Krevní skupiny a jejich vliv na diabetes a další onemocnění

Krevní skupiny a jejich vliv na diabetes a další onemocnění
Krevní skupina může ovlivnit to, k jakým nemocem bude vaše tělo náchylnější Zdroj: Shutterstock

V určitých situacích, zejména těch, které ohrožují život, je znalost krevní skupiny důležitá. Málokdo však tuší, že znát typ své krve může mít mnoho výhod, například díky tomu zjistíte, k jakým nemocem může být vaše tělo náchylnější. Ona spojitost krevních skupin a nemocí byla zřejmá výzkumníkům již v minulém století – a od té doby ji zkoumají. Podívejte se proto na přehled a náchylnost jednotlivých krevních skupin k onemocněním, mezi která rozhodně patří i diabetes. 

Krevní typy se skládají z kombinací antigenu a protilátky, tyto antigeny se pak účastní ochrany organismu před různými infekcemi (jako je mor, cholera, malárie, ale třeba i onemocnění covid-19) nebo před chronickými chorobami. Tím vznikají rozdíly v náchylnosti jedinců určité krevní skupiny k různým nemocem. 

Krevní skupiny a jejich historie

Krevní typy rozdělujeme na základě systému AB0. Úplně prvně byla tato soustava popsána v roce 1900 rakouským vědcem Karlem Landsteinerem. Ten zkoumané antigeny pojmenoval A, B a C (později 0). Za tento objev byl také v roce 1930 oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. V roce 1902 popsali vědci Decastello a Sturli i krevní skupinu AB, kterou nazvali jako výjimku z Ladsteinerova pravidla. Před objevem krevních skupin se předpokládalo, že krev všech lidí je stejná. Z toho důvodu s sebou nesla každá krevní transfúze obrovské riziko s často fatálními následky.

Zajímavost: Ve španělském, anglickém nebo francouzském jazyce se krevní systém zapisuje jako ABO (O jako slovo old, někteří jsou spíše pro slovo ohne, které v němčině znamená bez – tedy bez antigenů). V češtině, němčině nebo slovenštině se tyto skupiny zapisují s nulou. Světová zdravotnická organizace WHO však dává přednost zápisu ABO. 

Náchylnost k nemocem

Vztah krevních skupin a chorob je komplexní a složitá problematika, která je sice velice zajímavá, avšak poměrně neprozkoumaná. Objasnění těchto záležitostí nás však může dovést k pochopení mnoha fyziologických procesů v rozvoji nemocí. To by mohlo následně vést nejenom ke specifikaci léčby, ale třeba i k odvrácení mnoha autoimunitních chronických onemocnění.

Fakt: V české populaci je nejčastěji zastoupena krevní skupina A (45 %), následuje skupina 0 (30 %), na třetím místě je typ B (20 %) a nejvzácnější krevní skupinou je typ AB (5–7 %). 

Skupina A

Populace s touto krevní skupinou trpí nejčastěji výskytem některých karcinomů, a to zejména tlustého střeva, dělohy a vaječníků. Je také náchylnější k ischemické chorobě srdeční a k onemocnění jater.

  • Metabolismus: U mnoha lidí se skupinou A dochází k zadržování tekutin v organismu, protože jejich trávicí systém zpracovává potraviny velmi pomalu, a to především mléčné a živočišné produkty. Z toho důvodu je pro tuto skupinu vhodná vegetariánská strava, kterou preferovali i jejich usedlejší a méně bojovní předci z Asie.
  • Diabetes: Typ A nese jedno z nejvyšších rizik onemocnění diabetu 1. i 2. typu než u jakékoliv jiné krevní skupiny. Toto riziko zvyšuje i kardiovaskulární komplikace z cukrovky, které jsou způsobeny vyšší hladinou srážecích faktorů v krvi.

Skupina B

Tento typ krevní skupiny bojuje nejčastěji s astmatem, ale také s roztroušenou sklerózou nebo chronickou únavou. Lidé s krevní skupinou B jsou schopni odolávat většině závažných nemocí, jako jsou srdeční onemocnění nebo rakovina.

  • Metabolismus: Populace s tímto typem krve má odolný trávicí systém a je nejpřizpůsobivější na změnu stravy. Dobře reaguje na stres a nepotřebuje mnoho snahy k uchování štíhlosti. Naopak špatně reaguje na lepek, protože lektiny obsažené v lepku zhoršují a zpomalují jejich metabolismus.
  • Diabetes: I skupina B má vyšší sklony k cukrovce, a to především k 2. typu. Podle některých výzkumů jsou však nejohroženější ženy s touto krevní skupinou, u kterých je riziko cukrovky vyšší až o 35 %.

LADA aneb Když se cukrovka objeví v pozdním věku

LADA není jen krásné české jméno, ale v oblasti diabetologie tak nazýváme hybridní formu diabetu, která s sebou nese rysy obou typů. Někdy taky ...

Skupina AB

Krevní skupina tvořená oběma aglutinogeny je náchylná k nádoru slinných žláz, chronické leukémii a vyššímu sklonu k onemocnění srdce, k rakovině, ale i k anémii. Nositele této krevní skupiny může postihnout častěji mrtvice, a to kvůli vyšším hladinám proteinu v krvi, který má vliv na její srážení. Jedná se o vysoce rizikovou skupinu, pokud jde o počet sebevražd.

  • Metabolismus: Jelikož se jedná o nejmladší krevní skupinu, která se vyvinula díky míchání typu A a B, nese s sebou také všechny výhody i nevýhody těchto dvou skupin. Paradoxem se tak může stát, že kvůli typu B budete potřebovat ke svému životu maso, přičemž ho kvůli typu A nebudete schopni správně zpracovat. I kvůli tomu má právě tato skupina sklon k přibírání na váze.
  • Diabetes: Tato skupina má riziko diabetu o 17 % vyšší než například krevní skupina 0. Na druhou stranu je největším zástupcem (spolu s krevní skupinou A) diabetiků 1. typu. Důvodem můžou být některé lektiny, které na sebe vážou jak buňky slinivky břišní, tak antigen A, který může následně způsobit aktivaci protilátek a vést k zánětu a destrukci beta buněk.

Skupina 0

Tato skupina netvoří ani jeden aglutinogen a lidé s ní se častěji setkávají s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, vedle toho i s alergiemi, problémy se štítnou žlázou, vyšší krvácivostí a větším výskytem zánětlivých onemocnění.

  • Metabolismus: Člověk s touto krevní skupinou je především konzumentem masa. Má odolný trávicí systém a nejlépe reaguje na stres a změnu. Jeho jídelníčku nevadí dokonce ani lepek.
  • Diabetes: Krevní skupina 0 má minimální souvislost s diabetem 2. typu, a je tak také nejčastějším předmětem zkoumání. Zároveň je totiž také nejvíce chráněná před infekčními chorobami, jako je cholera, malárie, ale třeba i covid-19.

Závěrem

Krevní skupiny známe a zkoumáme přes sto let. Přesto jsou tyto výzkumy stejně nejasné, jako byly na počátku objevu krevních skupin. Nové objevy by však mohly vést k objasnění mnoha chronických, ale i infekčních onemocnění. V souvislosti s diabetem by mohlo dojít k objasnění jeho vzniku, ale třeba i k výrobě potřebných vakcín, díky kterým by bylo možné těmto onemocněním předcházet (více se dozvíte v článku o enterovirech). 

Zdroje: www.4yourtype.com, medicalnewstoday.com, globe24.cz, akela.mendelu.cz

255062

Diskuze k článku