Máte prach pod postelí? Obsahuje kovy a zvyšuje riziko aterosklerózy

Kardiovaskulární onemocnění jsou v současné době hlavní příčinou úmrtí po celém světě. Již předchozí výzkumy naznačovaly, že znečišťující látky v životním prostředí, jako jsou těžké kovy, mohou u člověka zvyšovat riziko srdečních onemocnění. Výzkumníci z Kolumbijské univerzity nyní potvrdili, že vystavení kovům ze znečištěného životního prostředí stupňuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože souvisí se zvýšeným hromaděním vápníku ve věnčitých tepnách, které je spojeno s aterosklerózou.

Hlavní příčina úmrtí

Kardiovaskulární onemocnění jsou odpovědná za přibližně 32 % všech úmrtí na světě. Předchozí výzkumy ukazují, že existuje mnoho rizikových faktorů srdečních onemocnění. Patří mezi ně například vystavení škodlivinám z životního prostředí, jako jsou:

• chemické škodliviny,
• znečištěné ovzduší,
• pasivní kouření,
• pesticidy.

Také vystavení těžkým kovům, jako je olovo, kadmium a arsen, může podle vědců z Mailmanovy školy veřejného zdraví při Kolumbijské univerzitě zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože souvisí se zvýšeným hromaděním vápníku v koronárních tepnách, které je známkou aterosklerózy. Studie byla nedávno zveřejněna v časopise Journal of the American College of Cardiology.

Hořčík pomůže s prevencí diabetické neuropatie a jiných komplikací, chrání před cukrovkou

Hořčík neboli magnesium je pro lidské tělo nezbytný, protože se podílí na více než 300 biochemických reakcích. Je klíčový pro správnou funkci ...

Esenciální versus neesenciální kovy

V rámci tohoto nového výzkumu vědci analyzovali údaje ze studie Multi-Ethnic Study of Atherosclerosis (MESA), která v letech 2000–2002 sledovala přibližně 6 400 dospělých ve věku 45–84 let. Účastníci studie pocházeli z různých etnik a nikdo z nich netrpěl klinickým kardiovaskulárním onemocněním.

Účastníci podstoupili testy ke stanovení hladiny kovů v moči, včetně neesenciálních kovů (kadmia, wolframu a uranu) a esenciálních kovů (kobalt, měď a zinek).

„Existuje stále více důkazů o vlivu kovů na srdeční onemocnění, zejména v případě arsenu, olova a kadmia,“ uvedla doktorka Katlyn E. McGraw, postdoktorandka v oboru environmentálních zdravotních věd na Mailmanově škole veřejného zdraví při Kolumbijské univerzitě a hlavní autorka této studie.

„Pomocí vysoce přesných metod byla naše laboratoř schopna kvantifikovat v moči více kovů (kromě arsenu, olova a kadmia) u velkého vzorku z USA. Vzhledem k existujícímu výzkumu kovů jako environmentálních faktorů přispívajících k srdečním onemocněním jsme testovali hypotézu, že expozice kovům ovlivňuje kalcifikaci v tepnách. Jedná se o klinicky relevantní subklinické měřítko aterosklerózy, které by mohlo vysvětlit souvislost mezi kovy a rizikem kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětlila doktorka McGraw.

Některé závěry výzkumu vědce údajně – vzhledem k předchozím výzkumům týkajícím se kadmia a mědi a srdečních onemocnění a zinku a cukrovky – nijak zvlášť nepřekvapily. Za velmi zajímavé lze ale podle doktorky McGraw považovat zjištění, že wolfram, uran a kobalt jsou spojeny s aterosklerózou, protože o těchto kovech existuje méně dosavadních výzkumů. Jedná se tedy o poměrně nová zjištění.

„V konečném důsledku jsou nejdůležitější opatření na ochranu komunit před vystavením organismu kovům spojena s ochranou životního prostředí a předpisy.“ – Katlyn E. McGraw

Fenomén úsvitu postihuje skoro polovinu diabetiků

Fenomén úsvitu je stav, při kterém dochází k nárůstu hladiny cukru v krvi v časných ranních hodinách, obvykle mezi druhou a osmou hodinou ranní. ...

Jak lze snížit vystavení kovům v důsledku znečištění životního prostředí?

Doktor Cheng-Han Chen, certifikovaný intervenční kardiolog a lékařský ředitel projektu Structural Heart Program v MemorialCare Saddleback Medical Center v kalifornském Laguna Hills se po prostudování této studie vyjádřil, že lékařská komunita již dlouho ví, že expozice životnímu prostředí, zejména znečištění, přispívá k riziku vzniku kardiovaskulárních onemocnění: „Mnoho výzkumů se dříve týkalo konkrétních záležitostí, jako je znečištění ovzduší prachovými částicemi, a v poslední době studie zjistily tuto souvislost nejen mezi částicemi v ovzduší, ale také právě souvislost s nahromaděním kovů v těle.“

Tato studie podle něj vše dobře spojuje a zabývá se mnoha různými typy kovového znečištění a rozvojem aterosklerotického onemocnění měřeného pomocí koronárního vápníku. Jednou z věcí, která podle něj není zatím jasná, je, jak přesně jsou lidé těmto kovům vystaveni: „[Tato studie] nerozlišuje, zda lidé vdechují kovové znečišťující látky ze vzduchu, nebo zda se do jejich těla dostávají jako součást potravy, případně přes kůži,“ vysvětlil. „Není úplně jasné, jak můžeme skutečně snížit expozici jednotlivce. Je to spíše znamení, že bychom měli zaměřit veřejnou politiku právě na snížení množství tohoto druhu kontaminace v našem životním prostředí, tak aby obyvatelstvo nebylo těmto škodlivinám vystaveno,“ dodal.

Ke studii se vyjádřila také Rebecca Fuoco, ředitelka oddělení vědecké komunikace v Green Science Policy Institute, která uvedla, že rozsáhlé znečištění kovy v našem ovzduší, vodě a potravinovém systému je politický problém, ale existují určité kroky, které mohou lidé podniknout, aby omezili své osobní vystavení: „Překvapivě může být hlavním zdrojem expozice naše neúmyslné požití prachu z domácnosti. Hladinu prachu v domácnosti můžete udržet na nízké úrovni pravidelným vysáváním a mokrým vytíráním a boty můžete nechávat u dveří, abyste zabránili vnášení kontaminovaných nečistot. Důležité je také mýt si ruce před jídlem.“

Prach má vliv i na riziko cukrovky a špatnou imunitu

Prach je škodlivější, než bychom očekávali – a nejen kvůli kovům. Prokázal to experiment, který provedli švédští vědci. Prach, zejména ten, který se nachází na nedostupných místech, obsahuje hormonální neboli endokrinní distruptory. Jsou to chemické sloučeniny, které mohou způsobit hormonální nerovnováhu, narušit spánek, případně dokonce porušit produkci inzulinu (cukrovka) nebo taurinu (imunita).

Životní prostředí vyžaduje vládní opatření, doma si každý může uklidit sám

Kontaminovaný prach se většinou nachází na špatně dostupných místech, tj. pod nábytkem nebo pod postelí. Právě tam jsou obvykle největší nánosy nečistot, v nichž se mohou alergeny a plísně čile množit. Proto je důležité pravidelně jednou týdně měnit povlečení, co nejčastěji vysávat (a to i na hůře dostupných místech), v ideálním případě místa, kde není koberec, vytřít a postel ze všech stran otřít mokrým hadrem.

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

Foto: Freepik

2046