DIAmáma Hedvika: Dceřiny druhé Vánoce s diabetem

Nechci, aby to vyznělo, že první Vánoce s diabetem byly katastrofou. Byly krásné, Anička měla 2,5 roku, těšila se se svou sestrou na Ježíška. S dětmi jsou Vánoce vždy ještě krásnější, ale já měla obavy, jak zvládneme sladké pokušení na rodinných setkáních – a že jich nemáme málo. Aničce jsem pekla cukroví s nízkým obsahem sacharidů, musím přiznat, že nás vůbec nenadchlo. Naštěstí Anička nebyla zvyklá na sladkosti, tak jí to stačilo.

Adventní starosti, ale také radosti

V minulém článku, který vyšel v prosinci, jsem byla melancholická. Dělo se kolem tolik věcí, které mi náladu kazily. Z Aniččiny nezkrotné glykémie se i u ní vyklubala mononukleóza – naštěstí bez nutnosti jaterní diety.

Za pár dní zase onemocněla starší dcera. Pro pomoc při těžkém zvládání glykémie jsme se rozhodli aktualizovat pumpu na hybridní uzavřenou smyčku, kdy pumpa sama posílá korekce a snižuje podávání inzulínu v případě rizika hypoglykemie.

DIAmáma Hedvika: Předvánoční melancholie aneb Když se opět nedaří tak, jak bych si přála

Jsem šťastná za to, co máme. Když se zamyslím, máme skutečně vše, co k životu potřebujeme. Máme střechu nad hlavou, teplo, vodu, jídlo... Zkrátka ...

Svátky neklidu

První týden jsem změny velmi litovala, protože glykémie byla ještě horší a nešla nám hezky srovnat. Naštěstí zanedlouho jsme lépe upravili bazální inzulín, korekci, inzulinovo-sacharidový poměr a svět byl pro mě zase růžovější.

Od konce listopadu se těšíme na svátky, které přicházejí. Už v listopadu začínám pomalu s výzdobou, dělám si vánoční truhlíky do oken, tvořím věnce, chystáme světélka na první rozsvícení. Nejsem ale žádný maniak, který musí mít doma vše na Štědrý den uklizeno, okna myju zásadně až po Novém roce. Přestože peču jen pár druhů cukroví a žádný velký úklid se nekoná, nevyhnu se bohužel ani tak menšímu předvánočnímu stresu a strachu z nedostatku – asi jako většina z nás.

Nečekané a rychlé rozhodnutí na konci roku

Ze dne na den jsme se rozhodli, že následující dny strávíme mimo domov. Manžel měl od 20. prosince dovolenou, Anička ještě kontrolu na diabetologii. Rovnou z kontroly jsme jeli do Polska, kde jsme měli objednané ubytování až do 23. 12.

Ještě než jsme vyrazili z Fakultní nemocnice Ostrava na dovolenou, museli jsme stihnout vyzvednout cukroví, které jsem měla pro Aničku tentokrát objednané. Jednalo se o cukroví bez lepku a cukru. Nevěděla jsem, co čekat, ale musím přiznat, že mě jeho chuť příjemně překvapila. I když paní cukrářku máme poměrně daleko, tak jsem si jistá, že to nebyla poslední objednávka, kterou jsme u ní udělali. 

Na výlet jsme se moc těšili, ale zároveň u mě panovaly obavy. Ubytování jsme měli se snídaní formou švédských stolů, byla to první zkušenost s diabetem. Doma Anička snídá hodně podobná jídla a většinou nemáme s glykémií ráno problém. Váhu jsem na snídani nenosila s sebou, nechtěla jsem Aničku v takovém výběru jídel omezovat. Nechala jsem jí volnou ruku, jen jsem si přibližně počítala „od oka“ sacharidy. Její snídaně začala pečivem, k tomu si vybrala vajíčko a zeleninu, následovaly palačinky plněné tvarohem, ukončila to vždycky ovocem. Doma mívá snídani kolem 20 gramů sacharidů, na dovolené jsem jí poslala 35 gramů sacharidů. První den nám snídaně vyšla krásně, další dva jsme museli ještě trošku „dokrmovat“.

Díky této zkušenosti opadla má obava z dovolené, která nás čeká v létě, protože největší strašák pro mě bylo právě stravování. 

Během těch pár dní jsme stihli navštívit krásný Krakov, Energylandii, solnou jeskyni a každý večer jsme strávili s dětmi v bazénu. Musím říct, že lepší odpočinek před Vánoci jsem si nemohla přát. Po příjezdu domů jsem už jen vybalila, manžela čekala jako každý rok příprava bramborového salátu. Na Štědrý den jsme si zašli na procházku a těšili se z příchodu Ježíška. Po Štědrém dnu následoval maraton návštěv, různých procházek, ale všechno tak rychle uteklo a byl Silvestr.

Nejpohodovější svátky za poslední dobu

Když zhodnotím tyto vánoční svátky, tak musím přiznat, že byly jedny z nejlepších, které jsme s dětmi zažili. Čas před Vánoci strávený jen spolu s dětmi, následovaný návštěvami s celou rodinou, to bylo přesně to, co jsme potřebovali. Doufám, že když se i vy poohlédnete za uplynulými svátky, tak jste je prožili také tak klidně jako my. Přejeme vám všechno dobré do nového roku – a jelikož píšu rubriku DIAmáma, tak přeji hlavně zdraví a krásné glykemie.

Zdroj: autorčina vlastní zkušenost

1548