Je prolaps dělohy pouze záležitostí starších dam? Omyl, hrozí po porodu i při nadváze

Prolaps dělohy je stav, kdy tento orgán postupně sestupuje směrem do pochvy. V krajním případě může dojít dokonce až k jeho částečnému vyhřeznutí z těla. „Některé ženy si mohou v prvních fázích poklesu dělohy například všimnout pocitu tlaku nebo těžkosti v pánvi, případně častějšího nutkání na močení. Mnohé však nemusejí mít zpočátku příznaky žádné,” říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Při prolapsu dělohy hrozí infekce i problémy s močením a stolicí

To potvrzuje také Mezinárodní urologická asociace, podle níž má přibližně 40 % žen malý stupeň výhřezu s malými či zcela žádnými příznaky. Jestliže však sestupování dělohy pokračuje, mohou se postupně objevit také nejrůznější infekce v oblasti genitálií či močových cest, případně bolesti zad. Obvykle se tlak dělohy promítne i na okolních orgánech, což se může projevovat prolapsem přední či zadní stěny vagíny.

„Ženy pak mohou pociťovat bolesti v podbřišku či v kříži, mají dojem, jako by měly v pochvě cizí těleso, a mohou zažívat bolestivé pocity při pohlavním styku. Při prolapsu zadní stěny vagíny se navíc přidružují obtíže s vyprazdňováním, při prolapsu přední stěny nastávají úniky moči nebo její nedostatečné vyprazdňování. To poté vede k opakovaným infekcím močových cest,“ popisuje lékařka. Dojde-li k velmi závažnému sestupu orgánů v pánvi, hrozí dokonce vyklouznutí části dělohy ven z pochvy. Někdo to popisuje jako malý útvar (růžová vyboulenina či balonek), který se dá nahmatat v pochvě. V tomto stadiu hrozí ženě vyšší riziko infekce v oblasti genitálií.

Rádi byste svému dítěti s diabetem dopřáli podobné prázdninové zážitky, jako mají jeho spolužáci? Vyzkoušejte dia tábory

Ještě poměrně nedávno měly diabetické děti pobyt v kolektivu komplikovanější než jejich zdraví vrstevníci. Účast na různých výletech, školách v ...

Prolaps dělohy hrozí po vaginálním porodu, menopauze i při nadváze

Prolaps dělohy je zapříčiněn oslabením svalů a vazů v oblasti pánevního dna. Může se jednat o vrozenou slabost pojivové tkáně, důsledek dlouhodobého přetěžování pánevního dna (například v důsledku obezity nebo nošení těžkých břemen), chronického kašle či chronické zácpy. Příčinou však může být rovněž akutní přetížení pánevního svalstva v období těhotenství a během vaginálního porodu. „Prolaps dělohy je častější u žen, které prošly několika vaginálními porody, a u žen ve vyšším věku, po menopauze,“ potvrzuje MUDr. Veselá. Obtíže s povolenými svaly pánevního dna jsou tedy typické pro starší ženy, jsou však přítomny i u mladých žen v produktivním věku. „Významným faktorem je kromě vaginálního porodu také nadváha, která na pánevní dno vyvíjí dlouhodobý tlak. Vzhledem k epidemii obezity mezi mladými lidmi se proto s problémy s přetěžováním vazů a svalů břišní stěny budeme setkávat stále častěji,“ varuje lékařka.

Snížená děloha ovlivňuje i početí

Prolaps dělohy může kromě zdravotního stavu samotné ženy ovlivňovat i početí. Mezi příznaky totiž patří mimo jiné nekomfortní pocit až bolest během pohlavního styku, což samo o sobě rozšíření rodiny příliš neusnadňuje. Řada žen navíc zažívá pocit studu a pohlavní styk odmítá. Pokud se ženě podaří otěhotnět, může po celé těhotenství pociťovat zvýšený tlak v oblasti pánve a zažívat vlivem toho nechtěné úniky moči či problémy se stolicí. Komplikovat se může i samotný porod.

Největší mýty o cukrovce: Spousta sladkostí, mateřství s diabetem i řízení motorových vozidel

Edukace ohledně diabetu mezi laickou veřejností v České republice stále pokulhává. Vyvracení mýtů ohledně cukrovky je tedy opravdu důležité. Ty ...

Prevence? Cvičení a zdravá hmotnost

Řešení prolapsu dělohy se liší podle jeho závažnosti a zahrnují celou řadu možností. Obvykle se přihlíží k tomu, jaký je individuální stav ženy, v jak pokročilé fázi prolaps je, a také k tomu, zda si ještě přeje mít děti. „V případě mírného prolapsu se obvykle pacientkám doporučují konzervativní přístupy, zejména cvičení na posílení svalů pánevního dna, případně snížení tělesné hmotnosti, je-li vyšší. Dále by ženy neměly zvedat těžká břemena a vyvíjet přílišný tlak na břicho. Někdy lékař zavede speciální pesar, který pokleslé děloze poskytuje mechanickou podporu,“ uvádí MUDr. Veselá. Vážnější případy však mohou vyžadovat chirurgický zákrok.

V krajním případě pak lékaři navrhují i hysterektomii, tedy odstranění dělohy. „Zcela nejlepší přístup je však myslet na prevenci a zavčas provádět jednoduché cviky na posílení pánevního dna. Po porodu je vhodné s nimi začít co nejdříve, ideálně ještě v porodnici. Zároveň je dobré udržovat si zdravou hmotnost. Ačkoliv není možné vždy prolapsu dělohy zcela zabránit, tato opatření mohou pomoci snížit riziko jeho vzniku,“ uzavírá lékařka. 

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., patří mezi přední české i světově uznávané odborníky v oblasti reprodukční medicíny a preimplantační genetiky. Je gynekologem a porodníkem se specializací II. stupně, má specializační atestaci z oboru reprodukční medicíny. Doktorát složila v oboru molekulární biologie a genetiky. Řadu let působila v expertních skupinách Evropské společnosti pro lidskou reprodukci, je členkou výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, zasedá v komisi Ministerstva zdravotnictví pro reprodukční medicínu. Přednáší pravidelně na tuzemských i zahraničních kongresech a je autorem a spoluautorem řady českých i zahraničních publikací.

Zdroj: MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., redakce

14782