Kvašená zelenina by měla být součástí zimního jídelníčku, pomůže zlepšit imunitu

Kvašená zelenina by měla být součástí zimního jídelníčku, pomůže zlepšit imunitu
Kvašená zelenina lahodí oku a dodá pikantní chuť pokrmům, navíc je prospěšná vaší imunitě. Zdroj: Shutterstock

Kvašené potraviny jsou výborné pro střevní mikrobiotu, jejíž rovnováha je nezbytná pro zachování zdravého organismu. Fermentovaná zelenina je dobrým zimním společníkem nejen pro diabetiky.

Střevní flóra bohatá na dobré bakterie různých druhů aktivně přispívá k zachování trávení bez nepříjemných projevů plynatosti, působí také jako prevence zácpy.

Zdravá střeva pro dobrou imunitu

Střevní mikroflóra se skládá z 10 000 miliard bakterií. Některé jsou dobré, jiné škodlivé. Máte-li v trávicím traktu větší množství těch škodlivých, vzniká nerovnováha střevní mikroflóry, které se odborně říká dysbióza. V návaznosti na ni je vaše tělo náchylnější ke vzniku různých infekcí, mohou se objevovat trávicí potíže (průjmy, zácpy). Střevní nerovnováha je také spojována s problematickým hubnutím nebo vznikem metabolických onemocnění.

Zdravá střevní mikrobiota je důležitá pro dobře fungující imunitní systém nejen u pacientů s diabetem.

Pro to, aby střevní mikroflóra dobře fungovala, je potřeba ji vyživit probiotickými potravinovými doplňky (nebo symbiotiky, která v sobě spojují probiotika a prebiotika a jsou mnohdy koncentrovanější z hlediska obsahu dobrých bifidobakterií). A přidat dostatek kvalitní vlákniny. Prostě změnit celkové stravovací návyky tak, aby byly prospěšnější vašemu trávicímu systému. Velmi dobrým pomocníkem jsou fermentované výrobky, ať už se bavíme o mléčných produktech, nebo v zimním období o oblíbené kvašené zelenině.

Fermentovaná zelenina ozdraví střevní mikrobiom

Fermentovaná zelenina je jedním z prostředků pro účinné ozdravení střevní mikrobioty. Bakterie, které tvoří mikrobiom, se podílí na zachování dobrých tělesných funkcí při trávení. Mají také pozitivní vliv na správné imunitní odpovědi organismu. Dobré bakterie totiž neustále bojují proti těm špatným, stejně jako proti choroboplodným zárodkům, a ničí je.

Díky zdravému mikrobiomu je vaše tělo připravené lépe se bránit před útoky vnějších agresí, ať už to jsou viry, bakterie, plísně nebo houby, a také před útoky volných radikálů.

Jeho nerovnováha může například za zhoršení nálady, neurodegenerativní onemocnění, je jmenována také v souvislosti se vznikem některých typů rakoviny, kardiovaskulárních patologií, diabetu, rozvojem obezity a autoimunitních onemocnění.

Graviola vzpruží tělo přílivem vitamínů a antioxidační aktivitou. Zaměřit by se na ni měli nejen diabetici

Chutná graviola je vyhledávaná v tradičním léčitelství k mnoha různým použitím. Dostala se i do hledáčku moderní naturopatie a fytoterapie. ...

Dejte si mléčně fermentovanou zeleninu

Mléčně fermentovaná zelenina prošla procesem lakto-fermentace (macerování v solném roztoku bez přístupu kyslíku), během něhož se množí bakterie mléčného kvašení. Ty se živí cukry přirozeně přítomnými v potravinách a přeměňují je na kyselinu mléčnou.

V průběhu procesu se naložená zelenina i tekutina stávají kyselejšími.

Když hladina kyseliny mléčné dosáhne určitého bodu, fermentace se zastaví. Takto upravená zelenina patří mezi vůbec nejvyhledávanější zdroje probiotik, která pomáhají udržovat rozmanitost bakterií v trávicím sytému. Jeho pravidelné osídlování dobrými bakteriemi mimo jiné zefektivňuje proces trávení potravy.

Proč je zdravá mikrobiota důležitá u diabetiků?

Složení střevní mikroflóry je důležité pro zachování dobrých interakcí v těle. Při nástupu dysbiózy, kdy ve střevě převládají špatné bakterie, se mohou objevovat střevní poruchy či obezita, a tento stav je také spojován se vznikem a rozvojem cukrovky. Střevní nepohodlí a jeho návaznost na diabetes je zmiňováno u prvního i druhého typu.

Úprava stravy a příznivá modulace střevní mikroflóry mohou pomoci bojovat s projevy obezity u diabetiků II. typu a také zlepšit celkovou obranyschopnost organismu.

A také snížit četnost infekčních ložisek v těle pacienta. S přeměnou střevní mikroflóry ve prospěch dobrých bakterií se pak pojí také dobrá schopnost kontroly hladin krevního cukru. Studie z minulého roku se zajímala o vliv tradičních látek používaných na poli čínské medicíny pro snižování projevů hyperglykémie a o vztah střevního mikrobiomu ke zvýšené hladině krevního cukru. I přes nutnost potřeby dalších studií, převážně na lidech, lze konstatovat, že změna složení a funkce střevní mikroflóry hrály klíčovou roli v patogenezi a léčbě diabetu II. typu.

K pozitivní úpravě osídlení trávicího traktu může velmi dobře pomoci kromě užívání tradičních probiotik, prebiotik a symbiotik také zařazení fermentovaných potravin. Mléčně kvašená zelenina je pro toto roční období k zařazení do diabetického jídelníčku naprosto ideální.

Jak posílit imunitu pleti a zlepšit její hojení při diabetu? Zaměřte se i na střeva

Obranyschopnost nesouvisí jen s tím, jestli se na podzim a v zimě ubráníte ataku bacilů. Dobrá imunita pleti je u diabetiků poměrně důležitá. ...

Po jaké zelenině sáhnout pro fermentaci?

Některé konzervační procesy (např. sterilizace) ničí významnou část živin přítomných v potravinách. Fermentace je konzervační proces používaný po tisíciletí, zlepšuje nutriční profil potravin, to znamená, že pozitivně upraví hlavně obsah vitamínů, minerálů a antioxidantů.

Například obsah vitamínů ve fermentované zelenině (zejména vitamínů B a K) bude vyšší než v té, kterou sníte čerstvou.

Při procesu kvašení se působením mikroorganismů obsažených v potravinách přeměňují sacharidy (nebo cukry) na kyselinu mléčnou. Takto konzervované jídlo se pak stává pro tělo lépe stravitelné.

Co je dobré vědět?

  • Pro mléčné kvašení je vhodný květák, zelí bílé i červené, brokolice, mrkev, tuřín, tykve, ředkvičky, celery, řepa, zelené fazolky, cibule, lilky, hrášek, papriky a rajčata.

  • Kysané zelí obsahuje vyšší množství vitamínu C než nekvašená varianta.

  • Pokud připravujete nálev pro mléčné kvašení, nedělejte ho z chlorované vody, protože není vhodným prostředím pro růst bakterií, vodu před výrobou nálevu přefiltrujte.

  • Pro proces kvašení je lepší použít nerafinovanou mořskou sůl. Poměr soli a vody je třiceti gramů soli na jeden litr vody. Pro přesné vážení soli zvažte zeleninu a přidejte 15 gramů soli na kilogram zeleniny (1,5 % její hmotnosti).

  • Fermentovat můžete také cizrnu nebo sójové boby.

  • Pokud chcete obměnu jídelníčku, naložte si oblíbené japonské kimchi.

  • Do nálevu na fermentování zeleniny můžete přidat bylinky jako medvědí česnek, bobkový list, hořčičná nebo koriandrová semínka.

Zdroje: Ncbi.nlm.nih.gov, Microbiomejournal.biomedcentral, Britannica.com, Sciencedirect.com

6062

Diskuze k článku