Houby působící na cukr v krvi: Hnojník obecný

Hnojník obecný (Coprinus comatus) patrně nepřehlédnete. Plodnice této houby totiž bývají poměrně velké a rostou obvykle v trsech od května do listopadu. Nejlépe se mu daří za deštivého počasí, kdy bývá hojný v nížinách, středních polohách i podhůří.

Jak hnojník poznáte?

Hnojník obecný.

Klobouk hnojníku mírně mění tvar podle stáří houby, zprvu je válcovitý, až 10 cm vysoký a 5 cm široký. Barvu má špinavě bílou a plstnatě šupinatý povrch. Lupeny bývají v mládí bílé, postupně od okraje růžovějí až nakonec zčernají. Výtrusný prach je černý. Hnojník obecný mívá třeň i 15 cm dlouhý, 1–1,5 cm široký, dutý, s úzkým volným prstenem. Dužina mladých hub velmi příjemně voní i chutná.

Pěstovat ho lze také v domácích podmínkách

Hnojník obecný lze vypěstovat také v domácích podmínkách na balících slámy nebo na hotové kultuře. Protože hnojníky mohou růst na stejném substrátu jako žampiony, setkávají se s nimi občas pěstitelé žampionů jako s konkurenční houbou. V místnostech je možné pěstovat hnojník obecný celoročně. Poživatelné jsou pouze mladé plodnice. Vyvíjejí se velmi rychle během několika hodin. Nelze je transportovat.
Stářím měknou a mění se v černou, inkoustu podobnou, nevábnou hmotu. Plodnice se proto doporučuje sbírat dvakrát denně. Velmi mladé plodnice lze uchovat v ledničce při teplotách 3–4 °C až šest dnů.
U pěstovaných plodnic je obsah substance snižující hladinu cukru v krvi podle některých výzkumů nižší a nebyla u nich prokázána přítomnost látek s antimikrobiálním účinkem ani aminokyseliny koprinu. Přesto se nedoporučuje ve spojení s konzumací těchto hub pít alkoholické nápoje.

Hnojník inkoustový raději nesbírejte

Hnojník inkoustový.

Hnojník obecný má velmi typický vzhled, proto ho nelze zaměnit za jiné houby, lze si ho však splést s jinými druhy hnojníků, zejména s hnojníkem inkoustovým (Coprinus atramentarius). Ten se vyskytuje na stejných místech jako hnojník obecný, liší se však tvarem a zbarvením klobouku. Má řasnatý klobouk, nejprve vejčitý, později kuželovitý. V mládí mívá popelavě šedou, později šedohnědou barvu a méně šupinatý, spíše hladký povrch. Dužina je bílá, příjemné vůně i chuti. Lupeny nejsou nikdy čistě bílé. V mládí bývají našedlé, pak hnědorůžové a nakonec černé. Dokud jsou lupeny šedobělavé, lze houbu konzumovat, avšak je nutné vystříhat se požití alkoholu nejen ve spojení s pokrmem připraveným z hnojníků, ale také alespoň jeden den před a 3 dny poté. Zároveň není bezpečné požít příliš mnoho těchto hub najednou.
Stejně jako u ostatních druhů hnojníků i hnojník inkoustový se v závěru své existence mění v černou kašovitou hmotu. V minulosti byla tato hmota spolu s přísadami s oblibou používána k výrobě domácího inkoustu.

Při konzumaci pozor na alkohol!

Hnojník obecný.

Hnojník obecný, hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) a rovněž hnojník třpitivý (Coprinus micaceus) i některé další druhy hnojníků obsahují, jak bylo zmíněno výše, aminokyselinu koprin, která blokuje v játrech enzym odbourávající alkohol. Alkohol bývá za normálních podmínek přeměňován v játrech na acetaldehyd a dále kyselinu octovu. V případě, že je alkohol konzumován s pokrmem z těchto hub, koprin jeho odbourávání zastaví. Acetaldehyd se tak v těle hromadí a způsobuje otravu.
Jejími projevy bývají bolesti hlavy, pocity horka, úzkost, bušení srdce, zčervenání v obličeji, nevolnost, zvracení, poruchy vidění, v těžkých případech bezvědomí. Tyto projevy se dostaví nejdříve po půl hodině a trvají několik hodin. Byly popsány případy otravy i bez požití alkoholu při konzumaci velkého množství jídla připraveného z hnojníku inkoustového.
Pokrmy připravené z hnojníků včetně doma vypěstovaného hnojníku obecného není nebezpečné podávat dětem, těhotným či kojícím ženám.

Zaslouží si více pozornosti

Plodnice hnojníku obsahují vitaminy B, C minerální látky, látky s antimikrobiálními účinky, aminokyselinu koprin a také látku snižující hladinu cukru v krvi. Ta však nebyla dosud podrobněji studována a jistě by si zasloužila větší pozornost odborníků.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

3397

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný