Jak pečovat o místa vpichu?

1. MÍSTA VPICHU INZULINU

Inzulin se aplikuje do podkoží do tukové tkáně, nikoliv do svalu. U slabšího podkoží pomůže vytvořit kožní řasu.

Rychlost vstřebávání inzulínu je ovlivněna:

Místem aplikace:

* Nejrychleji se inzulín vstřebává z oblasti břicha a horní části paží.

* Pomaleji se inzulín vstřebává z přední a zevní plochy stehen.

* Nejpomaleji se vstřebává z horní zevní části hýždí.

Mírou prokrvení tkání:

* Část těla fyzicky zatížená pohybem je více prokrvená a inzulín se z ní bude vstřebávat rychleji. Při běhu a při jízdě na kole jsou nejvíce prokrvená stehna, při posilování paže.

* Nechcete-li urychlit vstřebávání inzulinu, zvolte proto pro aplikaci místa, která nebudou vystavena fyzické zátěži.

* Ze stejného důvodu rychlost vstřebávání urychluje i masáž místa vpichu.

Teplotou okolí:

* Pobyt v sauně či na sluníčku (např. opalování se na pláži) vstřebávání inzulinu zrychlí.

* Pobyt v chladném počasí vstřebávání inzulinu zpomalí.

Ať již inzulin aplikujete inzulinovým perem, injekční stříkačkou nebo inzulinovou pumpou, je důležité důkladně pečovat o místa vpichu. Stejně tak to platí u míst odběru krve na měření glykémie (nejčastěji prsty rukou) nebo u míst aplikace kontinuálního senzoru. Dodržování zásad péče o místa vpichu snižuje riziko vzniku jizviček, zatvrdlin (lipodystrofie), kožních reakcí a umožňuje správnou funkci inzulinu, kanyl a senzorů.

Zásady péče o místa vpichu

* Neaplikujte inzulin do míst, kde je vidět nebo cítit pohmatem boule, zatvrdlina či modřina.

* Inzulin nikdy neaplikujte do oteklého, barevně změněného, zatvrdlého nebo bolestivého místa.

* Nevpichujte inzulin přes oblečení.

* Střídejte místa vpichu! Při opakované aplikaci inzulinu do stejných míst vznikají změny tukové tkáně v podkoží (tzv. lipodystrofie). Inzulín se z těchto míst špatně a nepravidelně vstřebává.

* Před vpichem inzulinu ověřte pohledem i pohmatem zvolené místo, abyste měli jistotu, že kůže ani podkoží není poškozené.

Alergie na inzulin
Vzácně se může vyskytnout alergie na inzulin: projevuje se opakovaným zarudnutím, pálením a svěděním místa vpichu. V takovém případě se poraďte s lékařem o vhodném řešení, například výměně typu inzulinu.

Rady pro vpich inzulinovým perem

* Před aplikací inzulínu si umyjte ruce mýdlem.

* Zvolte místo vpichu bez bouliček a bez jizev.

* Zvolte správnou délku jehličky. Obecně platí, čím kratší, tím lepší – kratší jehlička (3,5-5 mm) snižuje riziko neúmyslné aplikace do svalu a vpich je méně cítit. Delší jehlu (6-8 mm) zvolte u velmi silného podkoží, vysokých dávek inzulinu či při použití inzulinu U-300 glargin.

* Jehličky jsou na jednorázové použití. Pravidelně je měňte. U použité jehly není aplikace sterilní, hrozí její otupení (větší bolestivost vpichu), ohnutí (vytékání inzulinu) či ucpání (neaplikování doporučené dávky).

* Před každou aplikací inzulinu ověřte průchodnost jehly odstříknutím 2 jednotek inzulinu. Sledujte hrot jehly, kde se musí objevit kapka inzulinu. Neobjeví-li se kapka, odstříknutí opakujte. Neobjeví-li se stále, jehličku vyměňte za novou.

Máte obavy z injekcí inzulinu?

Máte-li potíže s častou aplikací inzulinu inzulinovým perem, můžete k usnadnění aplikace využít teflonovou (měkkou) kanylu i-Port. Inzulinovým perem aplikujete inzulin do kanyly tak, abyste se nemuseli při každém vpichu píchat do kůže. Kanyla se přepichuje každé 3 dny, podobně jako u kanyl inzulínové pumpy. Do kanyly pasují jehličky o délce 5-8 mm. S rozestupem 1 hodiny lze do kanyly aplikovat krátce i dlouze působící inzulin.

Rady pro vpich kanyly inzulinové pumpy

* Místo vpichu kanyly pečlivě vydezinfikujte a udržujte jej čisté.

* Kanylu zavádějte hbitým pohybem ručně, nebo s pomocí zavaděče. Pomalé zavedení kanyly zvyšuje riziko jejího zalomení.

* Pravidelně kontrolujte místo vpichu a při následujících příznacích kanylu vždy vyměňte:

– Oteklé, zarudlé, proteplené, zatuhlé, bolestivé místo: může znamenat zánět (absces).

– Místo vpichu je cítit po inzulinu: kanyla je povytažena, inzulin obtéká kanylu a nevstřebává se správně.

– Krvácení z kanyly, modřina v místě vpichu: neúmyslná aplikace do svalu či do cévy.

– Hyperglykemie, která neklesá po aplikaci korekčního bolusu: kanyla může být zalomená či ucpaná.

* Kanylu přepichujte každé 2-3 dny. Delší pobyt kanyly v kůži zvyšuje riziko místních komplikací, tvorby jizev a zatvrdlin (lipodystrofie). Přepich kanyly naplánujte na ráno či dopoledne a za 2-3 hodiny změřte glykemii pro ověření funkčnosti kanyly.

* Vždy s sebou noste náhradní kanylu pro případ neplánovaného odlepení, stržení či zalomení kanyly.

Alergie na kanylu či náplast

Vzácně se může vyskytnout alergická či kožní reakce na kanylu či její náplast. Při opakovaných reakcích proberte se svým lékařem výměnu kanyly či možnosti tvorby bariéry mezi náplastí a kůží.

2. MÍSTA MĚŘENÍ GLYKEMIE

Rady pro vpich odběrovým perem glukometru

* Vždy si před měřením glukometrem umyjte ruce mýdlem. Snížíte tím riziko zkreslení hodnot nečistotami či zbytky jídla na rukách. Po umytí si ruce pečlivě utřete do sucha, aby se kapička krve nemísila s vodou. Místo nedezinfikujte, dezinfekce může výsledky zkreslit.

* Pro vpichy autolancetou používejte více prstů na obou rukách a postupně je při odběru krve střídejte.

* Kapku krve vždy odebírejte z boční části bříška prstu, která je dobře prokrvena a je méně citlivá než prostředek bříška prstu.

* Pro přesný výsledek první kapku otřete a pro měření použijte druhou kapku krve.

* Pravidelně měňte lancetu v odběrovém peru, nejlépe po každém vpichu. Opakovaně používaná lanceta je tupá (vpich více bolí, je třeba použít větší hloubku a vytvoří na prstu větší díru) a není sterilní (naměřené hodnoty mohou být ovlivněny nečistotami).

Alternativní místa odběru
Někteří lidé využívají k odběru jiná místa, než prsty, nejčastěji dlaň či předloktí. V situaci rychle se měnící glykemie však mohou mít hodnoty z těchto míst odchylku/zpoždění. Tato místa nejsou vhodná pro měření glykemie pro kalibraci senzoru.

Rady pro vpich senzoru

* Senzor aplikujte na místo doporučené výrobcem (nejčastěji je to břicho, paže či horní část hýždí). Aplikujete-li senzor na jiné než doporučené místo, vždy si ověřte častým měřením glukometrem, že senzor měří přesně.

* Před aplikací senzoru místo omyjte nezvláčňujícím neparfémovaným mýdlem, vydezinfikujte a nechte zcela zaschnout.

* Krvácí-li místo vpichu po aplikaci, většinou se nic neděje. Nechte krev zaschnout a poté jí otřete navlhčeným ubrouskem. Velmi výjimečně může při výrazném krvácení (nechtěná aplikace do cévy) senzor přestat měřit.

* Mezi místem aplikace senzoru a místem aplikace inzulínu (kanylou, perem) by měl být min. 2,5 cm rozestup.

Jak má vypadat místo vpichu senzoru?

Suché: neaplikovat senzor bezprostředně před/po pobytu ve vodě.

Odmaštěné: neaplikovat senzor na kůži ošetřenou krémy, masti a tělovými mléky.

Nepotící se: neaplikovat senzor před nebo po fyzické aktivitě, sauně apod.

Zdravá kůže: neaplikovat senzor do vyrážky, strupu, jizvy.

Bez překážek: neaplikovat senzor na nadměrné ochlupení, eventuelně místo oholit.

Dezinfikované: před aplikací senzoru nechte dezinfekci vždy zcela zaschnout.

Co dělat, když senzor nelepí?

Při pobytu ve vodě, v teplém počasí, při fyzické aktivitě může být snížená lepivost vlastní náplasti senzoru. Senzor je možné na kůži fixovat různými metodami, například:

* Průhledné náplasti: Tegaderm, Opsite Flexifix.

* Neprůhledné náplasti: Kinesio Tape, Coban, Atrauman.

* Ochranné návleky/pásky: CatCareDia, 3D vytištěné držáky na senzor s páskem.

Náplasti lepte na suchou, odmaštěnou, nepotící se kůži. U Kinesio Tejpu vždy před nalepením nůžkami zaoblete okraje.

Co dělat při kožní reakci?

Tvorbě kožních reakcí na senzor či kanylu inzulínové pumpy je možné předejít několika metodami:

* Aplikace bariérové látky pod místo vpichu, například: Cavilon, Flixonase, ConvaTec Silesse.

* Aplikace senzoru či kanyly přes jinou náplast, například Tegaderm, Kinesio Tejp, Compeed.

Závažnější kožní a alergické reakce na vpich kanyly či senzoru řešte se svým lékařem.

Bc. Kateřina Čechová

11322

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný