MAREK HANZA: Jediný muž v kolektivu zdravotních sester

Jak se vám pracuje v kolektivu, kde převažují ženy?

Nemám s tím problém. Naopak jako jediný muž v kolektivu našeho oddělení mám výhody. Všichni se o mě pěkně starají 🙂

Dokonce jste se nechal nominovat na jednu z vedoucích pozic ve výboru, které dosud zastávaly jen ženy. Co vás k tomu vedlo?

Objevila se nabídka pustit se do této nové a zajímavé práce, tak jsem zkusil nominaci a vyšlo to. Rozhodně jsem neměl ambice nechat se nominovat jenom kvůli tomu, že budu prvním mužem. Mým cílem je ulehčit život s diabetem našim pacientům, o což usilujeme společnými silami ve výboru všichni. Mými kolegyněmi jsou Renáta Říhánková, Katka Čechová, Pavla Kudlová a Jana Eliášová.

Pracujete na oddělení klinické dietologie v Plzni jako nutriční terapeut. Kdy jste se rozhodl pro tuto profesi?

Nebylo to tak, že bych od malička chtěl dělat tuto práci. Nutričním terapeutem jsem se rozhodl být v podstatě až během studia na vyšší odborné škole v Plzni. Tento obor mi přišel zajímavý a tak jsem ho vyzkoušel a už jsem u něj zůstal. Je ale pravda, že o jídlo a potraviny jsem se zajímal vždy.

Na jakou problematiku se nyní specializujete?

Momentálně se nejvíce věnuji diabetikům 1. typu, tedy práci s výměnnými jednotkami a edukaci, ale jezdím také na rekondiční pobyty apod.

Předtím jsem pracoval rok s onkologickými pacienty. S jakými dotazy se na vás pacienti obracejí nejčastěji?

Je to různé. Velmi často se pacienti ptají na drobné detaily a přitom jim chybí úplně základní znalosti. Konkrétně se mě například jedna pacientka s diabetem zeptala, kolik je přesný obsah sacharidů v kešu oříšcích a přitom neznala obsah sacharidů v obyčejném chlebu, kde jich samozřejmě sní mnohem více. Často padají také dotazy na nové druhy obilovin a obsah sacharidů.

Věříte, že vám pacienti ohledně své životosprávy říkají pravdu, nebo hned poznáte, že nejsou zcela otevření?

U někoho se to dá poznat hned při prvním kontaktu. Pacienti jsou z prostředí nemocnice velmi často ve stresu. Mají osobní problémy doma, v zaměstnání… Na nás nutričních terapeutech je být dostatečně empatičtí, abychom se vžili do jejich životní situace a snažili se upravit jim režim co možná nejvíce na míru. Základ je ale samozřejmě vůle samotného pacienta něco se sebou dělat.

Zmínil jste účast na rekondičních pobytech. Pokud vím, byl jste již dvakrát v Žinkovech. Jak na vás tento pobyt působil a co vám dal?

Rekondiční pobyt v Žinkovech beru jako velmi přínosný, jak pro pacienty, tak i pro celý pracovní tým lékařů, sester, nutričních terapeutů a fyzioterapeutů. Dochází tam k užšímu kontaktu a někteří pacienti se více otevřou. Díky tomu se najdou například příčiny špatné kompenzace. Celý pobyt je velmi intenzivní co do počtu přednášek, edukací i pohybových aktivit, takže dle mého názoru si každý odnese domů mnoho.

Marek s chutí navštěvuje různé kurzy vaření. Učil se i od Zdeňka Pohlreicha.

Jaký máte vy sám vztah k jídlu? Vaříte? Jakou kuchyni upřednostňujete?

Vařím. Bohužel ne tak často, jak bych chtěl, ale není příliš času nazbyt. Velmi rád mám středomořskou kuchyni. Jinak ale na žádném speciálním druhu kuchyně nelpím. Vařím tak nějak všechno a snažím se navštěvovat i různé kurzy. Základ je pro mě kvalitní surovina a s tou už se nemusí ani moc pracovat.

Co si myslíte o „hubnoucích“ dietách, které jsou teď moderní?

Pokud ta dieta funguje, není příliš radikální a neohrožuje člověka na zdraví, tak je asi na každém, jaký směr si zvolí. Když je někdo ochoten zaplatit velké peníze za připravené zdravé „mixy“ a kaše a podaří se mu tak zhubnout, proč ne? Já osobně bych samozřejmě touto cestou nešel.

Co byste tedy doporučil vy?

Důležité je mít vždy větší výdej energie než příjem. Mluví se o tom pořád dokola, ale je to základní fakt. Proto, když chce někdo více jíst, musí zařadit dostatek pohybu. Pokud se člověk nepohybuje, měl by jíst menší porce a dávat větší pozor na výběr potravin. Vždy je dobré zařadit do jídelníčku dost zeleniny. Z pohledu studenta ekologického zemědělství bych také doporučil snažit se jíst co možná nejvíce potraviny podle aktuální sezóny a z lokálních zdrojů.

Pacientům doporučujete pohyb. Sportujete ve svém volném čase také?

Rád jezdím na kole. Třeba do práce to mám 13km, takže v pracovním týdnu je to ideální ranní a odpolední půlhodinka pohybové aktivity. Dále hraji hokejbal a působím zde i jako jeden z trenérů v mládežnických kategoriích. Také rád cestuji a to nejraději zase na kole. Když si sbalím jen pár věcí s sebou a jedeme na pár dní, kam se nám zachce, dokážu se nejvíce uvolnit a relaxovat. Mám velice rád přírodu.

A co vaše plány do budoucna?

Studuji na České zemědělské univerzitě obor ekologické zemědělství, takže aktuální plán je dokončit tuto školu. Prohlubuji si zde znalosti o potravinách, jejich složení, výrobu a podobně. Plánuji si ale také udělat výuční list kuchaře.

Ing. Mgr. Edita Šimáčková

Marek Hanza
STÁLE HLEDÁ ODPOVĚDI

Po maturitě na gymnáziu vystudoval Marek Hanza Vyšší odbornou školu zdravotnickou v Plzni. Po studiích nastoupil na oddělení klinické dietologie ve Fakultní nemocnici v Plzni. Věnuje se zejména diabetikům. Rád provozuje individuální i kolektivní sporty, především hokejbal a cyklistiku. Jídlo je nejen jeho prací, ale také koníčkem. Zajímá se o jeho přípravu i původ. I proto nadále studuje, a to na České zemědělské univerzitě v Praze obor ekologické zemědělství. Zkoumá vztah přírody, jídla a lidského zdraví.

1293

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný