Mocný minerál diabetiků: Zinek reguluje cukr, zlepšuje hojení ran a snižuje riziko komplikací u covidu-19
Jak se správně stravovat při diabetu 2. typu?
Zdroj: Shutterstock
Byl vám diagnostikován diabetes 2. typu a vy se obáváte, co vše budete muset – či spíše nebudete smět – jíst? Jakou speciální dietu budete muset dodržovat? Autorka článku Kateřina Čechová se dle svých slov snaží pojmu „diabetická dieta“ vyhýbat. Nejde totiž o nic jiného než o dodržování zdravých stravovacích návyků. Proč tedy zásady zdravé výživy nazývat „dietou“? Doporučení a tipy, známé v dnešní době z různých médií, platí pro nás pro všechny, ať už cukrovku máme či nikoliv.
Strava je základním léčebným prostředkem u diabetu 2. typu. Dodržování zásad zdravého stravování pomáhá udržovat glykémie v přiměřených hodnotách, má příznivý vliv na naši hmotnost a umožňuje organismu snižovat hladinu krevních tuků. Tím vším může diabetik značně snížit riziko vzniku možných pozdních komplikací tohoto onemocnění.
Racionální výživa znamená mj. snažit se nepřijímat stravou více energie, než organismus při svém fungování spotřebuje. Jinými slovy denní příjem kalorií nemůže být vyšší, než jejich výdej, jinak dochází k nabírání hmotnosti. Diabetes 2. typu se zpravidla pojí s nadváhou. Proto hledáme různými cestami způsob, jak se přebytečných kil zbavit. Máme buď možnost snížit kalorický příjem skrze stravu, nebo zvýšit kalorický výdej pohybem. Nejlépe pochopitelně funguje, když se podaří obě změny realizovat současně.
Kolikrát za den jíst?
Kromě snahy o rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie organismu řešíme často, jakým způsobem a do kolika porcí jídlo během dne rozdělit. Názory odborníků se na toto téma liší. Dovolím si souhlasit s názorem, že většině lidí stačí tři hlavní jídla a např. jedna menší svačina za den. V odborné literatuře se můžeme dočíst, že čím delší jsou pauzy mezi jednotlivými pokrmy (ideálně bez pocitu hladu), tím efektivnější je hubnutí. Každá porce totiž znamená zároveň vzestup glykémie, čímž dochází i ke zvýšené sekreci inzulínu. Jeho vyšší hladina potom podporuje ukládání tuku. V našem jídelníčku by také nemělo chybět dostatečné množství zeleniny, nejlépe aby byla součástí každého jídla. Obsahuje malé množství sacharidů, a tudíž glykemii ovlivňuje jen minimálně.
GI – známá veličina všech diet
Glykemický index (GI) je číslo od 0 do 100, které udává, v jaké míře a jak rychle se vstřebá glukóza z potraviny do krve. Čím je číslo vyšší, tím rychleji glykémie po konzumaci dané potraviny stoupne. Naopak čím nižší, tím pomaleji a méně zvedá glykémii. Potraviny s nízkým glykemickým indexem se vstřebávají do krve pomalu. Organismu dodávají energii dlouhodobě, pozvolna, a s tím souvisí i žádoucí delší pocit zasycení. Potraviny s vysokým GI naopak způsobí, že se glykémie rychle zvýší a brzy také rychle klesne. V ten okamžik pociťujeme hlad.
Co vše ovlivňuje hodnotu GI
Hodnotu glykemického indexu neovlivňuje pouze typ potraviny, ale také obsah vlákniny. Čím je vyšší, tím nižší je její GI. Doporučena je proto konzumace zeleniny, celozrnného či vícezrnného pečiva, celozrnných těstovin a rýže, luštěnin, ovesných vloček, apod.
Přítomnost lipidů a bílkovin v jídle rovněž významně ovlivňuje GI. V praxi to znamená, že například houska ke snídani bude mít jiný GI, pokud ji sníme suchou a jiný GI, když si ji namažeme máslem a doplníme šunkou. Přidáním tuku a proteinu totiž GI jídla snížíme.
Délka tepelného zpracování pokrmu (vaření, pečení atd.) rovněž rozhoduje o rychlosti a míře vzestupu glykémie. Čím déle je potravina tepelně nebo mechanicky zpracovaná (např. příliš doměkka uvařené těstoviny nebo kaše) tím vyšší je její GI. Proto se doporučuje připravovat přílohy „na skus“, brambory vařit ve slupce, ovoce konzumovat syrové.
Vlašské ořechy prospějí našemu srdci i náladě. Diabetici by si je měli dopřávat denně
Máme to štěstí, že vlašským ořechům se v našich zeměpisných podmínkách dobře daří. Z botanického hlediska je vlašský ořech pecka plodu ořešáku ...
Tři klíčové živiny a jak s nimi zacházet
V racionální stravě jde mimo jiné o správné rozložení základních nutrientů – sacharidů, bílkovin a tuků (kromě nich jsou to ještě vitamíny, minerály a voda). Měli bychom se stravovat tak, aby byly všechny živiny v jídle zastoupené v množství, které doporučí váš diabetolog či nutriční terapeut.
Sacharidy
Glykémii nejvíce ovlivňují sacharidy. Proto je vhodné mít přehled o tom, které potraviny je obsahují. Při jejich konzumaci dochází k vzestupu glykémie. Ovšem nelze z toho vyvodit, že bychom měli sacharidy vyloučit z jídelníčku. Jsou totiž hlavním a nejpřirozenějším zdrojem energie pro naše tělo. U sacharidů je pochopitelně důležité sledovat jejich konzumované množství, ale také upřednostňovat sacharidové potraviny s nízkým glykemickým indexem.
Bílkoviny
Bílkoviny jsou další nezbytnou složkou naší potravy. Podle zdroje rozlišujeme živočišné a rostlinné. Živočišné (např. maso, ryby, mléko, vejce a mléčné výrobky) obsahují zároveň i velké množství tuků, proto se jejich konzumace doporučuje v přiměřené míře. Čím je maso nebo sýry tučnější, tím méně je v nich bílkovin. V poslední době populární vegetariánskou stravu lze při diabetu doporučit. Je ovšem vhodné poradit se nejprve se svým lékařem, případně s nutriční terapeutkou, kteří sestaví plán příjmu živin podle individuality.
Tuky
Tuky mají nejvyšší energetickou hodnotu ze všech živin a jejich optimální množství je zhruba jedna třetina denního energetického příjmu. Nadměrná konzumace těchto nosičů chuti může vést nejen k nárůstu hmotnosti, ale také vzniku srdečně cévních onemocnění. Kromě kvantity lipidů sledujme i jejich kvalitu. Měli bychom upřednostňovat rostlinné před živočišnými. Nejvíce se doporučují oleje lisované za studena (olivový, řepkový, slunečnicový). Živočišné lipidy představují zdroj cholesterolu, proto je vhodné omezovat především tučná masa, vnitřnosti, tučné mléčné výrobky, máslo, sádlo, slaninu a salámy.
Saunování: Častou chybou je spojení odpočinku s plaváním v bazénu
Léčba teplem je dlouhodobě známá fyzioterapeutická metoda, která se používá při svalových obtížích, rehabilitacích i jako prevence. Suchý teplý ...
Sklenku čisté vody, prosím
K racionálnímu stravování patří i správný pitný režim. Nejlepší i nejjednodušší volbou je pít v dostatečném množství čistou vodu (někdy se ovšem musíme i o tomto poradit s lékařem vzhledem k možným jiným zdravotní omezení). Džusy a mošty velmi rychle zvedají hladinu cukru, proto jsou vhodné spíše jako léčba hypoglykémie. Buďte obezřetní při nákupu sycených vod a minerálek, které mohou býti slazené cukrem nebo fruktózou a v obou případech budou zvyšovat glykémii.
V rámci zdravé životosprávy je doporučeno omezit alkohol. V případě, že je diabetik léčený inzulínem anebo některými léky, může větší množství alkoholických nápojů zapříčinit hypoglykémii. Není to ale jediný nežádoucí účinek alkoholu. Alkohol je také kaloricky vydatný a tím přispívá k přibírání na váze.
Kontroverzní dia pokrmy
Ráda bych také zmínila tzv. dia výrobky, např. dia cukrovinky, marmelády, čokolády, sušenky a podobně. Jsou slazeny umělými sladidly, obvykle obsahují větší množství tuku, a proto přispívají k tloustnutí. Doporučuje se takové výrobky úplně vynechat. Když už si je občas koupíme, mějme na mysli, že nálepka dia pro nás nemá být výzvou k častějšímu mlsání. Obsah sacharidů i energie té dia dobroty, která nás zlákala, pak určitě poctivě započítávejme do svého denního příjmu.
Čím si osladit život
V dnešní době, která nabádá k omezování klasického bílého cukru, může být pro řadu lidí problém zorientovat se v široké nabídce sirupů a umělých sladidel. Mohou se tak rozhodnout pro alternativu, která obvykle není tou zdravější volbou. Na základě zkušeností pacientů i rad mnoha nutričních terapeutů doporučuji ke slazení nápojů nebo moučníků čekankový sirup. Má přirozeně sladkou chuť, nízký glykemický index a není příliš kalorický. Jako náhražky cukru se také občas používají nekalorická či nízkokalorická sladidla, (kupř. aspartam), často je však diskutována jejich bezpečnost. Jednotlivá sladidla se testují opakovaně a pravidelně a pro každé z nich je stanovena bezpečná přijatelná denní dávka (ADI).
Hodnota GI a příklady potravin
Nízký GI (méně než 30): ořechy, zelenina, houby, luštěniny, méně sladké druhy ovoce,…
Střední GI (zhruba 30 – 70): rýže natural, brambory, bramborové knedlíky, luštěniny, celozrnné obiloviny, celozrnné pečivo, těstoviny, pohanka, ovesné vločky,…
Vysoký GI (více než 70): bílá rýže, mouka, med, buchty, sladkosti,…
Bc. Kateřina Čechová
Od roku 2003 pracuje jako edukační a výzkumná sestra v Centru diabetologie IKEM. Spolupracuje se společností DiaVize a pravidelně publikuje v časopisech.
Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autorky Bc. Kateřiny Čechové
50390