Když hlas věstí kardiovaskulární obtíže. Na co přišli američtí vědci?

Kardiovaskulární komplikace bývají bohužel i neblahou součástí životů některých diabetiků II. typu. Obzvlášť těch, kteří přistupují ke svému zdraví a léčebnému režimu nezodpovědně. Na onemocnění cév se bezesporu může podílet dlouhodobá hyperglykémie, zvýšený cholesterol, nebo například hypertenze. Vraťme se však k oné hlasové detekci srdečních komplikací…

Hlasovým záznamem k vyhodnocení rizika srdečních obtíží

Do amerického výzkumu bylo zapojeno 180 lidí, kteří byli nejprve vyšetřeni kardiologem, aby se u nich zjistila pravděpodobnost kardiovaskulárních komplikací. V rámci studie si každý účastník na svůj mobil pořídil půlminutovou nahrávku svého hlasu. Tu pak dal k dispozici vědcům, kteří hlasový záznam posuzovali prostřednictvím speciálního programu s algoritmy (software byl schopen rozeznat až 80 složek lidského hlasu včetně jeho tónu, výšky, hloubky a podobně).

Ke každému sledovanému člověku pak odborníci přiřadili skóre rizikovosti s ohledem na vznik kardiovaskulárních obtíží v budoucnu. A jaký byl závěr? Po dvou letech bádání vědci kontaktovali účastníky studie a zjistili, že téměř 60 % z těch, kteří byli označeni jako vysoce rizikoví pro vznik srdečních obtíží, byli skutečně zanedlouho hospitalizováni s infarktem myokardu, srdeční slabostí či s bolestmi na hrudi.

Jaký vliv má rodinná anamnéza na vznik latentního autoimunitního diabetu (LADA)?

Obecně lze říct, že diabetes I. či II. typu v rodině může předznamenávat mnohem vyšší riziko jeho rozvoje v budoucnu u potomků. V níže uvedeném ...

Jaké závěry přináší vědečtí pracovníci?

Jeden z autorů studie, doktor Jaskanwal Saka, se k výsledkům vyjádřil následovně: „Nenavrhujeme, aby technologie hlasové analýzy nahradila lékaře nebo stávající metody poskytování zdravotní péče. Myslíme si ale, že by mohla hlasová technologie fungovat jako doplněk stávajících léčebných postupů. Poskytování hlasového vzorku je velmi intuitivní a pro lidi dokonce příjemné a mohlo by se pro nás stát škálovatelným prostředkem ke zlepšení péče o pacienty.“

Science fiction nebo hudba budoucnosti?

Zároveň ale výše zmíněný vědec podotkl, že je potřeba provést ještě nespočet dalších výzkumů, které musí předcházet případnému uvedení hlasové analýzy do klinické praxe. Zatím totiž proběhl výzkum pouze v angličtině. Vědci tak chtějí zkoumat, zda bude možné hlas analyzovat i v jiných jazycích a přízvucích. Můžeme se tak nyní jen domnívat, zda se tohle netradiční „věštění“ budoucích zdravotních potíží v odborném světě ujme, nebo se jen zařadí do dalších příběhů science fiction.

Zdroj: diabetes.co.uk, medicinapropraxi.cz, mojezdravi.cz

821