Metabolický syndrom má vliv na velikost mozku a může přispět k demenci

Metabolický syndrom patří mezi civilizační onemocnění, která se vyskytují nejen ve vyspělých zemích. Rizikovými faktory pro jeho vznik jsou nezdravý životní styl, nesprávné stravování, nízká pohybová aktivita a kouření. Metabolický syndrom označuje kombinaci nemocí a rizikových faktorů, které zvyšují riziko cévních a srdečních onemocnění. V oblasti veřejného zdraví představuje významný problém – postihuje čtvrtinu dospělé populace na celém světě.

Kritéria pro stanovení diagnózy

Metabolický syndrom je obvykle diagnostikován na základě přítomnosti jednoho z těchto symptomů:

• zvýšený krevní tlak,
• zvýšená glykémie nalačno nebo cukrovka 2. typu,
• zvýšená hladina špatného cholesterolu (LDL) a snížená hladina dobrého cholesterolu (HDL),
• větší obvod pasu neboli abdominální obezita (pas u mužů je větší než 102 cm, u žen větší než 94 cm).

Vznik metabolického syndromu je podmíněn geneticky, v dnešní době k němu ale přispívá ve značné míře také nezdravý životní styl.

Olivy: Nečekaný spojenec při léčbě obezity a cukrovky

Podle Státního národního ústavu má více než 60 % Čechů nadváhu, trpí jí až čtvrtina dětí. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a ...

Mezi metabolickým syndromem a demencí je souvislost

Podobně jako stoupá počet lidí s metabolickým syndromem, zvyšuje se i výskyt demence. Očekává se dokonce, že se počet lidí s demencí v příštích třech desetiletích ztrojnásobí.

Podle nedávného výzkumu je přitom mezi metabolickým syndromem a vyšším rizikem demence souvislost. Konvenční cévní a kardiometabolické rizikové faktory, jako je obezita, hyperlipidemie, hypertenze, cukrovka atd., byly dány do souvislosti s horším zdravím mozku a s horšími výsledky v kognitivních testech.

V rámci studie publikované v časopise Diabetes Care zkoumali vědci souvislosti mezi metabolickým syndromem a mozkovou aktivitou. Využili při tom údaje z britské biobanky.

V letech 2006–2010 (výchozí stav) se účastníci podrobili lékařským vyšetřením a poskytli prostřednictvím vyplnění dotazníků údaje o svých sociodemografických faktorech, faktorech životního prostředí, o svém zdraví a životním stylu. Byly jim také odebrány vzorky krve za účelem měření biomarkerů.

Následně byli účastníci zváni na zobrazovací vyšetření. Během následného sledování byly opakovány kognitivní testy a základní měření (s výjimkou údajů o biomarkerech).

Zobrazovací vyšetření jsou vyšetření, jejichž výsledkem je záznam ve formě „obrázku“. K zobrazovacím vyšetřením patří například rentgenové vyšetření, vyšetření ultrazvukem, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MR).

Výsledky výzkumu

Celkem bylo do studie zařazeno 37 395 účastníků, z nichž 7 945 mělo metabolický syndrom. Ve skupině s metabolickým syndromem převažovali muži, starší, běloši, bývalí kuřáci, fyzicky méně aktivní osoby, nositelé APOE-ε4, osoby s nižším vzděláním a nižšími příjmy v domácnosti, jedinci žijící v socioekonomicky znevýhodněných oblastech.

Ze studie byly vyloučeny osoby, u nichž se vyskytla demence, chronický neurodegenerativní
stav, aneurysma, traumatické poranění mozku, encefalitida, zánět nervového systému, infarkt, mozková mrtvice, mozková obrna, krvácení do mozku, rakovina mozku, absces nebo Parkinsonova choroba.

Celkem 65,7 % osob s metabolickým syndromem vykazovalo tři faktory metabolického syndromu, 6,9 % vykazovalo všech pět faktorů. Nejčastějším faktorem byl zvýšený krevní tlak.

Vědci zjistili, že metabolický syndrom souvisí s vyšší cévní patologií a menším objemem mozku a rovněž, že má negativní dopad na kognitivní funkce. Prokázali tak souvislost mezi metabolickým syndromem a horším zdravím mozku.

Agar: Rostlinná náhrada želatiny je skvělá pro diabetiky. Pomůže s hubnutím i vysokým cholesterolem

Historie agaru není příliš dlouhá. V 17. století objevil japonský hostinský jménem Tarozaemonminoya agar čirou náhodou. V zimě naservíroval pokrm ...

Prevence a léčba metabolického syndromu

Zdá se tedy, že řešení problému metabolického syndromu by mělo být u pacientů, zejména u diabetiků, prioritou.

Prevence a léčba metabolického syndromu spočívá primárně ve změně životního stylu, a to hlavně ve snížení hmotnosti. Zásadní je zvýšení pohybové aktivity a změna stravování. Do jídelníčku by mělo být zařazeno více ovoce a zeleniny, celozrnného pečiva, ryb, je potřeba vyvarovat se nadměrného příjmu soli i nezdravých tučných a smažených jídel. Důležité je více se pohybovat. Někdy stačí místo každodenního využívání městské hromadné dopravy ujít několik zastávek pěšky, chodit na procházky do přírody, na zahrádku, do parků. Je na místě se o způsobu redukce hmotnosti poradit s lékařem.

Další složky metabolického syndromu – vysoký krevní tlak, cukrovku a dyslipidemii – je možné ovlivnit s pomocí léků. Každý lékař při preventivní prohlídce měří krevní tlak a odebírá krev na glykemii. Pokud je některé z těchto onemocnění zachyceno, lékař pacienta podrobněji vyšetří a případně mu nasadí odpovídající léčbu.

Zdroj: news-medical.net, dále dle textu

10695