Jedno dítě mi onemocnělo cukrovkou. Jak to vysvětlím tomu druhému?

Nedělejme si iluzi. Když rodičům onemocní dítě, je to velmi významná změna a zátěž celé rodiny. Rodiče v takové chvíli nesou na svých bedrech složitý úkol. Musí přebrat zodpovědnost, zároveň držet rodinu pospolu a dál žít plnohodnotně. Jde to vůbec?

Mistr České republiky v driftech Vladimír Doubek: „Adrenalin za volantem zvládám i díky senzoru“

Vladimír pochází z Chabařovic u Ústí nad Labem a v 15 letech patří mezi jeho největší záliby motorsport a kamarádi. Chtěl by být ...

Kdo je teď miláčkem rodiny?

Samozřejmě, že ANO! Pokud byla jednomu z vašich dětí diagnostikována cukrovka, okamžitě tu vyvstává otázka, jak celou tuhle situaci komunikovat vůči ostatním členům domácnosti. Pokud máte totiž děti mladší, musíte volit takový způsob vysvětlení, aby to pochopily. A někdy ve snaze zapojit dítě do každodenních činností ho samotné přetížíme nebo v něm vzbudíme pocity, které bychom si pro něj nikdy nepřáli.

Dospělí a jejich otázky, to vlastně nějak zvládnete. Ale děti vás potřebují, budou chtít podrobnosti, zavládne zvídavost. Až budete řešit výčitky z píchaní do vlastního dítěte, až se budete vracet domů pro inzulin, až… V takových případech, kdy pečujete primárně o nemocné dítě, by vaše druhá ratolest lehce přijala za své, že diabetik je teď miláčkem rodiny a jiná pozornost už pro dalšího nezbyla.

Kardiologové „zbrojí“ na epidemii srdečního selhání: Krize a stres mohou zvýšit výskyt nemocí až o třetinu

„Nejnovější data z loňského roku ukazují, že zde máme 2 912 942 kardiaků, což je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 000 více. Zatímco ...

Jste dostatečně dobří rodiče, je zbytečné se podceňovat

Rodičovství není vůbec lehký úkol. A pochybnosti mají i ti, kteří se s žádným chronickým onemocněním svého potomka vyrovnat nemusí. Mohou vás přepadnout obavy, zda vše děláte dostatečně správně. Zda jste natolik empatičtí, abyste měřili oběma stejným metrem. Přesto vás může pohltit strach. A vaše pozornost se znovu vrátí plně k malému diabetikovi. A víte co? Je to normální.

Často člověk bojuje právě sám se sebou, nikoliv s potřebami svého dítěte. Pokud se v rodině objeví nemocné dítě, je pochopitelné, že pozornost rodičů se okamžitě zaměří na něj. A to zdravé dítě se může najednou ptát: “Proč tolik povyku?”

• Domluvte se s partnerem či manželem, že budete trávit s dítětem bez diabetu čas také odděleně. Nemusí to být pravidlem, je to ale způsob, jak věnovat i dalšímu členovi rodiny plnou pozornost. Zajděte si na procházku, do cukrárny nebo třeba do kina.
• Zkuste do péče o malého diabetika zapojit celou rodinu. V budoucnu se pak můžete spolehnout, že se o sebe sourozenci navzájem postarají. Nikdy však nevytvářejte ve vašem dítěti pocit, že za cukrovku svého sourozence nese zodpovědnost. Měl by pomáhat, pokud to tak cítí. Dejte čas vám všem.
• Nejhorším nepřítelem jsme si občas my sami. Nebuďte na sebe tolik přísní a dovolte si dělat chyby. Jedině tak si zachováte svou duševní pohodu.
• Odpovídejte na všetečné otázky. Když se zdravé dítě ptá, oceňte jeho zájem a klidně vysvětlujte stále dokola. Pro děti je cukrovka obvykle velkou neznámou a potřebují ji pochopit.
• Udělejte si čas také pro sebe. Vyjděte si s partnerem na rande a pečujte o svůj vztah. Právě ten je základem vaší rodiny.
• Ptejte se dítěte, jak se cítí. Všech, které máte!
• Pokud si nevíte rady, svěřte se do rukou odborníka. Dnes už není psychologická pomoc žádné stigma. Může být přínosná i ve chvíli, kdy chodíte na terapii preventivně. Dětští psychologové mívají však dlouhé čekací listiny. Pokud chcete jít touto cestou i se svým dítětem, řešte to včas.
• Podle výzkumu může zdravé dítě významně zatížit strach, že se u něj cukrovka projeví také.

A v neposlední řadě – věřte svým dětem. Jsou daleko moudřejší, než si my rodiče někdy myslíme.

Zdroj: diatribe.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

1320