Inzulinové pumpy

Inzulinovou pumpu nosí uživatel stále při sobě, ze zásobníku pumpy je prostřednictvím infuzního setu (hadičky s kanylou), neustále dodáván inzulin do podkoží. Kanyla se aplikuje v závislosti na typu, zpravidla pomocí zavaděče, kolmo, nebo šikmo do podkoží. Inzulin je aplikován v hloubce podkoží 6 – 9 mm. Kanyly jsou teflonové, které měníme po cca 3 dnech, nebo kovové, kde je doporučena frekvence výměny 1 – 2 dny. Kanyly jsou rozpojitelné a umožňují odpojení pumpy od těla (přerušení dodávky inzulinu) v případě koupání, fyzické aktivity kdy by byla pumpa spíše na obtíž, nebo léčby hypoglykémie. Plánované odpojení pumpy je doporučováno na maximálně 2 hodiny.

Režim bazál – bolus

Léčba inzulinovou pumpou probíhá v režimu bazál – bolus. Bazální inzulin je vydáván v průběhu celého dne a noci pro zachování běžných funkcí organismu bez příjmu potravy.

1. Bazální inzulin

Při zátěži můžeme bazální dávku snížit a při vyšší potřebě inzulinu (například při viróze) naopak zvýšit. Tím lze zamezit přílišnému poklesu, nebo vzestupu glykémie. Podávání bazálního inzulinu lze úplně přerušit při odpojení pumpy (maximálně na 2 hodiny), nebo aktivaci funkce LGS – Low glucose suspend / nízké zastavení (aktuálně jen pumpy VEO). Bazální dávkování je realizováno pomocí nastaveného programu. Některé pumpy umí aplikovat inzulin od 0,025 jednotky/h až ve 48 časových úsecích za 24 hodin v několika přednastavených profilech (využití při směnách v pracovním procesu, víkendy, aktivní dny).

2. Bolusové dávky

Bolus je dávka inzulinu podaná na vyžádání při příjmu potravy. Také bolus lze na základě znalostí o potřebě inzulinu volitelně měnit. Bolus aplikujeme i ke korekci (snížení) zvýšené glykémie – korekční bolus. Pumpa nám umožňuje výdej inzulinu několika způsoby (bolus normální, rozložený nebo kombinovaný). V závislosti na znalostech aktuálního stavu a množství přijatých sacharidů jej můžeme aplikovat rozloženě v čase v rozmezí 30 minut až několik hodin, nebo kombinovaně, kdy je část aplikována ihned a část je rozložena v čase. Zde se uplatňují znalosti o obsahu sacharidů a glykemickém indexu potravin. Volba závisí na okolnostech a vlastních zkušenostech.

Pumpy mají i kalkulátory bolusových dávek, které na základě přednastavených parametrů (sacharidový poměr, citlivost na inzulin, délka působení inzulinu, cílová glykémie) a dále pak po vložení aktuálních hodnot glykémie a sacharidové dávky, nabídnou dávku inzulinu. Je na zvážení každého uživatele, zda výsledek kalkulace akceptuje, nebo právě na základě znalostí budoucích podmínek zvolí dávku upravenou.

Hodnotu glykémie lze do některých pump vkládat i ručně, pokud není použit automaticky komunikující glukometr. Bolus lze aplikovat navolením přímo na inzulinové pumpě, nebo pomocí dálkového ovládání, které je součástí některých inzulinových pump. Veškeré aplikace bolusových dávek a další úkony jsou zaznamenány do paměti pumpy a jsou uživateli kdykoliv k dispozici. Výhodnou funkcí některých pump, je zobrazení množství aktuálního inzulinu (podaného jako bolus), jako varování před neuváženou další aplikací inzulinu například ke korekci vyšší glykémie.

Další funkce inzulinových pump

Pumpy mají možnost přepnutí zvukové signalizace na vibrace, zjištění množství celkové denní dávky inzulinu aplikované v předchozích dnech, možnost uzamčení klávesnice, nebo blokování výdeje inzulinu a další bezpečnostní funkce, včetně signalizace ucpaného infuzního setu.

Kontinuální měření (CGM)

Některé pumpy umožňují kromě dávkování inzulinu sledovat i koncentraci glukózy v podkoží v reálném čase pomocí CGM – Continuous glucose monitoring. Pumpa Paradigm Veo má prozatím jako jediná zpětnou vazbu na monitoraci a automaticky může zastavit výdej inzulinu při nízké glykémii. Je to první krok k uzavřenému okruhu.

Veškeré informace z pump, můžeme přenést do PC a v některých systémech data sdílet s lékařem. Systém umožňuje dokonalý přehled o průběhu léčby a monitoraci úkonů pumpy, glykémií naměřených glukometrem a glykemickou křivku z měření kontinuální monitorace.

Výhody léčby inzulinovou pumpou

Léčba inzulinovou pumpou přináší při optimálním využití jejich funkcí možnost řízení léčby diabetu s výslednou dobrou kompenzací, která je podmínkou úspěšné prevence pozdních komplikací diabetu, zlepšení pocitu zdraví a výkonnosti. Umožňuje také:

• Odstranění ranních hyperglykémií optimálně nastavenou bazální dávkou.
• Zavedení liberalizované stravy, tedy uvolnění striktního jídelního režimu, flexibilitu při různorodosti časů jídel.
• Redukci hmotnosti (souvisí se snížením dávky inzulinu).
• Snížení velikosti inzulinových dávek.
• Snížení počtu vpichů do podkoží, jedenkrát za cca 3 dny (podle typu kanyly).
• Pomalu plynoucí dávkování inzulinu, šetrné k podkoží.
• Upravování bazální dávky při větší fyzické aktivitě.
• Téměř fyziologické podávání exogenního inzulinu, s minimální variabilitou účinku ve srovnání s injekční aplikací 4 – 5x denně.

Existují farmakoekonomické studie, přesvědčivě ukazující efektivitu léčby pumpou z pohledu snížení rizika rozvoje pozdních komplikací, za podmínek dosažení zlepšení HbA1c, nebo snížení dávky inzulinu.

Od kdy se inzulinové pumpy používají?

Inzulinová pupa je používána v ČR klinické praxi od roku 1978. Rozšíření inzulinových pump se velice liší, především díky rozdílnému přístupu k úhradám v jednotlivých zemích. V ĆR jsou používány pumpy přibližně u 5 % pacientů s diabetem 1. typu, v Holandsku, Israeli a USA jsou používány nejčastěji, asi u 20 – 25 % osob s diabetem 1. typu. Od roku 1998 jsou v ČR data o pacientech léčených inzulínovou pumpou shromažďována v registru, který spravuje Diabetologické centrum v Plzni.

Inzulínová pumpa je plně hrazena ze zdravotního pojištění.

V sazebníku VZP jsou uvedeny desítky inzulinových pump využívaných k léčbě v ČR. Jsou zde však uvedeny i pumpy, které jsou již technicky zastaralé, nebo se k léčbě nepoužívají z jiných důvodů. V praxi jsou u nás využívány pumpy 5 typů od 4 výrobců. Pumpy jsou zařazeny do tří kategorií (v praxi do dvou, protože pumpy nejnižší kategorie se na našem trhu již nevyskytují).

5099

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný