MUDr. Klára Sochorová na téma: Náplasťové pumpy aneb Bezhadičková léčba diabetu

Inzulinové pumpy lze dělit podle vzhledu na pumpy tzv. hadičkové, u nichž z pumpy vede hadička končící kanylou, a na pumpy náplasťové, kde je kanyla přímo součástí inzulinové pumpy a uživatel nosí celou pumpu nalepenou na těle. V zahraničí jsou již mnoho let náplasťové pumpy oblíbené např. u sportovců, u dětí, či u žen, které rády nosí šaty. V nedávné době se rozšířila nabídka náplasťových pump i na našem trhu.

Omnipod: první náplasťová pumpa

První náplasťovou pumpou na světě byla pumpa Omnipod od firmy Insulet, která se objevila na americkém trhu v roce 2005. Do Evropy přišla o pět let později. První Omnipody byly poměrně těžké a rozměrné. V roce 2013 přišla na trh jejich druhá generace, pumpa Eros, která byla o třetinu menší a o čtvrtinu lehčí. Poslední velkou inovací Omnipodu bylo poté přidání Bluetooth technologie u pumpy Dash. V současné době se po získání schválení americké lékové agentury FDA firma Insulet chystá uvést na trh první náplasťovou pumpu s funkcí hybridního uzavřeného okruhu, Omnipod 5, kterou bude v kombinaci se senzorem Dexcom možné ovládat z mobilního telefonu s operačním systémem Android.

Omnipod není v současné době v ČR hrazen zdravotním pojištěním. Je však možné tuto náplasťovou pumpu objednat například z Německa, krabice 10 podů (tj. měsíční zásoba) vyjde cca na 332 eur.

Náplasťová inzulinová pumpa Omnipod se ovládá pomocí externího ovladače – PDM neboli osobního datamanažeru. Omnipod má teflonovou 6,5mm kanylu, která se zavádí pod úhlem 45 stupňů. Do zásobníku, který je neoddělitelnou součástí pumpy, se vejde až 200 jednotek inzulinu. Pumpa vydrží 3 dny, nejdéle 80 hodin. Není-li včas deaktivována, po 80. hodině začne pronikavě pípat, aby ji její uživatel vypnul. Po deaktivaci Omnipodu se celá pumpa vyhazuje do koše a uživatel si nalepí a aktivuje novou. Omnipody lze spojit i s necertifikovanými uzavřenými okruhy. S AndroidAPS je kompatibilní stará i nová verze Omnipodu (Eros a Dash), s Loop aplikací jsou zatím kompatibilní pouze pody Eros a pro komunikaci pumpy s mobilním telefonem je nezbytný Rileylink či jeho alternativa.

Medtrum A7 TouchCare

Pumpa Medtrum A7 je v ČR dostupná a hrazená ze zdravotního pojištění. Na rozdíl od Omnipodu se pumpa skládá ze 3 rozpojitelných částí – báze, která obsahuje motor pumpy, zásobníku na inzulin, který pojme až 200 jednotek, a personálního asistenta (datamanažeru), pomocí něhož se pumpa ovládá. Nově by také pumpu mělo být možné ovládat z mobilního telefonu pomocí aplikace EasyPatch. Do mobilního telefonu je z pumpy možné stahovat data a ukládat je na cloud. Pumpa bohužel není kompatibilní se snad nejpoužívanější aplikací na stahování dat, Diasendem, využívá svůj vlastní stahovací software.

Pumpa je dostupná ve více barvách – šedé, modré, zelené a růžové – uživatel si tak může vybrat design, který se mu nejvíce líbí. Pumpu Medtrum je možné doplnit i o kontinuální senzory, a využít tak funkci Zastavení před nízkou glykémií, kterou pumpa nabízí. Na rozdíl od Omnipodu obsahuje pumpa dobíjecí baterii a po 2–3 dnech používání se tak celá nevyhazuje. Medtrum pumpa má kolmé kovové kanyly – je proto vhodné vybírat místo vpichu tak, aby mělo alespoň 5,5 mm tukové vrstvy a kanyla pumpy se nedostala do blízkosti svalu.

MUDr. Viktorie Kovářová: Jak upravovat dávkování inzulinu v systému hybridní uzavřené smyčky?

Systém hybridní uzavřené smyčky dokáže samostatně upravovat bazální dávku a podávat autokorekční bolusy, tím snižuje dobu, po kterou se uživatel ...

Equil

Další pumpou hrazenou českým zdravotním pojištěním je pumpa Equil. Pumpa se skládá ze základny, která obsahuje zároveň i kanylu, ze zásobníku, baterie, těla pumpy a externího ovladače (datamanažeru). Pumpa má podobně jako Medtrum dobíjecí baterii. Má teflonovou kanylu a stejně jako ostatní náplasťové pumpy zásobník na 200 jednotek. Pumpa Equil je o něco větší než Omnipod, ale na druhou stranu menší než pumpa Medtrum A7. Výhodou pumpy je tlačítko snadného bolusu přímo na pumpě, které může uživatel využít například v případě, kdy si zapomene ovladač pumpy doma.

Důležitým rozdílem oproti jiným náplasťovým pumpám je absence vodotěsnosti. Pumpa Equil má pouze IPX4 certifikaci, tj. je odolná proti stříkající vodě či dešti (Medtrum i Omnipod mají IPX 8). Před koupáním či plaváním však musí být dočasně odpojena. Pumpu by mělo být možné stáhnout do Diasendu, a získat tak data v kontextu s dalšími pacientem používanými technologiemi – senzory a glukometry.

Výhody náplasťových pump

Největší výhodou náplasťové pumpy je absence hadičky. Hadička klasické pumpy některým uživatelům překáží, může být nechtěným cílem domácích mazlíčků či dětí, zamotává se do oblečení či do kliky od dveří. V zimě může také v hadičce zmrznout inzulin. To by se u náplasťové pumpy nemělo stát. Na druhou stranu, je nutné ji odpojit či sundat před vstupem do horké koupele, sauny či páry, kde by vysoká teplota mohla znehodnotit inzulin.

Náplasťová pumpa se lepí přímo na tělo a její uživatel na sobě nosí celý přístroj včetně zásobníku inzulinu. Je proto snazší ji umístit tak, aby skutečně nebyla vidět. Odpadává problém s nedostatkem kapes např. u šatů, sportovních oděvů či plavek. Většina náplasťových pump je vodotěsných, uživatel se s nimi tedy může sprchovat, koupat či plavat. Pozor však na pumpy, které jsou pouze voděodolné – ty nemusí být praktické pro uživatele, kteří se často vyskytují ve vodě.

Omezení náplasťových pump

Některé náplasťové pumpy byly na základě provedených testů opakovaně kritizovány za nedostatečnou přesnost dávkování inzulinu, a to zejména u nízkých dávek inzulinu. Vliv na přesnost může mít i jejich umístění na kůži – pokud se pumpa pohne či částečně odlepí, může část inzulinu protékat pod náplastí – taková chyba bohužel není detekována alarmem okluze pumpy. Uživatel to nemusí zjistit včas, protože si na pumpu umístěnou např. na paži nevidí. Vytvoří-li se v zásobníku pumpy vlivem špatného plnění či změny teploty bublinky, uživatel to nemusí zpozorovat a překvapí jej až vysoké či rozkolísané glykémie.

Náplast pumpy je velice pevná, aby udržela přístroj na těle po dobu 2 až 3 dní. U určitého procenta pacientů se ovšem mohou vyskytovat alergické či jiné kožní reakce na náplast pumpy. Ty je možné pokusit se zmírnit použitím bariérových krémů či podlepením šetrnou náplastí.

Ztráta paměti u diabetika: Jak proti ní bojovat a nenechat si „ukrást“ vzpomínky

Pakliže se léčíte s diabetem, můžete se potýkat s poruchami paměti v souvislosti s krátkodobými příčinami, jako jsou značné výkyvy glykémie. ...

Jak na výběr pumpy?

Okolnosti výběru pumpy, které známe z klasických hadičkových pump, platí i pro pumpy náplasťové.

1. Při výběru je třeba posoudit velikost pumpy, velikost zásobníku a typ kanyly. U náplasťových pump bývá na rozdíl od hadičkových pump k dispozici obvykle pouze jeden typ kanyly, který je v systému pumpy integrován.
2. Je vhodné zjistit, zda má pumpa k dispozici automatické funkce (zastavení před nízkou glykémií, hybridní uzavřený okruh) či ne, případně s jakým senzorem je kompatibilní.
3. Také je důležité vyzkoušet si ovladač pumpy (někdy označovaný jako datamanažer či personální asistent), protože zejména pro osoby s horší jemnou motorikou či zrakem mohou někdy být problémem malé dotykové displeje.

Pokud si zájemce o pumpu prohlédne více přístrojů a některé z nich si vyzkouší alespoň nanečisto – naplnit zásobník, sestavit a aplikovat pumpu či obsluhovat datamanažer – zvyšuje šanci, že po důkladném výběru bude se svou náplasťovou pumpou spokojen.

MUDr. Klára Sochorová

Lékařka Kliniky diabetologie nemocnice IKEM v Praze. Specializuje se na efektivní využití moderních technologií v diabetologii, flexibilní léčbu diabetu a fyzickou aktivitu. V rámci skupiny mladých lékařů Diavengers se věnuje edukačním aktivitám.

Zdroj: autorizovaný článek použitý v původním znění se souhlasem šéfredaktorky časopisu DIAstyl Mgr. Kamily Leciánové a se souhlasem autorky MUDr. Kláry Sochorové

18644