Jak si vybrat pečivo a nenaletět?

Pokud nebudeme jíst pečivo od rána do večera a vybereme to správné, není třeba ho rozhodně z jídelníčku vylučovat. Kvalitní pečivo nám může poskytnout plno prospěšných látek – v první řadě je to cenná vláknina, které máme v jídelníčcích většinou nedostatek, dále některé vitaminy, minerální látky a další prospěšné živiny. Je škoda se o tato pozitiva zbytečně ochuzovat striktním vylučováním pečiva, jak se mnohdy doporučuje.

Obchodní regály jsou ale doslova nabité pekárenskými produkty, jak se v široké nabídce zorientovat a vybrat to správné pečivo, které nebude pouze zdrojem „prázdné energie“?

Proč vybírat celozrnné?

Pečivo z bílé mouky je především zdrojem energie v podobě škrobu, malého množství bílkovin a celkem nevýznamného množství tuku. Bílé pečivo nás určitě neotráví, ale nutričně příliš zajímavé není. Chcete-li od pečiva získat něco navíc, sáhněte po celozrnném. Pečivo celozrnné je vyrobené z celozrnné mouky, tj. mouky, jež vznikne pomletím celého obilného zrna, které není zbaveno povrchových slupek a klíčku, jako je tomu u mouky bílé.
Vyšší nutriční hodnota celozrnného pečiva spočívá v oněch nestravitelných povrchových vrstvách, jež jsou zdrojem vlákniny a v klíčku, jež je zdrojem příznivých mastných kyselin, vyšší je zde i zastoupení některých vitaminů a minerálních látek.

Pšeničné, žitné, špaldové…

Z jakého druhu obiloviny je pečivo vyrobeno, podle toho nese název. Pečivo jednodruhové je vyrobeno pouze z jednoho druhu obiloviny, u nás nejčastěji pšenice, případně žita. Vícedruhové pečivo je vyrobeno z několika druhů obilovin, nejčastěji kombinace pšenice a žita. Podle toho, který druh obiloviny převažuje, nese výrobek jméno, např. pšenično-žitný nebo žitno-pšeničný. Další druhy obilovin jsou např. oves, ječmen, špalda, setkat se lze i s moukami pohankovou, jáhlovou, rýžovou, amarantovou, dokonce i s moukami luštěninovými. (Podle legislativy se mohou speciální chleby podle příslušných surovin jmenovat již v případě, že podíl těchto surovin tvoří z celkové hmotnosti chleba pouhých deset procent. Jinými slovy, pohankový chléb v praxi není zejména z pohanky, jak by se mohl spotřebitel domnívat.)

Celozrnnost spočívá ve formě zpracování!

Z každého zrna lze vyrobit mouka celozrnná a mouka „bílá“. Neznamená to tedy, že špaldová či žitná mouka je automaticky celozrnná, jak se mnozí domnívají. Tedy máme mouku pšeničnou bílou i pšeničnou celozrnnou. Máme mouku žitnou bílou i žitnou celozrnnou, špaldovou bílou i špaldovou celozrnnou atd. Je pravda, že žitná mouka bývá obecně nutričně hodnotnější než mouka pšeničná, ale pokud z mouky chceme vytěžit co nejvíce, hlavním kritériem by měla být celozrnnost.

Jak poznat celozrnné pečivo?

Pokud máte namířeno pro celozrnné pečivo, hledejte jediné slovíčko CELOZRNNÉ! A to jak u balených, tak i nebalených produktů. Nenechte se zlákat názvy jako cereální, tmavé, vícezrnné, může být sice nutričně hodnotnější než pečivo bílé, ale není to podmínkou a není to totéž, co celozrnné.
Někdy není úplně jednoduché celozrnné pečivo najít. Většinou ho objevíte v sekci baleného pečiva, u nebalených produktů už je to značně horší. Pokud neobjevíte pečivo celozrnné, sáhněte alespoň po žitném (raději než pšeničném).

Spolehlivé knäckebroty

Skvělou volbou jsou i knäckebroty, které jsou nejčastěji vyrobené z celozrnné žitné mouky. I zde je ale potřeba se podívat na složení. Spolehnout se můžete například na kvalitní a osvědčenou značku Wasa. U knäckebrotu je navíc velká výhoda v jeho trvanlivosti, můžete ho tak mít doma vždy v zásobě a nemusíte se bát, že by vám zplesnivěl nebo ztvrdnul.
Knäckebrot se vyrábí podobně jako klasické pečivo za pomoci pečení, jedná se tedy o zcela jinou technologii než u pečiva pufovaného či extrudovaného. I to lze čas od času do jídelníčku zařadit, nicméně knäckebrot je jistě vhodnější volbou.

A na závěr jedno malé porovnání…

Jak je na tom pečivo s obsahem vlákniny?

• I bílé pečivo určitý podíl vlákniny obsahuje, průměrně je to ale jen okolo 3 g vlákniny ve 100 g pečiva.
• U celozrnného pečiva se obsah vlákniny pohybuje nejčastěji v rozmezí od 7 do 11 g a pokud sáhnete po kvalitním knäckebrotu, můžete v něm najít i více než 20 g vlákniny!

Co vám o pečivu řekne jeho název

Současná legislativa požaduje následující složení pečiva:

Pšeničný chléb – obsahuje nejméně 90 % podíl pšeničných mouk a tedy jen zanedbatelné množství mouk žitných (max. 10 %)

Žitný chléb – obsahujíe nejméně 90 % podíl žitných mouk z celkové hmotnosti

Žitnopšeničný chléb – obsahuje nadpoloviční množství žitné mouky (tedy více, než 50 %) v poměru k mouce pšeničné, které musí být více, než 10 %

Pšeničnožitný chléb – obsahuje nejméně 50 % pšeničných mouk a podíl mouk ze žita musí být více, než 10 %

Celozrnný chléb – těsto musí obsahovat nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky

Vícezrnný chléb– do těsta jsou přidány mlýnské výrobky z jiných obilovin než pšenice a žita, luštěniny nebo olejniny v celkovém množství nejméně 5 %

Speciální chléb – obsahuje kromě mlýnských výrobků ze pšenice a žita další složku, jako obiloviny, olejniny, luštěniny nebo brambory, v množství nejméně 10 %

Zapojte se do Výzvy 52

Tento článek je součástí projektu Výzva 52 společnosti STOB. Pokud vás zajímají další podobné informace, zapojte se do projektu na stránkách www.stoblkub.cz také. Je to zdarma. Na každý týden je připravena jedna malá výzva, které se můžete zúčastnit a po celý rok tak postupně měnit své životní návyky k lepšímu. A protože jen příjemné změny mají šanci být trvalé, jsou jednotlivé výzvy postavené tak, aby vás bavily. Obsahují motivační videa, blogy, soutěže o ceny a hlavně nespočet zajímavých populárních témat a mýtů, o kterých zjistíte pravdu.

633

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný