Jak se žije diabetikům v Belgii?
Jak se liší péče o diabetiky v jiných částech světa? Jsou na tom lépe, nebo hůře než čeští pacienti? Náš seriál vás tentokrát zavede do Belgie. O podmínkách léčby v této zemi jsme mluvili s místní zástupkyní mladých leaderů Louise Peirsmanovou.
Louise, jelikož vím, že mezi tvé velké záliby patří sport, mohla bys nám trochu přiblížit, jak se ti sportuje s diabetem 1. typu? Jak často si měříš glykemii a jakým způsobem doplňuješ sacharidy?
Je pravda, že mezi mé největší záliby patří běh a hraní fotbalu. Na začátku fotbalových utkání se často potýkám s hyperglykemií (nad 16 mmol/l), kterou u mě vyvolá zvýšený příliv adrenalinu a nervozita před sportovním výkonem. Proto si na začátku utkání musím aplikovat korekční dávku inzulinu. Ale poté, co zápas skončí a já jdu večer spát, musím si naopak dávat velký pozor na hypoglykemie. Je pro mě proto hodně důležité pravidelně si kontrolovat glukometrem hladinu cukru. Měřím se před zápasem, během něj i po něm a především večer před spaním. Když mám hodnoty nízké, doplním sacharidy hroznovým cukrem nebo ovocem. Samozřejmě je pro mě důležité dopředu vědět, kdy budu sportovat a přibližně jak dlouho, a tomu přizpůsobit svůj inzulinový režim – tedy snížit obvyklou dávku.
Mohla bys mi popsat, jak se žije diabetikům v Belgii? Je nutné, abyste si hradili inzulin či různé kompenzační pomůcky sami?
Inzulin, proužky do glukometru a senzory pro kontinuální monitoraci glykemie jsou plně hrazeny vládou. Naše zdravotní péče je tedy velmi dobrá a stejně tak odbornost lékařů je v Belgii na vysoké úrovni. Diabetikům, a zejména dětem, je v rámci léčby cukrovky k dispozici celý tým odborníků – tedy nejen lékaři, ale také zdravotní a dietní sestry, psychologové atd. Tato specializovaná péče o diabetiky je regulovaná tzv. konvencí o diabetu. Když jsem ovšem ve věku 18 let přecházela od dětského lékaře k lékaři pro dospělé, setkala jsem se s tím, že někteří doktoři nevidí velký rozdíl mezi diabetem 1. a 2. typu. Takže mám občas pocit, že se mnou lékaři zacházejí jako s diabetikem 2. typu, což je samozřejmě chyba!
Jsi členkou nějaké organizace, která sdružuje lidi s diabetem a usiluje o zlepšení jejich života s cukrovkou?
Ano, jsem členkou organizačního výboru Jong & Diabeet, který působí pod záštitou Diabetické ligy. V rámci tohoto výboru pořádáme řadu různých akcí jako je například filmová noc či společná návštěva zábavního parku. Cílem těchto aktivit je umožnit osobám s diabetem vzájemná setkání a možnost sdílet zkušenosti s léčbou. Dále organizujeme dia-tábory. Ten letošní se konal ve Slovinsku absolvovali jsme při něm řadu aktivit. Hodně jsme se věnovali pěší turistice či návštěvám plaveckého bazénu. Rovněž připravujeme řadu aktivit u příležitosti Světového dne diabetu jako například společné grilování nebo fotbalová utkání.
Jaká je podle tebe úroveň edukace diabetiků a odborné či široké veřejnosti v Belgii?
Myslím si, že zejména diabetici mladší 18 let mají velmi dobrý přístup k informacím a edukace pacientů je tak na vysoké úrovni. Děti a mladiství s diabetem navštěvují lékaře každé tři měsíce a navíc je jednou ročně každý diabetik hospitalizován na jeden den, během kterého proběhnou všechny důležité testy a kontroly. Lékaři a sestry se snaží pacienty s diabetem neustále vzdělávat a podávat jim klíčové informace týkající se hypoglykemie, hyperglykemie aj.
Myslíš si, že by v Belgii mělo dojít k nějakým změnám v léčbě diabetu, které by vedly ke zkvalitnění života pacientů?
Určitě by bylo vhodné zvyšovat povědomí lidí o cukrovce. Široká veřejnost by měla znát alespoň základní informace týkající se diabetu. Pořád mnoho lidí neví, co je to diabetes a tato neznalost může být například v případě hypo- či hyperglykemie nebezpečná. Bylo by vhodné, aby okolí vědělo, jak má diabetikům v nesnázích pomoci, aby tak neupadli do hypoglykemického kómatu. Bylo by také fajn, kdyby lidé neustále nepozorovali mou ruku, na které mám senzor, nebo se na něj rovnou nevyptávali, ale aby věděli, o co se jedná a senzor neřešili. A právě na rozšiřování informací o diabetu právě s asociací, ve které působím, pracujeme.
Louise Peirsmanová
Louise je 20 let a pochází z Belgie. Diabetem 1. typu jsem onemocněla, když jí bylo 15 měsíců. Nyní již třetím rokem studuje medicínu na univerzitě v Gentu. Miluje sport – jejími nejoblíbenějšími sportovními disciplínami jsou fotbal, běh a jízda na kole.
Mgr. Kamila Leciánová
380
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
