Léčit rýmu, kašel nebo chřipku antibiotiky je stejné jako zahánět hlad sprchou, říká odborník
Ani během jarních dnů se nám chřipka mnohdy nevyhne.
Zdroj: Freepik
Víte, že na důsledky odolnosti bakterií na antibiotika zemře v ČR víc lidí než na autonehody? A že v roce 2050 může častěji zabíjet nefungování antibiotik než rakovina? Abychom mohli nepříznivou statistiku změnit, objasníme si mýty o antibioticích s MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Mýtus č. 1: Antibiotika jsou účinná proti běžnému nachlazení, chřipce, RS viróze i covid-19.
„Tohle je zcela zásadní omyl. Antibiotika v žádném případě nedokážou zabít viry, kteří jsou původci těchto nepříjemností. K této situaci mě napadá přirovnání, jako byste chtěli hlad vyřešit tím, že si dáte sprchu. Zasytí vás to? Rozhodně ne. Stejně tak antibiotika nepomohou vyléčit ani chřipku, ani běžné nachlazení, ani RS virózu a ani covid-19. Lékaři předepisují antibiotika jen v případě infekce bakteriálního původu, a ještě ne vždycky. Někdy se organismus vyléčí sám.“
Mýtus č. 2: Kašel trvá už druhý týden, potřebuji antibiotika.
„Až 80 % zimních onemocnění postihujících váš nos, uši, hrdlo a plíce je způsobeno viry, na které antibiotika vůbec nefungují. A to, že kašleme třeba 10 dnů, není nic neobvyklého. Kašel v případě virových onemocnění, jako je chřipka, RS viróza nebo covid-19, může doznívat i několik týdnů. Kdyby se vám ale cokoliv nezdálo, vždycky se raději objednejte k lékaři.“
Oční vady, které ubírají na kráse. Kdy jde o estetiku a kdy už se jedná o problém?
Šilhání je v dětském věku celkem běžné a zpravidla samo zmizí. Objevit se může i v dospělosti – například následkem úrazu, u lidí trpících ...
Mýtus č. 3: Schovávám si nedobraná antibiotika, abych se jimi mohl/a léčit, až to budu potřebovat.
„Pokud cítíte, že vám běžné léky na tlumení nepříjemných projevů infekce (např. na kašel, horečku aj.) nepomáhají, pojďte k lékaři. Ten posoudí, zda mohou vaše problémy vyřešit antibiotika, tedy jestli jste nakaženi bakteriální infekcí. Když se léčíte sami, můžete jednak zvolit špatné antibiotikum, jednak použít nesprávnou dávku, nebo dokonce užívat antibiotika i přesto, že to není nutné. Kvůli tomu bohužel podporujete vznik bakterií, které jsou odolné na jejich léčivé účinky. Nespotřebovaná antibiotika patří zpátky do lékárny.“
Léčíte se s poruchami krevního oběhu? Na tyto potravinové doplňky byste si měli dávat pozor nejen při diabetu
Léčba poruch srážení krve je poměrně běžná. Medikamenty, které jsou užívány osobami, jež s těmito poruchami mají potíže, ale mohou vykazovat ...
Mýtus č. 4: Antibiotika musím vždycky dobrat, když už byla léčba zahájena.
„Antibiotika musím dobrat, pokud je léčena opravdu bakteriální infekce. Někdy se stane, že lékař v průběhu léčby zjistí, že infekce je způsobena viry a ne bakteriemi. Pak je užívání antibiotik zbytečné, a proto se tato léčba ukončí.”
Mýtus č. 5: Když jsem v dobré fyzické kondici a skoro nikdy jsem neužíval/a antibiotika, nemůžou mě ohrozit odolné (rezistentní) bakterie.
„Bohužel rezistentní bakterie mohou napadnout každého v jakémkoliv věku. Pokud dostanou například kožní infekci nebo infekci močových cest způsobenou odolnými bakteriemi i naprosto zdraví lidé, mohou trpět nepříjemnými komplikacemi.“
Mýtus č. 6: Na cesty nebo do domácí lékárničky je třeba vybavit se preventivně antibiotiky.
„Jedná se o častý nešvar naší populace. Jenže preventivní užívání antibiotik našemu tělu škodí. V těle totiž nezabíjí jenom škodlivé bakterie, ale i ty potřebné, které jsou nedílnou součástí naší imunity. Navíc nevhodné užívání antibiotik posiluje odolnost bakterií vůči antibiotikům. A u dětí dokonce způsobuje, že si nemohou správně vybudovat vlastní obranyschopnost,“ dodává MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Zdroj: MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.
2163
