Inzulínová rezistence aneb Když přeslazené buňky volají o pomoc

Autor: DIAstyl 10. 08. 2023 DIAtéma

Nadměrná konzumace potravin vede k inzulínové rezistenci Zdroj: Freepik

Vysoká hmotnost, obtížné hubnutí, častá únava, vlčí hlad nebo různé zdravotní problémy... Pokud vám je tento výčet povědomý, zbystřete. Možná se totiž jedná o inzulínovou rezistenci. Je to vlastně metabolické onemocnění, které stojí za většinou chronických onemocnění a za předčasným stárnutím. Zákeřnost inzulínové rezistence je o to větší, že o sobě nemusí dát vědět i dlouhé roky – a hlavně nebolí. Co je její příčinou a jak ji bezpečně poznat?

Nekvalitní zpracované jídlo, časté mlsání sladkého a absence pohybu může vyústit v inzulínovou rezistenci. To znamená, že buňky našeho těla přestanou na vyplavený inzulín reagovat. Ten je ale životně důležitý, protože reguluje krevní cukr. Bez něj zkrátka nemůžeme přežít!

Fakt: V České republice má 30 % nediabetické populace inzulínovou rezistenci.

Co to je a jak vzniká?

Veškeré sacharidy, které v potravě přijmeme, se rychle mění na glukózu. Ta je ale pro naši krev toxická a tělo se ji snaží pomocí inzulínu, který je jakýmsi klíčem pro vpuštění krevního cukru do buněk, honem rychle uklidit. Většinu glukózy tělo (respektive buňky) okamžitě spálí, další je uložena do jater, kde je připravena k dodání energie v případě, že nebudeme dlouho jíst. Ale co když jsou všechny tyhle „zásobníky“ plné? Kam s přebytečnou glukózou? Ano, správně – ukládá se rovnou do tukových buněk.

Zajímavost: Průměrný dospělý člověk může uložit 350 až 500 gramů glukózy (cca 2 000 kcal/den). Tukové zásoby žádnou horní hranici nemají, tuk se může ukládat neomezeně.

Jak by to v ideálním případě mělo fungovat?

1. Snědené jídlo se rozloží na krevní cukr – tzv. glukózu.
2. Krevní cukr vstupuje do krevního oběhu. Ten dává signál slinivce, aby uvolnila inzulín.
3. Díky inzulínu vstoupí glukóza do buněk, a je tak přeměněna na energii.
4. Zbytek glukózy se uloží do jater.
5. Po vstoupení glukózy do buněk dává tělo signál inzulínu, že už není potřeba.
6. Nízká hladina inzulínu upozorní játra, aby byla k dispozici v případě potřeby uvolnit energii.

Při inzulínové rezistenci:

1. Do krve se dostává opravdu velké množství krevního cukru (glukózy).
2. Slinivka se snaží pokrýt velké množství glukózy, a tak pumpuje více inzulínu, aby byl všechen krevní cukr dodán do buněk.
3. Buňky jsou však přehlcené glukózou a další nepřijmou – postupem času se stávají rezistentní na inzulín.
4. Játra jsou přeplněná a posílají přebytek krevního cukru do tukových buněk, aby se uložily jako tuk.
5. Slinivka stále produkuje více a více inzulínu, aby se pokusila přimět buňky správně reagovat a fungovat.
6. Buňky stále odmítají přijmout další glukózu, slinivka je z toho vyčerpaná, a nakonec nestíhá.
7. Cukr v krvi stoupá a vzniká hyperglykémie.

Levandule zatočí s vypadáváním vlasů a může ulevit při každodenní aplikaci inzulínu

Levandule je obecně známá pro své zklidňující účinky – polštářky napěchované levandulí, které koupíte na každém dobrém jarmarku, jsou toho ...

Příčiny inzulínové rezistence

Je to vlastně velmi jednoduché a příčiny jsou následující: nadměrná konzumace cukru a potravin s vysokým glykemickým indexem, nedostatek pohybu, stres, špatné spánkové vzorce (o tom, proč je důležité poslouchat svůj cirkadiánní rytmus, se dočtete zde) a nepravidelná strava. K tomu velkou měrou přispívá i alkohol a kouření cigaret.

Prognóza do budoucna

V první řadě se jedná o již zmíněnou hyperglykémii – tedy velmi vysokou hladinu cukru v krvi. Ta často nebolí, ale vede k vážnému poškození cév, vysokému krevnímu tlaku a k riziku srdečních onemocnění. Inzulínová rezistence také ale snižuje průtok krve v mozkových buňkách (riziko mrtvice) a vyvolává oxidační stres.

Bohužel vede i k nadměrnému ukládání tuku, poškození zraku, Alzheimerově chorobě, mrtvici, rakovině a v neposlední řadě samozřejmě k diabetu 2. typu.

Můj příběh: Bércové vředy mi nedovolují normálně žít. Bolesti mě přivádějí k šílenství, říká pan Petr

Je mi 82 let a vím, že spousta lidí v mém věku trpí různými nemocemi, nebo se tohoto věku ani nedožijí. Mohl bych tak být rád, že tady ještě ...

Jak poznat, že mám inzulínovou rezistenci

Faktorů je samozřejmě více – od genetiky po na první pohled viditelné faktory. Prvotní náznaky pocítíte v případě velkého obvodu pasu (BMI vyšší než 25), vysokého krevního tlaku, častých chutí na sladké, výkyvů energie či změn nálad. Samozřejmě lze tuto skutečnost poznat i z krevních testů – ty nejspíše odhalí vysokou hladinu cukru v krvi, vysoké triglyceridy (krevní tuk), vysoký LDL a nízký HDL cholesterol.

Prevence je základ

Snad už při prvním podezření na inzulínovou rezistenci byste měli snížit příjem sacharidů! Ne vždy se tím ale problém vyřeší. Důležité je v prvé řadě hlídat si váhu, abyste omezili všechna rizika spojená s tímto metabolickým syndromem. Dále: