Jak poznat rozdíl mezi tmavým a přibarveným pečivem?

Sledujte popisky a naučte se rozlišovat druhy pečiva. Celozrnné pečivo má obvykle tmavší střídu (vnitřek pečiva) a menší objem v porovnání s vícezrnným. Z výživového hlediska je však rozdíl
markantní. „Klasické tmavé pečivo z vymletých mouk nemá intenzivně tmavou barvu s odstíny do hnědé, ale jen mírně našedivělou střídu. V případě, že obsahuje větší podíl žita, může mít nádech do zelenošedé,“ vysvětluje odborník. „Uměle přibarvené pečivo mívá tmavší barvu od praženého žita nebo ječného sladu. Tyto přibarvující přísady jsou také přírodního původu a potravinářsky naprosto nezávadné. Nicméně pečivo jimi přibarvené nemusí mít nutriční výhody pečiva z vysokovymletých mouk,“ popisuje Jaromír Dřízal, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR

Druhy pečiva a v čem se liší

Pečivo se člení na tři základní druhy: běžné (rohlíky, housky, raženky, bagety či veky), jemné (koláče, šátečky, croissanty, záviny, vánočky) a trvanlivé (perníky, oplatky, sušenky, slané tyčinky, krekry či extrudované výrobky). „Běžné pečivo obsahuje méně tuku a cukru než jemné pečivo, které musí mít alespoň 8 % bezvodého tuku a více než 5 % cukru. Na rozdíl od běžného pečiva je většina výrobků jemného pečiva s náplní. Trvanlivé pečivo obsahuje méně než 10 % vody a je charakteristické delší dobou trvanlivosti,“ zmiňuje výklad komoditní pekařské vyhlášky Ing. Jaromír Dřízal.

Zaměřeno na klasiku – běžné pečivo

Nejvíce konzumujeme běžné pečivo, proto si zaslouží velkou pozornost. Podle surovinového složení se dělí na: pšeničné (min. 90 % pšeničné mouky), žitné (min. 90 % žitné mouky), žitnopšeničné (více než 50 % žitné a 10 % pšeničné mouky), pšeničnožitné (více než 50 % pšeničné a 10 % žitné mouky), celozrnné, vícezrnné, grahamové a speciální. Celozrnné pečivo obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk. Vícezrnné pečivo má vedle tradičních surovin ještě min. 5 % olejnin (slunečnice, dýně, len), luštěnin (cizrna) nebo pseudoobilovin. Grahamové pečivo je vyrobeno ze směsi pšeničné hladké mouky a celozrnné mouky s obsahem otrub. Speciální pečivo obsahuje vedle mouky min. 10 % přídavku pseudoobilovin, luštěnin, zeleniny, mléčných výrobků či brambor.

Podpořte správnou funkci střev celozrnným pečivem

Lékaři a odborníci na výživu často vyzdvihují význam obilné vlákniny, která je nerozpustná a podporuje především mechanický pohyb střev. „Pro zažívací systém má ale také význam rozpustná,
bobtnavá vláknina, která je více obsažena v pečivu s celozrnnou moukou. Rozpustné složky obilné vlákniny mají významný vliv na ochranu střevní sliznice. Dále zpomalují vstřebávání zatěžujících cukrů a jiných nežádoucích látek. Také přispívají ke snižování krevního cholesterolu. Tento vliv je zesílený ještě u pečiva s obsahem žitné, ječné nebo ovesné mouky,“ vysvětlují doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., a doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D., z Ústavu sacharidů a cereálií VŠCHT Praha.

Pretty waitress carrying basket of bread at the baker

Jak správně pečivo skladovat?

V praxi se doporučuje uchovávat pečivo při pokojové teplotě 18 °C, zabalené do čisté utěrky a následně vložené do vhodné nádoby. Teplé nebo vlažné pečivo nechte před uložením vychladnout.
Nádobu je nutné pravidelně čistit, popř. dezinfikovat octovým roztokem (omezuje plesnivění). Pečivo nevystavujte světlu (snižuje obsah vitaminů) a vzduchu (vypařuje se). Nikdy ho nedávejte do lednice, rychleji pak stárne. V případě odložené spotřeby je možné pečivo doma zamrazit. Pečivo se vloží do mikrotenového sáčku, větší kusy (např. veky) je vhodné nakrájet. Před spotřebou je vhodné výrobek krátce ohřát v troubě či mikrovlnce.

Zdroj: Akademie kvality

1305

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný