, jehož bezpečnost je prověřena dlouhodobým používáním a dnes je považován vzhledem ke svému složení za jedno z nejbezpečnějších umělých sladidel vůbec.
Používá se ke slazení nápojů a potravin i jako stolní sladidlo, případně jako látka zvýrazňující chuť.
Ovšem pozor! Není určen k tepelnému zpracování, při vyšších teplotách dochází k jeho rozkladu. Jedná se o sladidlo téměř neobsahující kalorie, proto bývá jeho používání možné i při redukčních dietách. Jeho sladivost je asi 200krát vyšší než sladivost řepného cukru. Přijatelná denní dávka byla stanovena na 40 mg/kg hmotnosti.
MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.: Nový seriál na téma “Čím nahradit cukr?”
V prvním díle seriálu "Čím nahradit cukr" vám představíme několik druhů známých i neznámých rostlinných sirupů. Jaký jste již ...
Erythritol (E968)
Jedná se o sladidlo, které není kalorické. Jeho sladivost je 0,6–0,7krát nižší ve srovnání s řepným cukrem. Má obdobné chemické vlastnosti jako řepný cukr, proto je vhodné pro vaření, pečení a slazení teplých i studených nápojů. V přírodě lze erythritol nalézt v malém množství v ovoci, např. ve víně a melounech, je obsažen ve fermentovaných potravinách, jako je sójová omáčka, sýr, víno a pivo. Erythritol má vysokou zažívací toleranci a je bezpečný také pro osoby s diabetem. Zamezuje vzniku zubního kazu.
Používání erythritolu jako potravinářského sladidla je v ČR povoleno. Erythritol se komerčně využívá už od roku 1990 při přípravě potravin a nápojů. Nezanechává nepříjemnou pachuť. Metabolické, toxikologické a klinické studie potvrdily jeho naprostou bezpečnost.
UPOZORNĚNÍ: Při konzumaci umělých sladidel nikdy nepřekračujte jejich povolenou maximální denní dávku. Dejte však pozor na to, že umělá sladidla mohou být obsažena i v potravinách, ve kterých byste je jistě nečekali – například v salátech, zavináčích a jiných lahůdkách!
Zdroj: časopis DIAstyl – autorizovaný článek použitý v původním znění se souhlasem autorky MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníkové, Ph.D.
13897