Inzulin není překážkou

Inzulin není překážkou

Nejčastější obavy pacientů z léčby inzulinem jsou strach z přibírání na váze, strach z hypoglykemie a samozřejmě také strach z jehly a "bolestivé" aplikace inzulinu. Často si také pacienti myslí, že inzulin znamená jejich selhání nebo se obávají, že budou zapomínat inzulin si včas podat.

 

Podívejme se nyní blíže na jednotlivé bariéry vůči léčbě inzulinem:

Aplikace inzulinu je bolestivá

Aplikace inzulinu se dnes prakticky výhradně provádí pomocí aplikátorů inzulinu – inzulinových per. Ty jsou opatřeny jehličkami, které jsou krátké, tenké a mají speciální povrch, který zajišťuje
jemný a prakticky bezbolestný vpich. Znáte někoho, kdo si aplikuje inzulin tímto způsobem? Zeptejte se ho na jeho zkušenosti.
Nezapomínejte střídat místa vpichu a využívat všechny doporučené oblasti těla (břicho, stehna, paže), předejdete tak nevratným změnám na kůži a v podkoží, které mohou způsobovat zvýšenou bolestivost a zhoršené vstřebávání inzulinu.

Užívání inzulinu je nepohodlné a složité

Aplikace inzulinu pomocí inzulinových per je snadná a diskrétní. Inzulinové pero je lehce přenosné a jednoduše ovladatelné. Zeptejte se svého lékaře nebo zdravotní sestry na podrobnosti ohledně aplikace inzulinu pomocí tohoto typu aplikátoru.

Budu zapomínat na aplikaci inzulinu

V případě, že vám lékař doporučil aplikaci dlouhodobého inzulinu před spaním, spojte si užití inzulinu s nějakou činností, kterou pravidelně před spaním vykonáváte (např. čištění zubů – položte si inzulinové pero vedle zubního kartáčku).
V případě, že máte obavy, že aplikace krátkodobého nebo mixovaného „humánního“ inzulinu 30 minut před jídlem je pro vás příliš komplikovaná (flexibilní pracovní doba, zapomínání), poraďte se se svým lékařem o možnosti léčby prostřednictvím inzulinových analog. Ultrakrátce působící analoga inzulinu účinkují rychleji a umožňují tak aplikaci teprve 5-10 minut před jídlem, v horším případě i v průběhu jídla nebo těsně po něm.

Existuje řada inzulinových režimů s aplikací inzulinu 1x nebo i 4x v různou denní dobu. Poraďte se se svým lékařem, který typ inzulinového režimu by byl tím nejlepším pro vás a který by byl v souladu s vaším životním stylem.

Léčba inzulinem znamená mé selhání

Diabetes 2. typu je progresivní, pomalu se zhoršující onemocnění. Většina osob s diabetem, přestože dodržují doporučená režimová opatření (dietu, dostatek pohybu, snahu o dosažení
optimální hmotnosti), dospěje během svého života k momentu, kdy bude potřebovat léčbu inzulinem. To však v žádném případě neznamená, že k tomu došlo vaší vinou nebo vašim osobním selháním.
Nejpodstatnější je v takovém případě snažit se ze všech sil tuto změnu v léčbě přijmout. Začít můžete například se získáváním informací o tom, jak nejlépe udělat inzulin součástí vašeho každodenního života.

Mám obavy z nežádoucích účinků inzulinu

Osoby s několik let trvajícím diabetem, který nebyl dobře kontrolovaný (krevní cukr byl dlouhodobě zvýšený, nebo kolísavý), jsou vystaveny zvýšenému riziku vážných cévních komplikací. Jedná se zejména o infarkt myokardu, mozkové příhody, selhání ledvin, syndrom diabetické nohy a další. Jsou případy, kdy lidé dávají zahájení léčby inzulinem do souvislosti s těmito komplikacemi. U naprosté většiny osob je však objevení se těchto závažných nemocí důsledkem dlouhodobě neuspokojivé kontroly diabetu (často již řadu let před stanovením diagnózy). Udržování hladin vašeho krevního cukru co nejblíže normálním hodnotám může podstatně snížit riziko vzniku a zhoršování diabetických komplikací. Pokud se inzulin užívá v souladu s lékařským doporučením, jedná se o zcela bezpečný a efektivní způsob léčby vašeho diabetu.

Bojím se hypoglykemie

Nejčastějším nežádoucím účinkem inzulinu je pokles hladiny cukru v krvi – hypoglykemie. Těžké případy hypoglykemie jsou velmi zřídkavé, přičemž častěji (průměrně jednou ročně) se vyskytují u osob s diabetem 1. typu. U osob s diabetem 2. typu dochází k projevům hypoglykemie podstatně méně často, a to i v případě, že jsou léčené inzulinem. Vzniku hypoglykemie lze účinně předcházet pomocí častého self-monitoringu (samostatného měření) krevního cukru – glykemie. Rovněž znalost varovných známek provázejících počínající pokles krevního cukru a časná reakce mohou předejít vzniku těžké hypoglykemie.

Po inzulinu se prý přibírá

Je pravdou, že u řady pacientů dochází po zahájení léčby inzulinem k nárůstu hmotnosti, zejména v důsledku snížení krevního cukru a vymizení vylučování glukózy do moči. Pokud vás tento problém znepokojuje, promluvte o něm se svým lékařem, případně si domluvte schůzku s dietním poradcem a určitě naleznete způsob jak jej vyřešit.

Inzulin je příliš drahý

Ano, léčba inzulinem není levná a v mnoha krajinách je stále pro řadu pacientů, kteří by inzulin potřebovali, nedostupná. V České republice je ale léčba inzulinem z velké části nebo úplně hrazena z prostředků zdravotního pojištění a je tudíž k dispozici pro všechny, kdo ji potřebují.

Nebudu vědět kdy a kolik inzulinu si mám aplikovat

Ujistěte se, že vám lékař dal srozumitelné písemné instrukce o tom, kdy, jak a kolik inzulinu si máte doma aplikovat. V případě, že si nejste zcela jistí o správném postupu při aplikaci inzulinu, neváhejte kontaktovat svého lékaře. Ptejte se, dokud neporozumíte všemu ohledně aplikace inzulinu. Není ostudou nevědět, ale nechtít vědět!!!

Nevěřím, že skutečně potřebuji léčbu inzulinem

Obvykle se stává, že pacient ve chvíli, kdy mu je nabídnuta léčba inzulinem hledá jiné alternativy a pochybuje o skutečné nutnosti tohoto způsobu terapie. Promluvte si znovu se svým lékařem o tom, proč je pro vás inzulin potřebný a co očekává od zahájení inzulinoterapie.

Budu se muset vzdát svých aktivit a zájmů

V naprosté většině případů může pacient pokračovat ve všech aktivitách, které provozoval před zahájením léčby inzulinem. Pravděpodobně bude nezbytné častější monitorování hladiny krevního cukru pomocí glukometru a větší důslednost při volbě jídla a stravování. Promluvte se svým lékařem o možnostech, jak přizpůsobit a sladit váš léčebný režim s vašimi aktivitami a zálibami.
Častou obavou u starších lidí v souvislosti s potřebou inzulinové léčby je strach ze ztrát nezávislosti a soběstačnosti v důsledku výskytu hypoglykemií, nebo omezené schopnosti nastavit a aplikovat si správnou dávku inzulinu. K zmírnění těchto obav lze požádat svého lékaře či zdravotní sestru o poskytnutí informací o základech aplikace inzulinu pomocí inzulinových per, která v současnosti tvoří standardní způsob „píchání“ inzulinu. Další možností usnadnění inzulinoterapie u starších lidí a zvýšení pravděpodobnosti správné a pravidelné medikace je využití agentur domácí péče, které mohou starším lidem při aplikaci inzulinu asistovat. Někdy pomůže naučit starší pacienty s diabetem správně rozpoznat příznaky hypoglykemie a postupy k ulehčení aplikace inzulinu (využívání budíků k připomenutí času aplikace, zapisování aplikace do záznamníku, sluchové kontroly při nastavování dávky apod.).
Další obavy související se životním stylem se týkají nedostatku času, častého cestování, nepravidelného stravování a s tím spojeného strachu z omezení flexibility v důsledku zahájení inzulinoterapie. V případě těchto obav požádejte svého lékaře o bližší informace týkající se inzulinových režimů poskytujících určitou flexibilitu a o vysvětlení zásad bezpečného cestování
s inzulinem.
Někteří lidé mají vážné obavy, že by v souvislosti s léčbou inzulinem mohli přijít o zaměstnání. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že kromě několika specifických profesí (piloti, řidiči prostředků hromadné dopravy apod.) není v současnosti zahájení léčby inzulinem důvodem pro ukončení pracovního poměru. Pokud by měl váš zaměstnavatel pochybnosti o vaší schopnosti vykonávat danou profesi, požádejte o vyjádření svého lékaře.

Bude se cítit trapně, že si „píchám“

V roce 2012 se léčilo v ČR s diabetem více než 841 000 osob, což představuje přibližně 8 % populace. Vzhledem k předpokladům bude tento počet dále narůstat. Přibližně třetina z těchto lidí si
píchá inzulin, což rozhodně není zanedbatelné množství vašich „kolegů“.
I když rozhodně není třeba cítit se při aplikaci inzulinu jakkoliv trapně, je tento pocit zejména v prvním období po zahájení léčby inzulinem pochopitelný.
Nepříjemné pocity provázející píchání inzulinu však již nejsou v době používání inzulinových per tak časté. Na rozdíl od nepraktických stříkaček a lahviček s inzulinem používaných v minulosti lze inzulinové pero nosit bez obav a diskrétně v kapse či kabelce a jeho použití na veřejnosti či v práci rozhodně nebudí rozruch či pohoršení. Aplikace inzulinu perem je snadná a nezabere obvykle více než 30 sekund.

Doporučení:

  • Pokud máte strach, obavy či nejasnosti ohledně léčby inzulinem, řekněte o nich svému lékaři. Často je největší překážkou pro léčbu inzulinem špatná nebo nedostačující komunikace mezi lékařem a pacientem.
  • Oddělte skutečnost od toho „co se říká “. Názory některých lidí na inzulin jsou často zkreslené, zastaralé nebo zcela nepravdivé. Rozhodně si všechny informace o inzulinu ověřte u svého lékaře nebo zdravotní sestry.

MUDr. Tomáš Edelsberger

2337

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku