Kuba – komunismus v Karibiku

Po příletu do Havany nastává šok z života v socialismu již na letišti. Nejdříve je nutné získat místní měnu pro cizince. Kuba funguje ve zvláštním režimu dvojí ekonomiky s jinou měnou pro turisty, odlišnou od měny určené místním. Neochotní pracovníci prázdné směnárny brzdí naše počáteční nadšení a posílají nás pryč. Ve vedlejší směnárně se odehrává totožný scénář. Nezbývá než využít jedinou fungující před příletovou halou s nekonečnou frontou. Po hodinovém čekání se konečně stáváme držiteli kubánských konvertibilních pesos.

Dominantou Havany je budova Kapitolu

Žízeň se v tropickém podnebí dostavuje poměrně záhy. Snaha o koupi balené vody v otevřeném obchodě na letišti ztroskotává na proklamaci dvou prodavaček sdružených v čilém rozhovoru, že je právě zavřeno. Spokojenost zákazníka evidentně důležitá není. Lepší je tak vzít si taxi do hotelu. Cena v přepočtu 30 euro překvapuje, vždyť se jedná o víc, než zde činí průměrný měsíční plat. Jiná možnost transportu ale stejně není, nasedáme tak do starého vozu sovětské výroby, aby nás přiblížil ke světlejším zítřkům v Havaně.

Životní styl Havana

Nad střechami Havany

Hotel u moře na předměstí Havany je bezesporu unikátní. Přes 20 pater vysoký panelák, který snad od svého otevření v roce 1979 neviděl ruku údržbáře, stojí víceméně už jen silou vůle. Srdce milovníka živoucí historie zaplesalo, mé nadšení však evidentně nesdílí zbytek výpravy, kterou historie ukrytá uvnitř zjevně neoslovuje a vidí jen ruinu před zřícením. Na klidu nepřidá ubytován v 16. patře s jediným fungujícím výtahem z původních čtyř.

Oblíbená značka kubánského rumu

Vyřešení na kubánský způsob je postavení křesel před nefunkční výtah. Nikoho již příliš nevzrušuje nedostatečná kapacita pro množství ubytovaných hostů, což způsobuje časté čekání na výtah i několik desítek minut. Zmínku zaslouží i snídaně. Nepatříte-li mezi šťastlivce, kteří na ně dorazí během první
hodiny, budete vůbec rádi, pokud ukořistíte něco alespoň trochu jedlého. Zatímco brzy ráno nabízejí švédské stoly výběr poměrně pestrý, doplňování probíhá v kubánském stylu, prakticky téměř vůbec.

Samotná Havana, zejména historické centrum, zanechá v návštěvnících intenzivní dojmy. Množství veteránů křižujících silnice je zde běžnější, než u nás vozů Škoda. Obdivování historických budov a vozů z kabrioletu americké výroby padesátých let patří skutečně k nezapomenutelným zážitkům, kdy se cí-
títe jako cestovatel v čase. Nahlédnete-li ale trochu pod pokličku, naskytne se vám pohled na ne příliš záviděníhodný život svázaný režimem, který pamětníci mají ještě v živé paměti.

Varadero není Kuba

Pláž Varadera je zcela jiná Kuba

Mnoho turistů si po dovolené strávené u moře odváží z Kuby značně zkreslený obrázek. V hotelu all inclusive na písečné pláži uprostřed turistického resortu skutečně příliš z autenticity země nepoznáte.

Když však na Varadero přijedete z jiné části Kuby, musíte si připadat jako zcela v jiné zemi. Poloostrov je sám o sobě nádherný, což jej proměnilo v pokladničku státní kasy. Vše je zde podřízeno zahraničním turistům, respektive jejich peněženkám. Nepoznáte tak příliš rozdíl při srovnání s jinými přímořskými resorty, jaké známe třeba od Jadranu. Materiální chudoba pojící životy Kubánců je odsud velmi daleko.

Stýská se vám po prázdných regálech?

Příliš reálný socialismus

Kuba je pro turisty vděčný cíl. Pro své celoročně příznivé podnebí, bezpečnost i vysokou úroveň zdravotnictví. Musím však přiznat, že mi místy naskakovala až husí kůže. Odmyslíme-li si kulisy tropů, dostaneme totiž jeden z nejvěrnějších režimů současnosti, který se podobá české verzi budování socialismu. Ostatně pozůstatky vzájemné družby zde ještě nalezneme a Czechoslovakia se zde těší značné popularitě.

Mgr. Martin Ladyr

735

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný