Infarkt nebo srdeční selhání?

Určitě si umíte představit, co se stane s přístrojem, který vypojíte ze zásuvky. Baterie se vybije a přístroj přestane fungovat. Naše tělo sice není stroj, ale s některými jeho částmi je to podobné. I naše srdce bije neúnavně, každý den, každou minutu, bez jediného zastavení. Umíte si představit, co se stane, pokud srdci začne docházet energie a přestane plně fungovat? Když vypne náhle, jako třeba při infarktu, k lékaři se dostaneme velmi brzy. Pokud se u něj ale nepozorovaně rozvíjí chronické srdeční selhání a baterie tak dochází postupně, nemusíme to vůbec poznat a lékař přichází na řadu často až velmi pozdě.

1. Infarkt si vybaví každý, srdeční selhání nikdo

Infarkt je onemocnění, kterého se obává většina z nás. Přichází náhle a je doprovázen typickou bolestí u srdce. Češi si pod onemocněním srdce vybaví nejčastěji právě infarkt, dále srdeční arytmie nebo vady chlopně, nikdo si však nevzpomene na srdeční selhání. Srdeční selhání je onemocnění, které se na rozdíl od infarktu projevuje nenápadně, plíživě a často tak uniká naší pozornosti.

2. Při infarktu trpí srdce, při srdečním selhání celé tělo

Aby mohlo srdce plnit svou funkci, potřebuje být dostatečně prokrveno, k čemuž slouží věnčité tepny. Infarkt nastává ve chvíli, kdy je jedna z věnčitých tepen neprůchodná. Ucpání nejčastěji způsobuje krevní sraženina, která tepnu zneprůchodní, a do srdeční svaloviny se proto nedostane potřebné množství živin a kyslíku. Neprokrvená část svalu přestává fungovat a odumírá.
Chronické srdeční selhání je nemocí, při které srdce nezvládá pokrýt potřeby našeho organismu a dostat nutné množství krve dále do těla. Samotné srdce je zásobeno dobře, ale nedokáže krev z různých příčin pumpovat dostatečně rychle a rovnoměrně ji rozvádět po těle. Krev se potom hromadí na nežádoucích místech a my začínáme mít problémy.

3. Infarkt se projeví u srdce, srdeční selhání nikoliv

V případě infarktu můžeme k přístroji, který byl odpojen od zdroje energie, připodobnit naše srdce. Srdce nemá dostatek krve a problémy se tak projeví přímo u něj. Nemocný, jehož srdeční svalovina není dostatečně zásobena a odumírá, pociťuje bolest u srdce nebo na hrudníku, která neodeznívá. Bolest trvá dlouho, přestože jsme v klidu a může se rozšiřovat dále do hrudníku, krku či horních končetin.
U srdečního selhání je srdce oslabené a nezvládá plnit svou funkci. Jak srdce slábne, dochází energie postupně celému našemu tělu. Omezené množství krve, které postižené srdce rozvede po těle, jde primárně k životně důležitým orgánům, nedostává se ale svalům a naopak se hromadí tam, kde nemá. Příznaky jsou tak méně nápadné než v případě infarktu. Nemocný začne pociťovat únavu, dušnost a obtíže s dýcháním, mohou mu natéct kotníky a břicho. Všechny tyto signály bývají nesprávně spojovány s věkem nebo vyčerpáním, ne však se srdeční chorobou. Srdeční selhání se může projevit také nechutenstvím, při kterém paradoxně přibíráme na váze, a častějším močením.

4. Infarkt může předcházet srdečnímu selhání

Téměř polovina Čechů (44 %)1 se domnívá, že infarkt je to samé, co srdeční selhání. Pětina populace (19 %) si myslí, že srdeční selhání je smrt na zástavu srdce nebo že srdeční selhání předchází infarktu. Ve skutečnosti jsou to dvě zcela rozdílná onemocnění, která mají odlišný průběh. Jediným významnějším případem, který tyto dvě nemoci spojuje, je prodělaný infarkt myokardu, jenž přejde v chronické srdeční selhání. Při infarktu může nemocnému odumřít část srdeční svaloviny, což může vyústit právě v srdeční selhání.

5. Infarkt lze zachránit, srdeční selhání kontrolovat

Není žádným tajemstvím, že medicína je obor, který se neustále mění a zdokonaluje. Lékaři umí léčit nemoci, na které se před několika desítkami let umíralo. S technologickým a vědeckým pokrokem se posouvají hranice a zachraňují životy. Jedním z příkladů nemoci, jež byla kdysi smrtelná, ale dnes se lékařům daří pacienty ve většině případů zachránit, je infarkt myokardu. Čím více pacientů s infarktem lékaři vyléčí, tím více je lidí, u nichž se může rozvinout chronické srdeční selhání. To lze kontrolovat, základem ale je dostat se včas do lékařské péče.
Přestože se onemocnění srdce daří léčit a kontrolovat, na nemoci oběhové soustavy stále umírá nejvíce lidí. Srdeční selhání je onemocnění, které nelze zcela vyléčit, ale jeho včasné odhalení dává možnost prožít kvalitní a dlouhý život.

Co je srdeční selhání?

Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, únava, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce, vyšší frekvence močení. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem.
Více informací na www.rukunasrdce.cz.

1261

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný