Jak se žije diabetikům v Bulharsku

Rossitzo, jak bys zhodnotila úroveň péče o diabetiky v Bulharsku?

V Bulharsku je většina typů inzulinů plně hrazena pojišťovnou, pouze některé si částečně hradí pacienti. Inzulin je předepisován endokrinology na období šesti měsíců, přičemž recept na léčiva musí být ověřený a schválený státním zdravotním fondem.Testovací proužky do glukometru jsou hrazeny v počtu 300 kusů za rok. Toto množství je ovšem nedostatečné, a pokud pacientpotřebuje více testovacích proužků, musí si je dokoupit sám na vlastní náklady. Cena proužků je ovšem vysoká a ne každý pacient si je může dovolit, což bohužel vede k častým dekompenzacím diabetiků. Jehly do inzulinových per si pacienti musí hradit sami, stejně jako testovací proužky používané ke stanovení ketolátek v moči. Nyní se státní zdravotní institut snaží zavádět inzulinové pumpy pro děti a také pokrýt náklady spojené s touto léčbou.

Jsi členkou nějaké organizace, která se věnuje edukaci a zkvalitnění života osob s diabetem?

Ano, od roku 2012 působím jako dobrovolnice v bulharském svazu diabetiků. Nedávno jsem se také stala předsedkyní nově vzniklé organizace, která se soustřeďuje na mladé a dospívající osoby s diabetem. Jelikož tato organizace funguje pod záštitou větší národní asociace, podílíme se tak na celé řadě projektů s cílem zapojit do naší organizace další mladé diabetiky. Nedávno naše organizace pořádala akci u příležitosti světového dne zdraví. Jednalo se o běh na pět kilometrů, který vedl Gavin Griffiths z Anglie, člen sportovní organizace DiAthlete. Cílem této sportovní události bylo šířit myšlenku, že i s cukrovkou lze vést aktivní život a vyznávat zdravý životní styl. Akce zaznamenala velký úspěch a zúčastnilo se jí 400 běžců. V rámci této události se představil také náš fotbalový DiaEuro tým, který bude Bulharsko reprezentovat na mezinárodní soutěži DiaEuro 2016 v Bosně a Hercegovině. Fotbalisté si zahráli přátelský zápas se svými fanoušky a sponzory a snažili se tak zlepšit povědomí veřejnosti o diabetu.

Jaká je, podle tvého názoru, míra edukace diabetiků v Bulharsku?

Domnívám se, že míra edukace je poměrně nedostatečná. Bylo by potřeba více vést obyvatele ke zdravému životnímu stylu. A co se diabetu týče, léčba cukrovky by měla být vnímána jako neustálý proces, který rozhodně nemůže skončit sdělením všeobecných informací krátce po diagnostikování diabetu.

Máš představu, jak by se mohla v Bulharsku zlepšit péče o diabetiky?

Měl by se stanovit státní program pro léčbu diabetu, což by jistě vedlo ke zlepšení kvality života osob s diabetem. Mělo by se lépe pracovat s tematikou prevence diabetu, léčby tohoto onemocnění a zejména upozorňovat na pozdní komplikace spojené s cukrovkou. Dále by se měla zvýšit míra edukace nejen samotných diabetiků, ale i široké veřejnosti. S informacemi o problematice cukrovky a její léčbě by se veřejnost měla seznamovat již na základní škole.

Rossitza Handjiyska z Bulharska

Rossitza pochází z bulharského města Sofie, je jí 27 let a pracuje ve francouzské počítačové společnosti jako obchodní analytička. Působí také jako dobrovolnice v asociaci sdružující pacienty. Získala titul bakaláře v oboru francouzská filologie a nyní studuje magisterské studium zaměřující se na marketing a reklamu. Ve svém volném čase se ráda setkává s přáteli, hraje tenis, cestuje nebo navštěvuje různé koncerty. Velmi ráda totiž poznává nové lidi, k čemuž má spoustu příležitostí díky svému zaměstnání.

Mgr. Kamila Mikesková

603

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný