Podle WHO by měly mít české sestry více pravomocí
Bez rozvoje primární péče zdravotní systém brzy zkolabuje. Shodli se na tom zástupci zemí Visegrádské čtyřky, kteří se sešli na Ministerstvu zdravotnictví. Populace stárne a státy nebudou schopny péči o své obyvatele ufinancovat.
Krize hrozí ve všech státech V4, ale podle odborníků je na tom nejhůře právě Česká republika. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je jedinou šancí rozšíření primární péče a kompetencí lékařů i sester.
Nedostatek lékařů a sester
Odborníci ze Slovenska, Polska, Maďarska i Česka řešili na půdě Ministerstva zdravotnictví především problém s nedostatkem lékařů a sester. Diskuze se účastnili i zástupci WHO. Čechům doporučili vytvořit týmy primární péče, kde budou hrát klíčovou roli právě zdravotní sestry. „Lidé z WHO nám vytknuli, že zdravotní sestry nemají v primární péči žádné kompetence. V jiných státech je běžné, aby sestry například předepisovaly zdravotnické pomůcky, jako jsou inkontinenční pleny. Chybí nám také systém pro jejich vzdělávání. Drtivá většina sester se školí v nemocnicích. Tam se ale v oblasti primární péče nemohou dostatečně vzdělat,“ říká MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného
lékařství (SVL) ČSL JEP.
Problém je patrný zejména na venkově
Lékaři ze Společnosti všeobecného lékařství prezentovali svým zahraničním kolegům výsledky unikátního projektu GO RURAL. Pilotní program nabízí mladým lékařům a studentům medicíny
krátkodobé stáže ve venkovských ambulancích. Snaží se je tak namotivovat k otevření praxe v regionech. „Do testovacího ročníku se zapojily tři ambulance. Studenti i mladí lékaři s námi
byli v ordinaci a účastnili se i výjezdů za pacienty. Zpětné vazby jsou zatím velmi pozitivní. Nyní chceme rozšířit počet ambulancí, které by stáže umožňovaly,“ vysvětluje MUDr. Kateřina
Javorská ze Společnosti všeobecného lékařství. V Evropě jde o unikátní projekt, který inspiroval další země.
V loňském roce vyplňovali čeští lékaři dotazníky, ze kterých vyplývá, že zvýšení platů není dostatečnou motivací k otevření venkovské praxe. Zásadnější jsou pro mladé lékaře kvalitní školy v místě bydliště stejně jako vhodná práce pro jejich partnera. „Výsledky šetření opakovaně ukazují, že kvalita života na venkově jako celku je velmi důležitá. V Česku bohužel velmi rychle klesá a takzvaný vnitřní dluh venkova roste. Nezbytné je, aby se vládní instituce a samosprávy spojily a začaly tento problém řešit. Netýká se to pouze lékařství, ale i dalších oblastí, které na venkově zaostávají,“ upozorňuje MUDr. David Halata.
599
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
