Mluví Češi u lékaře pravdu?
Až třetina Čechů si pravdu o svém zdravotní stavu někdy upravuje, a to nikoliv v situacích, kdy mluví s přáteli, ale přímo u lékaře v ordinaci. Lékařům tak pacienti znesnadňují diagnózu závažných onemocnění, jakým je např. chronické srdeční selhání.
Ačkoli většina Čechů souhlasí, že pro správnou diagnózu je zapotřebí říct lékaři celou pravdu o svém zdraví, více než polovina sděluje jen to, co sama považuje za podstatné. Potvrdil to poslední výzkum agentury STEM/MARK. Například čerství čtyřicátníci (40–45 let) významně častěji zamlčují pravdu o svém životním stylu (sportování, kouření, váhu) a pouze třetina z nich říká lékaři skutečně vše, co je trápí. Přitom právě srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého člověka nad 40 let a projevuje se na první pohled nepodstatnými příznaky.
Pro laika nepodstatné, pro lékaře zásadní
„Setkáváme se s tím, že pacienti mají tendenci své příznaky zlehčovat, a to i ti, kteří už dochází přímo do ordinace kardiologa či internisty a vědí, že by k nim měli být pozorní. Často až vhodně položené otázky a pozorování nás přivedou k tomu, který z příznaků pacienta trápí. Příkladem mohou být oteklé kotníky, které prozradí třeba otisk lemu od ponožek. Takto i běžný laik může poznat např. u prarodiče či rodiče, že je něco v nepořádku,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F. E. F. I. M., vedoucí Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky VFN v Praze.
Problémy připisují stáří
Nejpoctivější, co se návštěv praktického lékaře týká, jsou lidé ve vyšším věku (od 60 let). Řada z nich ovšem lékařům nesděluje řadu problémů, které automaticky připisuje stáří. Paradoxně za ně označují přesně ty obtíže, které jsou typickými příznaky chronického srdečního selhání – zvýšená únava (66 %), zadýchávání (64 %), vyšší frekvence močení (51 %), otoky nohou a kotníků (36 %), přibírání na váze (35 %) či dušnost vleže (13 %). Chronické srdeční selhání je přitom nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.
„Právě včasná diagnostika je zásadní pro další vývoj tohoto onemocnění. Díky ní lze nemoc včas podchytit, řádně kontrolovat a umožnit pacientovi kvalitní život i s touto diagnózou. Lidé ale mnohdy dlouhodobě ignorují příznaky a dostávají se k nám až v pozdějších fázích nemoci. Je nesmírně důležité, aby pacienti včas rozpoznali příznaky a obrátili se na svého praktického lékaře, který je následně předá do péče internisty či kardiologa,“ dodává profesor Richard Češka.
Zdraví je naše zodpovědnost
Ruku na srdce, naše zdraví je i naše zodpovědnost. Z výzkumu ale vyplynulo, že čtvrtina Čechů odpovídá jen na dotazy, které jim lékař v ordinaci položí. Nečekejte, až se lékař zeptá, a pomozte mu včas odhalit, co vás trápí. Začněte tím, že budete sdílní. Stejně tak je důležité mluvit o zdraví se svými blízkými a pomoci tak onemocnění včas zachytit. Jste-li už v péči lékaře, nebuďte lhostejní a zajímejte se o svou léčbu i to, jak můžete ke svému léčení přispět.
Co byste měli vědět o srdečním selhání
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje více než 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti a jeho prognóza je horší než u některých běžných druhů rakoviny. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Více informací o srdečním selhání včetně tipů, jak na život s tímto onemocněním, najdete na www.rukunasrdce.cz. Edukační projekt Ruku na srdce zaštiťuje Česká internistická společnost.
475
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
