Jaký vliv má rodinná anamnéza na vznik latentního autoimunitního diabetu (LADA)?
LADA je nejčastěji diagnostikována u lidí, kterým je nad 35 let. Ti mívají normální hmotnost a příznaky identické s diabetem II. typu.
Zdroj: Shutterstock
Nejen v diabetických komunitách, ale i v odborných kruzích je čím dál častěji diskutované téma latentního autoimunitního diabetu, který je známý pod zkratkou LADA. Tento druh cukrovky se nejčastěji rozvine u lidí starších třiceti let a bývá celkem často mylně diagnostikován jako diabetes II. typu. Pojďme si tedy osvětlit podstatu tohoto onemocnění.
Obecně lze říct, že diabetes I. či II. typu v rodině může předznamenávat mnohem vyšší riziko jeho rozvoje v budoucnu u potomků. V níže uvedeném textu vám představíme prostřednictvím výsledků studie především rizika rozvoje latentního autoimunitního diabetu (LADA) vzhledem k rodinné anamnéze.
Co si představit pod pojmem latentní autoimunitní diabetes (LADA)?
Z hlediska příčin vzniku diabetu typu LADA lze říct, že se nijak neliší od diabetu I. typu. Spouštěčem bývá autoimunitní reakce organismu spojená s destrukcí beta buněk Langerhansových ostrůvků, které u zdravého člověka běžně produkují hormon inzulín. Ovšem u LADA dochází k rozvoji nemoci spíše pomaleji, což se odráží i na věkové kategorii pacientů, kterým bývá latentní autoimunitní diabetes poprvé diagnostikován – zpravidla mezi 35. až 40. rokem života.
Léčba latentního autoimunitního diabetu bývá v počátcích stavěna na dietních opatřeních, změně životního stylu či perorálních antidiabetikách. Ovšem postupem času dochází k nutné potřebě dávek inzulínu. Současně také nemoc vyžaduje pravidelné sledování na diabetologii pro co nejlepší kompenzaci.
Typ diabetu LADA je stále v hledáčku mnoha vědců na celém světě. Ti pracují nepřetržitě na tom, jaké metody jeho léčby budou těmi nejefektivnějšími pro pacienty.
Studie: Mylné představy o léčbě diabetu. Jak na nemoc nahlížejí lidé v Indii nebo na Tchaj-wanu?
Mylné představy týkající se léčebného režimu při diabetu mohou být velice ohrožující pro zdraví. Pojďme si tedy osvětlit prostřednictvím ...
Jak souvisí rodinná anamnéza se vznikem LADA?
Skupina odborníků z několika severských států (Švédsko, Finsko, Norsko) publikovala v roce 2017 výsledky rozsáhlé studie, které popisují souvislosti rodinné anamnézy diabetu se vznikem LADA. Výzkumu se účastnilo 378 dospělých s latentním autoimunitním diabetem, 1199 lidí s diabetem II. typu a 1484 rodinných příslušníků, kteří sloužili jako „kontrolní skupina“ právě k stanovení vztahu rodinné anamnézy a vzniku LADA. Jaké byly závěry?
- U 10, 1 % účastníků studie s latentním autoimunitním diabetem a u 4,8 % lidí s diabetem II. typu byl přítomný diabetes I. typu v rodinné anamnéze.
- U 35,5 % sledovaných lidí s LADA a u 46,2 % diabetiků II. typu byla vysledována rodinná anamnéza diabetu II. typu.
- U účastníků studie s LADA, kteří měli v rodinné anamnéze diabetes I. typu, převládaly kombinované vysoce rizikové genotypy ve srovnání s účastníky s latentním autoimunitním diabetem a rodinnou anamnézou diabetu II. typu.
A jaký je obecný závěr vědců? „Jakýkoliv typ diabetu v rodině je spojen s rizikem latentního autoimunitního diabetu u dospělých, avšak silná souvislost s rodinnou anamnézou diabetu I. typu naznačuje, že geny spojené s autoimunitou mají větší vliv na rozvoj LADA, než ty, které souvisí s diabetem II. typu.“
Jedna z vědkyň ještě doplnila, že vývoj latentního autoimunitního diabetu (LADA) u dospělých je sice z větší části podporován geny souvisejícími s autoimunitou, ale určitou roli mohou hrát i faktory nezdravého životního stylu, které zvyšují inzulínovou rezistenci.
Zdroj: sciencedirect.com, mayoclinic.org, medicinapropraxi.cz, healio.com
1728
