Mění bezlepková dieta složení bakterií v našich střevech?

Množství bakterií žijících zejména v našem tlustém střevě mnohonásobně převyšuje počet buněk našeho těla. Paleta takto žijících bakterií je značně pestrá, stejně tak jako jejich funkce. Tyto mikroorganismy přicházejí denně do kontaktu s naší potravou, ale také se stěnou střeva. Není proto divu, že ovlivňují i imunitní pochody v celém lidském těle.

Spojovacím článkem mezi střevními bakteriemi a imunitním systémem by mohla být propustnost našich střev. Čím více je střevo „děravé“, tím snadněji přes něj může docházet k průniku potenciálně škodlivých látek a organismů. Jsou známy některé druhy bakterií, které takzvanou bariérovou funkci střeva zlepšují anebo naopak zhoršují. I v tomto ohledu byla popsána souvislost s diabetem, přičemž nejen diabetici 1. typu, ale i jejich příbuzní, měli střevní propustnost vyšší. Lepek je jedním z kandidátních spouštěčů či akcelerátorů diabetu 1. typu. U některých lidí má prozánětlivé účinky a může vyvolat přecitlivělost známou jako celiakie.

Zkoumání účinků bezlepkové stravy

Lepek je ale zároveň bílkovinou, která znamená pro některé bakterie jeden ze zdrojů energie. Je tedy pravděpodobné, že jeho vysazení ze stravy (bezlepková dieta) povede ke změně bakteriální mikroflóry. Bude potrava bez lepku měnit složení bakterií ve střevech a jejich propustnost? Právě to jsme se rozhodli ověřit společně s kolegy z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole v rámci rozsáhlé studie, která se zabývala nejen vlivem bezlepkové diety přímo na diabetes 1. typu u dětí, ale také na složení střevních bakterií a střevní propustnost. Po dobu více než jednoho roku jsme více než 40 dětem s diabetem, z nichž část držela bezlepkovou dietu, pravidelně odebírali vzorky stolice, analyzovali je pomocí molekulárně genetických metod a měřili, jak propustná jsou jejich střeva.

Výživa: Nenechte se nachytat na „zdravé“ potraviny

Chytáků na nás v obchodech číhá opravdu mnoho, proto vždy sledujte složení, vybírejte opravdu kvalitní produkty a nenechte se jen tak nachytat! ...

Poklesy a nárůsty v některých bakteriálních rodech

Z výsledků vyplývá, že zahájení bezlepkové diety vedlo ke změně v množství některých střevních bakterií. Ta se týkala pouze několika bakteriálních druhů, které jsou nicméně velmi zajímavé s ohledem na jejich pravděpodobnou funkci. Po zavedení bezlepkové diety došlo ke snížení počtu bakterií v rodech Bifidobacterium a Collinsella a naopak zvýšení v rodu Roseburia. Bifidobacterium je obecně veřejností vnímáno jako zdraví prospěšný bakteriální rod a jeho pokles by tak mohl být vnímán negativně. Avšak zahrnuje i velké množství druhů, které pravděpodobně významný vztah k našemu zdraví nemají. Jedním z těchto druhů bez zatím prokázaných významných účinků na lidské zdraví je i druh Bifidobacterium adolescentis, jehož četnost v naší studii poklesla nejvýrazněji.

Na propustnost střev nemá lepek vliv

Střevní propustnost u dětí ve studii s nasazením bezlepkové diety zůstala beze změny. Spekuluje se o tom, že je tato propustnost více ovlivněna hladinami glykemie než složením střevních bakterií, čemuž by naše výsledky nahrávaly. Je tak možné, že eventuální pozitivní vlivy vyloučení lepku ze stravy na diabetes 1. typu nesouvisí se střevní propustností a jsou zprostředkovány pouze změnou ve složení bakterií, a tím pádem změnou jejich metabolicky aktivních produktů. Samozřejmě je ve hře také možnost přímého ovlivnění imunitního systému lepkem nebo jinými mechanismy, které jsme zatím nestudovali.

Rozhovor s nutriční terapeutkou Zuzanou Švédovou: Když je strava zároveň lékem

Přečtěte si i naše další zajímavé rozhovory - například se Zuzanou Daušovou o signálních psech nebo s Michaelou Levíčkovou o veganství při ...

Složení bakterií ve střevech

Souhrnem lze říci, že bezlepková dieta má potenciál měnit složení střevních bakterií. Tyto změny nejsou nikterak masivní, nicméně týkají se těch rodů bakterií, u nichž byla pozorována souvislost s diabetem. Celkově jsme pozorovali nárůst četnosti u rodů, které jsou ve spojitosti s cukrovkou vnímány pozitivně, a naopak pokles u negativně vnímaných bakterií. K ověření těchto pozorování a jejich eventuálnímu použití v rámci klinické praxe je nicméně třeba dalších podobně koncipovaných studií s větším množstvím pacientů.

Bakterie a diabetes

Z pohledu cukrovky je při bezlepkové dietě velmi zajímavý pokles v četnosti rodu Collinsella, jež je vnímán jako takzvaný patobiont, tedy bakterie, která má nepříznivé zdravotní účinky. Větší množství bakterií tohoto rodu bylo zachyceno u diabetiků 2. typu než u zdravých lidí a jejich přítomnost byla asociována s rezistencí na inzulin. Naopak zvýšenou četnost rodu Roseburia vnímáme velmi pozitivně. Tyto bakterie jsou velmi metabolicky aktivní a jejich produkty (zejména butyrát) zlepšují bariérovou funkci střeva a zvyšují citlivost na inzulin. Zajímavé je, že všechny změny v bakteriálních rodech souvisely pravděpodobně pouze s vysazením lepku, neboť v ostatních živinách se složení stravy dětí ve studii nezměnilo.

Mudr. Vít Neuman, lékař ordinující na Pediatrické klinice v pražské Fakultní
nemocnici Motol. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autora MUDr. Neumana

MUDr. Vít Neuman

Lékař ordinující na Pediatrické klinice v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zajímá se o roli stravy a speciálních diet na diabetes 1. typu, což je tématem jeho doktorandské práce. Své zkušenosti nasbíral i v zahraničí během stáže na pediatrické klinice v belgickém Gentu.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora MUDr. Víta Neumana

1677