LADA aneb Když se cukrovka objeví v pozdním věku

LADA není jen krásné české jméno, ale v oblasti diabetologie tak nazýváme hybridní formu diabetu, která s sebou nese rysy obou typů. Někdy taky může být nazývána jako diabetes typu 1,5. Název LADA vychází z anglického Latent Autoimmune Diabetes in Adults, z čehož vyplývá, že se objevuje až v pozdějším věku.

Proč vznikl nový typ?

Termín LADA byl poprvé použit v roce 1993 u pacientů, kteří sdíleli určité rysy s diabetem 2. typu, ale zároveň také imunologické faktory typické pro pacienty s DM1. Vědci si tak nebyli jistí, kam takové pacienty zařadit – a hlavně, jak je léčit.

Tehdejší přístroje nebyly schopny z krve vygenerovat ty správné antigeny a peptidy, aby zjistily to, co víme dnes. V současné době WHO (Světová zdravotnická organizace) klasifikuje diabetes LADA jako podskupinu diabetu 1. typu, u kterého dochází k pomalým, avšak progresivním procesem k destrukci beta-buněk a následnému deficitu inzulínu. A i když je intenzita autoimunitního procesu pozvolnější, než je tomu u DM1, i tak je nutné zahájit doživotní inzulínovou terapii.

Jak se projevuje a proč vzniká?

Podobně jako u diabetu 1. typu mají pacienti s typem LADA v těle určité protilátky, které předurčují zahájení autoimunitního procesu. Je tedy důležité říci, že u takových pacientů je projev diabetu kvůli genetickému riziku zvýšený, avšak je možné ho zvrátit. Takový člověk totiž stále disponuje plným počtem funkčních beta buněk, a to i v pozdějším věku. Enviromentální spouštěče je obtížné zmapovat a stále jim ještě plně nerozumíme (mohou jimi být enteroviry, přírůstek hmotnosti, psychický stres, alkohol i kouření), avšak je možné těmito spouštěči nastartovat autoimunitní proces, který postupem času vede k potřebě doživotní aplikace inzulínu. Rychlost, s jakou se diabetes typu LADA naplno projeví, závisí na genetické predispozici a zároveň i na nepříznivých faktorech z prostředí.

Jak vzniká?

Na počátku projevů diabetu LADA jsou pacienti bez výraznějších známek metabolického syndromu (běžné u DM2), inzulínové rezistence i obezity, i když je jejich BMI o něco málo vyšší než u osob s DM1. Projevy jsou tak zprvu velmi nenápadné a pomalé, nicméně se neliší od projevů u diabetu 1. typu:

• nadměrná žízeň,
• časté močení,
• únava,
• slabost,
• bolesti břicha,
• zvracení.

Fakt: Ve vážnějších a neléčených případech se může objevit i ketoacidóza s následnou smrtí. 

Matky diabetičky čelí často obavě z dědičnosti cukrovky. Geny neovlivníte, vnější vlivy ano

Všechny formy diabetu jsou dědičné a na vině není pouze jeden konkrétní gen, ale hned několik. I proto se onemocnění cukrovky nazývá polygenní. ...

Diagnóza cukrovky

Diabetes vám diagnostikují při zvýšené koncentraci cukru v krvi. V pozdějším věku většina doktorů usoudí, že se jedná o diabetes 2. typu, ale není tomu tak vždy! Správné je udělat rozbor krve, ze kterého se zjistí případně protilátky, antigeny a peptidy, které by mohly naznačovat právě diabetes typu LADA. V moderních zemích jsou tyto postupy již dávno zavedeny do praxe, ale v rozvojových zemích k těmto prostředkům bohužel nemají přístup – chybí jim nejenom peníze, ale i potřebné přístroje. Nevhodná diagnóza však zvyšuje riziko diabetických komplikací, které ovlivňují nejenom kvalitu života, ale bohužel i zvyšují mortalitu špatně diagnostikovaných diabetiků.

Fakt: I v našich podmínkách se uvádí, že až 20 % osob, které jsou klinicky hodnocené jako DM2, disponuje alespoň jednou protilátkou specifickou pro DM1. Jedná se tedy o typ LADA a jejich diagnóza je špatně určena.

Jak se tento typ léčí?

Vzhledem ke špatné diagnóze může být počátek LADA léčen perorálními antidiabetiky (tabletkami). Ty opravdu prvních pár měsíců fungují, protože zlepšují účinnost inzulínu, který ještě slinivka do těla dostává. Tabletky však nejsou schopny obnovit beta buňky, které se rychle vyčerpávají, a tak dochází k jejich pomalé destrukci. Z toho důvodu musí pacienti po nějaké době začít užívat inzulín, stejně jako tomu je při diabetu 1. typu.

Závěrem

LADA byla ještě donedávna považována za poměrně vzácnou formu, ale s narůstajícím počtem nemocných se nejspíš stane právoplatným zástupcem základních typů diabetu. Z dosud provedených výzkumů vyplývá, že lze této formě do určité míry předejít, nebo ji alespoň oddálit. Má sice společné rysy autoimunitního diabetu, ale také je velice ovlivněna faktory z prostředí. Spouštěčem může být opravdu cokoliv, od těžké angíny, přes fyzickou nečinnost, až po nadměrnou konzumaci alkoholu nebo cigaret. Úpravou životního stylu, zvýšenou fyzickou aktivitou, ale i shozením přebytečných kil lze do určité míry ochránit své tělo před brzkým nástupem tohoto onemocnění. A pokud se u vás již objevily první příznaky nemoci, je důležité stanovit správnou diagnózu, která je naprosto zásadní k zahájení adekvátní terapie.

Zdroje: stefajir.cz, casopisvnitrnilekarstvi.cz, mayoclinic.org, diabetes.org.uk, frontiersin.org

15307