Jak zjednodušit diabetikovi vstup do dospělosti?
Přechod od dětského lékaře k diabetologovi pro dospělé není vždy jednoduchý. Tento předěl neznamená jen zapamatovat si nové jméno lékaře, trochu se s ním poznat a chodit na jinou adresu. Mnohdy je s tím spojena jiná míra zodpovědnosti nebo celkový pohled na přítomnost diabetu.
Ve své praxi se setkávám především s dospělými pacienty, tedy těmi, kterým už bylo 18 let a následující řádky vychází hlavně z pozorování jejich zkušeností se „vstupem do dospělosti“. Jiná situace také bude ve velkých diabetologických centrech, kde je k dispozici multidisciplinární tým odborníků, a v menších ambulancích, kde lékař či lékařka a sestry často musí zastat několik rolí zároveň.
Je to o vyspělosti nebo přístupu?
Věk je jen číslo, říkává se. A je to tak. Věková hranice dospělosti nezaručuje, že člověk s diabetem převezme plně management diabetu do svých rukou, rodič se o něj přestane strachovat a přechod do jiné ambulance to zpečetí. Setkáváme se s pacienty, kteří mají ve dvaceti letech přehled v technologiích a hojně je využívají, ale i staršími, kteří se měří jednou za dva dny.
Lépe to možná vysvětlí osobní zodpovědnost, respektive její míra. U dětí s diabetem je do režimu často zapojena část rodiny nebo intenzivněji někdo z rodičů. To, jak bude dítě v tomto ohledu samostatné, tak mají z velké míry ve své režii. Nemají to ale vůbec jednoduché a vstupuje do toho mnoho faktorů. Roli hraje třeba to, v kolika letech byl diabetes diagnostikován, jaká byla nebo je dostupná edukace, jaká je spolupráce s dětským diabetologem a mnoho dalších překážek. Diabetes se stává tématem komunikace mezi dítětem a rodičem a mnohdy i zdrojem konfliktů. To, že postupně režii nemoci přebírá dítě do svých rukou může být někdy náročné i pro rodiče. Je to zkouškou důvěry a víry na obou stranách a do toho procesu pak vstoupí nový lékař.
Zdraví máte ve svých rukou: Jak předejít komplikacím diabetu?
Rozvoj komplikací roste ruku v ruce s délkou trvání diabetu. Čím déle je tělo vystaveno vysoké hladině cukru v krvi, tím je větší ...
Zmapujte situaci
Komunikace s dospívajícím může být náročná. Diabetes je ale téma, kde byste měli najít nějakou společnou řeč a být spíš než ve vztahu kontrolor-pacient v pozici partnerů. Dospívající už nechtějí být bráni jako děti a diabetolog pro dospělé už s nimi ani tak pravděpodobně zacházet nebude. Proto si zkuste rozmyslet a probrat některá témata, která mohou být problematická. Například – jste zvyklí se svým dítětem chodit k lékaři nebo si telefonovat pro výsledky. Najednou je to v režii vašeho dítěte, vy ale máte pocit, že tyto informace i nadále potřebujete vědět. Domluvte se. Zkuste třeba vysvětlit, že to není otázkou kontroly, ale pokud nadále bydlíte pod jednou střechou, chcete být co nejvíce nápomocni a je to i pro váš klid. Smiřte se ale postupně s tím, že budete spíš „poradním orgánem“ a do vztahu svého dítěte s lékařem byste už měli zasahovat co nejméně, pokud si to potomek vysloveně nepřeje.
Někdy vás překvapí, že i dítě bude rádo, pokud zájem o léčbu budete mít nadále stejný a nebude mít pocit, že nyní už je to jeho starost, protože „už je přece dospělý/á“. Setkala jsem se bohužel i se situací, kdy tím, že rodiče neměli zprávy od lékaře stran kompenzace diabetu, ustaly postupně rozhovory dítěte s rodiči. Diabetes se ukázal jako takový icebreaker jejich komunikace. Rodiče měli pocit, že to dítě bez problémů zvládá, když jiné informace nemají a samo si o pomoc, pozornost nebo jen prostor se vypovídat, neřekne.
Vynořující se dospělost?
Vývojová psychologie se v posledních letech zabývá termínem vynořující se dospělosti – emerging adulthood – a myslím si, že do jisté míry některé popisy tohoto životního období lze vztáhnout na přechod z dětské diabetologie do ambulance pro dospělé, a tím i porozumět potřebám dítěte s diabetem na komunikaci s lékařem a rodiči.
Vynořující se dospělost je období mezi adolescencí a mladou dospělostí (typicky si představte třeba studenty vysokých škol), kdy na jednu stranu jedinec užívá výhod dospělosti (nemá kontrolu kam chodí, je pánem svého času, má práva dospělého člověka), ale zároveň využívá příležitostně tepla domova nebo čerpá podporu od rodičů (ať už finanční nebo u nich má bydliště atp.). Nezapadá tedy ani do definice období dospívání, ale nelze toto období nazvat ani dospělostí.
Účinky inzulinu a dalších látek ovlivňujících metabolismus glukózy
Inzulin účinkuje prostřednictvím vazby na vysoce specifický afinní receptor, který aktivuje, čímž je odstartován jeho účinek. Receptor je ...
Podobnost není čistě náhodná
Dítě s diabetem je částečně zvyklé, že jsou do léčby zahrnuti rodiče nebo nějaká pečující osoba. Najednou je z pohledu lékaře všechno v jeho režii (a pokud ho v této zodpovědnosti a samostatnosti podporuje, je to jedině dobře), ale často nemá nástroje na to se s touto změnou v krátkém čase vyrovnat. Je tedy naprosto v pořádku, pokud i rodiče nadále vyjadřují svou podporu a v případě potřeby i pomoc a bezpečný prostor a postupně také podporují v přebírání zodpovědnosti za kompenzaci diabetu.
Jak nebýt ani moc ani málo?
Ptejte se. Zkuste se zeptat, jak náročná cukrovka pro dítě aktuálně je, jak to zvládá třeba s přechodem na vysokou školu, jak velkou zátěž to pro něj představuje. Dávejte si velký pozor na to, aby se komunikace po příjezdu dítěte z koleje neomezila na „co cukr?“ – „dobrý“, pak zmizí za kamarády a v neděli si přijde nabalit proviant a prádlo na další týden. Pokud jste to měli takto nastavené od začátku a dítěti plně důvěřujete, víte, že diabetes pro něj není zátěž, je to v samozřejmě v pořádku. Jestli ale bylo zvykem si o tom povídat, občas zasáhnout, pomoct, podpořit – ověřujte si, jak moc „dobrý“ to je. Odchod na vysokou školu nebo jakákoliv jiný zásadní změna v životě je náročná sama o sobě. Otevřenou komunikací pak můžete předejít možným hlubším problémům, které se daly řešit dřív anebo dokonce jim preventivně předejít.
Mgr. Judita Konečná
Působí jako psycholožka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a ve zdravotnickém zařízení Neuron Medical v Brně. V rámci doktorského studia Lékařské psychologie a psychopatologie na 1. LF Univerzity Karlovy v Praze se zabývá duševním zdravím diabetiků a jejich blízkých.
Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Mgr. Judity Konečné
1845